PhDr. Ivan Duškov
Co když s vaší Strategií reformy psychiatrické péče nebude souhlasit příští ministr zdravotnictví?
To je častá otázka, na kterou máme dvě zásadní odpovědi. Především argumentujeme tím, že tato strategie reformy byla podpořena širokým konsensem zástupců odborné společnosti, neziskových organizací, uživatelů péče i rodinných příslušníků. Na její přípravě se podílely také zdravotní pojišťovny a MPSV. Navazovali jsme na minulé snahy o reformu psychiatrické péče, ale konsensus je daleko širší než tomu bylo u předchozí koncepce psychiatrické společnosti ČLS JEP. Myslím, že by nebylo vhodné a politicky korektní, aby teď přišla nová garnitura a úplně to smetla ze stolu.
A ta druhá odpověď?
Odbor evropských fondů ministerstva zdravotnictví vyjednává o šesti miliardách na iniciaci potřebných změn v psychiatrické péči a na tranzitní fázi reformy, tedy aby se podporovaly aktivity popsané ve Strategii. Pokud Evropská komise schválí na reformu tuto dotaci z evropských fondů, tak by se s tím už nemělo příliš hýbat. Konsensus celé řady aktérů, kteří na strategii spolupracovali a dotace z evropských fondů, to jsou dva zásadní body, které by měly téma reformy ukotvit.
Jak se k reformě staví současný pan ministr?
Musím říci, že velmi pozitivně, což mne moc těší. Pan ministr si je vědom deficitů psychiatrické péče v České republice, a když jsem ho seznamoval s přípravou a náplní celé reformy, říkal, že tyto aktivity bude jenom podporovat. Myslím, že k této problematice má osobnější vztah, jelikož se původně ve své profesní dráze chtěl věnovat psychiatrii.
V jaké fázi je v současnosti příprava reformy?
Přípravu Strategie už máme za sebou, pan ministr ji schválil 7. října a další den byla oficiálně představena veřejnosti. Nyní plynule přecházíme do části implementace. Vytváříme pracovní skupiny k jednotlivým oblastem práce, které budou řídit celou implementaci a upřesňovat jednotlivé obecné koncepty, které jsou ve Strategii definovány. V následujících týdnech budou pracovní skupiny jmenovitě obsazeny a poté ihned dojde k zahajujícímu jednání. Celá implementační část strategie bude mít tři fáze. Fáze číslo jedna je iniciace a zajištění podmínek, fáze číslo dvě je samotná realizace a provoz a fáze číslo tři je evaluace – vyhodnocení jednotlivých aktivit. Evaluační fáze bude probíhat i průběžně, tedy ne pouze na samém konci celého projektu.
Co patří mezi nejbližší úkoly? Zabýváte se také aktuální situací v oblasti psychiatrické péče?
Ano, v současné době připravujeme dvě podstatné aktivity. První z nich by měla přinést jasné a strukturované informace a komplexní popis veškerých jak sociálních, tak zdravotních aktivit v oblasti psychiatrie v České republice. To vše z toho důvodu, abychom měli podrobnou mapu toho, co se v tom kterém kraji či regionu vyskytuje, co tam naopak chybí, abychom následně mohli zodpovědně určit, jaký typ péče by tam bylo vhodné rozvinout. V rámci těchto aktivit bude rovněž stanoven jakýsi klasifikační standard pro jednotlivé pilíře psychiatrické péče. Druhou aktivitou je projekt „Ekonomika duševního zdraví“ (EKODUZ) financovaný z Integrovaného operačního programu EU a poskytne nám informace o tom, jak je psychiatrická a ostatní (tj. jiná zdravotní a sociální) péče konzumována psychiatricky nemocnými. Budeme mít důležité informace o těchto finančních tocích a na základě toho získáme představu, kolik to asi bude stát, když vytvoříme nějakou novou intervenci, například rozvinutý komplex Center duševního zdraví, zdali na to náš systém bude mít dostatek prostředků, a konečně, jak jsou jednotlivé intervence efektivní čili i kvalitní. Celou reformu od začátku koncipujeme tak, abychom byli v jednotlivých krocích maximálně zodpovědní a abychom vybudovali dlouhodobě udržitelný systém, který v maximálně možné dosažitelné míře saturuje potřeby jak duševně nemocných, tak i osob, kteří se podílejí na jejich léčbě.
