Nemohl kvůli bolestem spát a lékařům to bylo jedno, nevěděli, co s tím. Také mi je samozřejmě jasné, jak homeopatika vznikají a informace mého praktického lékaře, který se mi pouhým popisem jejich výroby vysmál, pro mě nebyla nová. Vím, že to je pouhá směsice cukru a vody a vím už to dlouho. Také to pro mě bylo pádným argumentem, proč je nebrat. Ale proč by se naše hodnocení mělo odvíjet jen od toho, z čeho se věci skládají a ne od jejich účinku? Začínám zjišťovat, že fantasy knihy, filmy, seriály mají pravdu: svět je magičtější, než si myslíme.
Přesvědčil mě případ mého strýce, kterému mámina homeopatička vyléčila boreliozu. Nemohl kvůli bolestem spát a lékařům to bylo jedno, nevěděli, co s tím. |
Od té doby, co jsem se otevřela homeopatii, jsem přestala být skeptická i k jiným alternativním metodám a jsem naopak stále skeptičtější ke klasické medicíně. Můj přítel Graziano například bere prášky na vysoký tlak a holt se musí nějak smířit s tím, že z nich začal mít závratě, nesnášet rozhledny a vysoké kopce. A to je více méně problém všech klasických léků: vedlejší účinky. Homeopatie se může chlubit tím, že žádné vedlejší účinky nemá. Ačkoli se při užívání homeopatik objevují takzvané regresy, tj. chvilkové vzpomínky těla na minulá zranění a nemoci, nelze je za vedlejší účinky považovat, jako spíše za pročišťování těla.
Škola zraku Hany Maslowské je založená na zkušenostech a učení Meira Schneidera, který je pro mě velkou inspirací, protože se cvičením na oči zbavil slepoty. Nevím, na čem byla jeho slepota založená, nicméně lékaři mu nedávali žádnou naději. |
V rámci sebeléčení alternativními metodami jsem o víkendu absolvovala kurz zdravého vidění vedený fundovanou lektorkou Hanou Maslowskou, která rozhodně nepůsobila divně, jako na mě alternativní lidé obvykle působí. Teprve tam jsem pochopila, co vlastně mým očím je. Nejen, že mi to neřekli na očním, ale z velkého vyšetření v nemocnici na Karlově náměstí jsem se také nic nedozvěděla. Brýle nepomáhaly, navíc brýle na astigmatismus mi tak rozhodily vidění, že vidím zářící předměty několikrát. Přesvědčení, že brýle pomůžou do mě zasela kamarádka, která má osm dioptrií. Nakonec různě od lidí zjišťuji, že brýle jsou cesta do pekel, kdy rok co rok vám přidávají nové dioptrie. Jen málokdo má to štěstí, že má stále stejný počet dioptrií a tato výjimka nejspíš potvrzuje pravidlo. Na kurzu jsem se tedy konečně dozvěděla, že mé oční problémy mohou být čistě psychické. Mám schizoafektivní poruchu a permanentní úzkost. Podle všeho mám svaly v očích neustále zaťaté a jelikož je oční bulva, která je měkká, stále stlačená, oko se mi deformuje. Jak říká Hana Maslowská, stačí deformace o jeden milimetr na přidání tří dioptrií brýlí. Proto teď konečně vím, jak se svým problémem nakládat: relaxovat a provádět oční cviky.
Z mých osobních zkušeností se mi zdá, že je lepší zůstávat stále otevřený novým možnostem, místo toho, aby se člověk uzavíral na základě vědeckých pravd. Mohou se mu totiž stát omezením a limitem a dokonce ho vést k beznaději. Alternativní medicína takto může být pro každého člověka záchytným bodem, kam se v takové chvíli beznaděje může utéct. Já už beru psychiatrické léky dvacet let. Ačkoli už nepociťuji žádné vedlejší účinky, vím, že tyto prášky pro mé tělo rozhodně nejsou dobré. Zyprexa například při dlouhodobém užívání může způsobovat cukrovku. Ráda bych prášky v budoucnu vysadila, samozřejmě někdy, až se budu cítit stabilně a nebudu mít úzkosti. Naštěstí homeopatika, která beru způsobují, že se můj stav začal rapidně lepšit, proto si dělám naději, že toto snad někdy bude postupně možné.
