Jak hodnotíte přípravu Strategie?
Samotnou přípravu hodnotím jako velmi podrobnou a pečlivou, jinými slovy adekvátní úkolu, který si Strategie předsevzala řešit. Určitě se shodneme na tom, že je potřeba celková koncepční změna, která by měla psychiatrickou péči u nás posunout o mílové kroky vpřed v přístupu k pacientovi i k postupům, které se dnes v civilizovaném světě běžně využívají, pak je třeba otevřít širokou diskuzi zejména napříč odbornou veřejností. Je ale také třeba mluvit s pacientskými organizacemi, s kolegy z dalších oborů – například z oblasti sociální. V neposlední řadě je třeba do této diskuze zahrnout širokou veřejnost – aktivně se snažit odbourávat stereotypy, které ve společnosti přetrvávají a které by tak fakticky mohly blokovat či komplikovat integraci duševně nemocných lidí zpět do společnosti. Jedná se o tak rozsáhlé změny, že si podrobnou přípravu jednoznačně vyžadují. Jsem rád, že všichni zainteresovaní – alespoň zatím – k této věci přistupují maximálně konstruktivně a ctí společný cíl – kultivaci psychiatrické péče v Česku a zlepšení kvality života duševně nemocných.
Čím může reforma přispět k důstojnějšímu postavení psychiatrie ve srovnání s jinými medicínskými obory?
Česká republika má vůči psychiatrické péči dlouhodobý dluh, a proto připravovanou strategii reformy hodnotím jako pozitivní krok k přiblížení českých standardů psychiatrické péče standardům běžným ve vyspělých zemích. Tato strategie má postupně přiblížit pacienta běžnému životu a pomoci mu znovu se zařadit do společnosti, pokud je to jen trochu možné. Počítá tedy s poskytováním péče blíže pacientovi, například zřízením komunitních Center duševního zdraví. Tyto kroky se budou dít postupně, nikoli překotně – rozhodně ne formou zavírání stávajících léčeben a vyhánění nemocných na ulici, jak se občas někteří odpůrci snaží reformu prezentovat. Pokud bude docházet k rušení lůžek, pak jako důsledek toho, že již vznikla nějaká alternativní péče. Reforma si mimo jiné klade za cíl „demýtizovat“ některé zkreslené představy o duševně nemocných pacientech a pomoci tak společnosti nesnáze těchto lidí lépe pochopit, i v tom je její přínos neoddiskutovatelný.
Na čem závisí zlepšení financování psychiatrické péče?
Tranzitní náklady reformy psychiatrické péče budou financovány z Evropských strukturálních fondů, dlouhodobá udržitelnost nově definovaného systému psychiatrické péče bude záviset na dohodách o novém nastavení financování jak se zdravotními pojišťovnami, tak s MPSV.
Co brání lepšímu propojení zdravotní a sociální péče o lidi s vážným duševním onemocněním?
Ptáte se velmi dobře, rezervy vzájemné provázanosti péče zdravotní a sociální skutečně máme. Pokud se ve strategii reformy zabýváme otázkou, jak tento nedostatek odstranit, pak se vždy dostaneme k tomu, že je třeba pojmout péči o duševně nemocné mezirezortně. Kompetence MZ a MPSV spolu v této oblasti úzce souvisí, místy jsou propojené. Například projekt sociálního bydlení pro duševně nemocné, které má přispět k jejich lepšímu a plnohodnotnějšímu zapojení do společnosti, vyžaduje součinnost více rezortů, kromě MPSV a MZ také MMR. Proto apelujeme na to, aby se strategie reformy psychiatrické péče stala vládním dokumentem, vládní strategií, což umožní lepší a efektivnější plnění deklarovaných cílů a závazků, které si strategie reformy vůči duševně nemocným klade.
Josef Gabriel