Máte už představu, jak by měla Centra duševního zdraví fungovat?
Nedávno jsme požádali Psychiatrickou společnost ČLS JEP, aby vytvořila návrh standardu fungování Center duševního zdraví a návrh akreditačních kritérií nutných k jejich provozu. Tento návrh budeme konzultovat s neziskovými organizacemi, s uživateli péče i s MPSV a budeme tak jednat o finálním nastavení Center duševního zdraví. Akreditační standard bude definovat, jak mají Centra duševního zdraví vypadat, které služby musí poskytovat, jaké budou mít personální obsazení i kdo je bude moci provozovat.
Padlo už rozhodnutí o tom, kdo bude moci provozovat Centrum duševního zdraví?
Je to zatím otevřená otázka. V zásadě tu vidím dvě skupiny názorů. Jedna říká, že když splní akreditační standard a bude podrobeno nějaké systematické kontrole, může Centrum duševního zdraví provozovat vlastně každý. Druhá skupina naopak požaduje, aby provozování center bylo úzce regulováno. Provozovatelem by mohla být jen nezisková společnost, například nějaká sociální firma či sociální podnik/družstvo. Toto schizma existuje i v zahraničí, protože někde fungují obdobné služby na soukromé bázi, jako třeba ve Velké Británii, a někde jde spíše o doménu neziskového sektoru.
Vypíše ministerstvo nějaká výběrová řízení, aby se rozhodlo, kdo může centrum provozovat a kdo ne?
Je to spíše otázka politického rozhodnutí. Garantem na zajištění dostatečné zdravotní péče pro občany je ministerstvo zdravotnictví. Vypsání výběrových řízení na pilotní provozy CDZ, to je v zásadě až druhý krok. Od roku 2014 zhruba do roku 2016 budou probíhat pilotní provozy. Půjde o testovací fázi fungování center, takže to ještě nebude systematicky a definitivně ukotvené.
Bude se testovat i to, který typ poskytovatelů – třeba neziskovky nebo s. r. o. – je schopen provozovat centrum kvalitněji?
To je právě otázka, jestli první fázi pilotních provozů bude otevřená pro všechny a pak dojde k nějakému vyhodnocení, nebo jestli už teď definujeme, že centrum bude moci provozovat pouze konkrétní statutární forma. V zásadě by se mi líbilo otevřít první fázi pilotních provozů pro všechny a pak posoudit efektivitu soukromník versus neziskovka, ale je možné, že ministerstvo předem rozhodne o upřednostnění některé konkrétní formy.
Takže to rozhodnutí bude záležet na novém ministrovi zdravotnictví?
Ministr by měl respektovat rozhodnutí naší pracovní skupiny, která byla ustavena jako poradní orgán ministra. Takže když pracovní skupina dojde ke konsensuálnímu závěru, že by provozovatel Center duševního zdraví měl fungovat výhradně na neziskové bázi, tak by pan ministr měl toto doporučení při svém rozhodnutí zohlednit.
Na základě čeho se bude rozhodovat pracovní skupina?
Tuto problematiku budeme diskutovat s odborníky z WHO, kteří nám budou poskytovat odborné konzultace k provozu a k nastavení podmínek komunitní péče. Také vezme v potaz zahraniční zkušenosti, jak je komunitní péče efektivní v neziskovém sektoru a jak na soukromé bázi. Dále využijeme i zkušeností a návrhů jednotlivých členů pracovní skupiny.
Bude pro rozhodování důležité, zda v regionu určitý typ služeb už existuje a do jaké míry se osvědčují?
Tohle určitě bude bráno v potaz právě v tom projektu, který podrobně mapuje zdravotní a sociální aktivity v jednotlivých regionech. Některý region fakticky může fungovat a potřebuje pouze drobnou korekci nebo podporu a některý region třeba nemusí fungovat vůbec. V řadě regionů existují různá občanská sdružení, která poskytují různé zdravotně-sociální služby a jejich pracovníci říkají, co bude teď s námi, když tady vytvoříte úplně nový komplex služeb. Samozřejmě stávající služby, které jsou efektivní a ukazují se jako vhodné, určitě budou do systému začleněny. Není to vůbec tak, že bychom všechno poškrtali a začali na zelené louce stavět nový systém služeb.
Kdy budete znát výsledky projektů, které mapují služby a finanční toky v oblasti psychiatrické péče?
Výše naznačené projekty musí skončit už k 30. 6. 2015, takže budeme mít rok a půl na to, abychom získali potřebná data. Ale předpokládám, že definice standardu CDZ bude hotová již dříve. Data, na která čekáme, budeme brát průběžně v potaz, i když projekt nebude ještě komplexně uzavřen.
A kdy by měly začít pilotní provozy Center duševního zdraví?
Když to půjde podle plánovaného harmonogramu, tak začnou pilotní provozy CDZ už od roku 2015. Teď máme zhruba rok a půl na definici standardu CDZ a na podrobný pasport služeb. Jakmile tato data budeme mít k dispozici, tak můžeme začít. S největší pravděpodobností bychom vždy udělali jeden pilotní provoz CDZ na jeden kraj. Může se ukázat, že v některém kraji CDZ nemusí být potřeba, jinde se může ukázat, že budou potřeba dvě CDZ.Jak by mělo být zajištěno financování center?
Jedním z nejdůležitějších témat celé reformy je nastavení systému financování zdravotními pojišťovnami v závislosti na fungování nových či inovovaných typů služeb. V pracovní skupině číslo sedm zaměřené na dosažení dohody o udržitelném financování systému o tom budeme jednat se zdravotními pojišťovnami, především s VZP a se Svazem pojišťoven. Ve skupině budou pracovat interní zástupci ministerstva zdravotnictví, zejména z odboru úhradových mechanismů a dohledu nad zdravotním pojištěním, bude tam zástupce odborné společnosti, zástupci MPSV a samozřejmě zástupci pojišťoven. Zájem vstoupit do této pracovní skupiny projevila také Asociace krajů ČR, což podporujeme. Dlouhodobá udržitelnost fungování CDZ je stěžejní úkol. Chceme se poučit z negativních zkušeností Řecka, kde byly provozní náklady financovány z nestálých nebo časových ohraničených dotačních titulů, které vypršely a systém posléze přestal fungovat.
Takže se musí najít vlastní zdroje financování…
Je otázka, jestli hledat nové zdroje nebo jestli změna systému povede k tomu, že se dosud vynakládané peníze budou efektivněji alokovat. To je trochu kacířská teze. Nicméně v mezinárodním srovnání se prokazatelně ukazuje, že v České republice na psychiatrii plyne téměř nejméně prostředků ze zdravotnického rozpočtu.
Bude tedy nutné zdroje navýšit?
Je to rozhodně žádoucí, ale jsem si vědom toho, že je to politické rozhodnutí. Může se ukázat, že příští vládní garnitura bude nakloněna zvýšení objemu peněz na zajištění psychiatrické péče. Možná bude apelovat na to, aby se vygenerovaly nebo realokovaly zdroje z jiných oblastí nebo se našly nějaké jiné inovativní systémy. Oblast financování ale úzce souvisí s mezirezortní spoluprácí, s problematikou sociálního bydlení nebo sociální rehabilitace. To je spíše doména ministerstva práce a sociálních věcí, popř. ministerstva pro místní rozvoj. Jejich zástupci budou nominováni do pracovní skupiny „meziresortní spolupráce“. Je nutné celý proces koordinovat tak, aby se došlo k nějakému společnému souhlasu a na tomto základě pak k přednastavení systému.
Neobáváte se, že pokud jde o zajištění financování a spolupráci dalších rezortů, že se to prostě nepovede?
Je to rozhodně možné riziko a realizace reformy stojí na jeho eliminaci. Na druhou stranu jsme tady od toho, abychom se snažili najít řešení, nikoliv abychom rezignovali hned na začátku. Za předpokladu, což je naší ambicí, že se Strategie reformy psychiatrické péče stane vládním dokumentem, jsem spíš optimista. Pokud bude další diskuze kvalitně moderována a zejména pokud budeme stále pociťovat tlak neziskových organizací, uživatelů a jejich rodinných příslušníků či blízkých, tak téma reformy psychiatrické péče nezůstane stranou. My, státní úředníci, tak i političtí reprezentanti budeme tlačeni právě k tomu, abychom se dohodli a celý systém a kvalitu života duševně nemocných zlepšili.
Josef GabrielČlánek byl zveřejněn v časopise Esprit, číslo 7-8/2013. Vydává Česká asociace pro psychické zdraví.
Kompletní archiv vydaných čísel naleznete na stránkách www.capz.cz/esprit
