Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Občanské sdružení Iskérka - Mezinárodní projekt „S De Boei do sociální firmy“

1. 8. 2012

V občanském sdružení Iskérka v Rožnově pod Radhoštěm se v roce 2009 začal realizovat mezinárodní projekt „S De Boei do sociální firmy“. Jedná se o spolupráci s nizozemskou organizací Stichting De Boei, která sídlí v městě Eindhoven. Projekt reaguje na potřebu vytvoření alternativního uplatnění na trhu práce pro lidi obtížně zaměstnatelné a ověřuje sociální firmu jako schůdný model pro cílovou skupinu zdravotně znevýhodněných, především duševně nemocných. Výsledky projektu zhodnotila v dubnu letošního roku mezinárodní konference v Rožnově pod Radhoštěm.

Občanské sdružení Iskérka - Mezinárodní projekt  „S De Boei do sociální firmy“

Nadšení bylo zřejmé

Součástí projektu byly i pracovní stáže lidí z Iskérky přímo v Eindhovenu. „Pracovníci z Iskérky se nemohli dočkat, až se na cestě do Nizozemska naučí něco nového a chtěli získat spoustu informací. Bylo to zřejmé z nadšení, které projevovali během vzájemných návštěv. Hodně času a pozornosti se věnovalo objasňování jak možností, tak tomu, co možné není. Vše je založeno na úctě a pochopení,“ hodnotí projekt nizozemský manager a zakladatel Stichting De Boei Hans Marechal. „Prvními pozitivními výsledky jsou velmi příjemné vztahy jednotlivých pracovníků, ale i uživatelů obou organizací. To také bylo hlavním záměrem naší spolupráce: zkvalitnit metody práce v Iskérce tak, aby poskytovaná služba co nejvíce prospěla našim uživatelům, především v nalézání vlastních schopností k naplnění života. Pro pracovníky Iskérky to bylo poznání, že tohle je opravdu práce, u které bychom viděli, že to má efekt a že to je určitě hodně užitečné. Proto si myslím, že by nás to mělo bavit a že to můžeme dělat dobře. Snad i hodně dobře. A z takových těch hmatatelnějších a konkrétnějších věcí je, že jsme založili Radu uživatelů a také, že máme zaměstnány 2 expertní klienty,“ říká koordinátorka Iskérky Blanka Mikolajková.

„Pro uživatelé má projekt přínos jednoznačný. Budou mít novou naději ve svém životě. Ten plyne roky, u někoho desítky let, vlastně stejným způsobem, trvale berou léky, někdy nastane zhoršení jejich zdravotního stavu, někdy je to zase lepší. Myslím si, že díky práci by opravdu mohlo dojít ke zlomu, alespoň u té části nemocných, kdy jejich psychické onemocnění není tak vážné. Díky práci by se zbavili závislosti na lécích a vyléčili by se úplně. Protože lidé, kteří mají omezení v psychické oblasti, hodně těžko nalézají pracovní uplatnění. Ti, kteří jsou nemocní už od dětství a nikdy nepracovali, jsou tím pádem stoprocentně závislí na svých rodičích. Jenže díky tomu, že jsou mladší generací, než jejich rodiče, tak jednou se budou muset postarat sami o sebe. Dělat práci, která je užitečná, tak to je vynikající, protože to člověka baví,“ dodal český manager projektu Pavel Fejfar.

Stejný cíl, stejný záměr

Do projektu byly zapojeni nejen vedoucí pracovníci, ale i externí spolupracovníci Iskérky a konzultanti. Jedním z nich je i Miroslav Kadlubiec. Zabývá se individuálními rozhovory, věnuje se také konzultacím ve filozofických, psychologických a sociálních otázkách. „Přináší to ledacos nového - nové pohledy, nová zjištění, nové zkušenosti a samozřejmě i nová přátelství. Na tom je, myslím, celý projekt postavený. Chvílemi jsem tam měl pocit, že nevíme, kdo je Holanďan a kdo Čech. Najednou se ztrácí rozdíly, setkávají se v první řadě lidé s lidmi, příběh s příběhem. Máme stejný cíl, stejný záměr. Po odborné stránce zjišťujeme, že nemusíme vymýšlet to, co je už vymyšleno. Vždy jsem si Nizozemců vážil, protože co se týče - jednoduše řečeno - sociálního pohledu na svět a sociální práce obecně, tak je považuji za evropskou jedničku. Mají v sobě něco, co nám občas chybí - pomáhají i bez toho, aby považovali za nutné, aby se o tom vědělo,“ hodnotí Miroslav Kadlubiec.

„Co se mně konkrétně týče, pojí mně s De Boei myšlenka: „ Respektuj svá momentální omezení, ale nevzdávej se svých snů. Hledej způsoby, jak je realizovat.“ Někdy se možná svých cílů vzdáváme zbytečně příliš brzy,“ říká psycholožka z Iskérky Martina Kovářová.

Nizozemská organizace Stichting De Boei, Eindhoven

Stichting De Boei (Nadace Bóje nebo-li Záchranný kruh) zahájila svou činnost v roce 1990 a věnuje se provozování aktivizačních programů pro osoby, které mají zkušenost s duševním onemocněním. Jejím cílem je zapojení bývalých pacientů do péče o duševně nemocné – klienti pro klienty. Řídí se filosofií: Nezajímá mě co nezvládneš, zajímá mě co dokážeš. V současnosti organizaci navštěvuje přibližně 1000 klientů. Pracuje zde 120 zaměstnanců, ale 40 z nich jsou bývalými klienty – tedy osobami s psychiatrickou diagnózou. De Boei celkem zajišťuje 30 projektů v 17 lokalitách. Jedná se o projekty v oblasti práce a vzdělávání – farmy, dílny, domy s chráněným bydlením, práce v ZOO, výukové kurzy atd. V De Boei respektují tyto zásady: klient je partnerem pracovníka, ve všech projektech se nepřipouští agrese, každý klient je zodpovědný za své chování, klient se aktivit účastní pouze z vlastní iniciativy a dělá jen tolik, kolik sám chce. V současnosti má organizace Stichting De Boei několik projektů:

1) Centra De Boei – centra, kde se klienti schází, socializují, účastní se aktivit, o které mají zájem. Jsou to například vaření mezinárodních jídel, cvičení (jóga, fitness, nordic walking, plavání), výroba drobných předmětů, kurzy počítačů, divadlo.

2) „Klusen Bus“ parta dělníků – skupina asi 15 klientů a dvou pracovníků, kteří na objednávku provádějí různé údržbářské domácí práce (např. stěhování, údržba zahrady, malování bytů a domů, opravy v domácnostech).

3) farmy – 3x týdně dojíždí skupina klientů na farmu v okolí. Mohou se zapojit do činností, které je potřeba udělat a které jim určí farmář (poklízení, krmení, venčení psů atd.).

4) „Run Bus“ – minibus, který na objednávku rozveze klienty na místa, kam se potřebují dostat, také odváží klienty na farmy.

5) De Boei&DeKunst – projekt, kde účastníci mohou skrze umění nebo tvorbu časopisu získat dovednosti potřebné v zaměstnání. Ve studiu se tvoří ilustrativní a aplikované umění na prodej i na objednávku. Také zde vzniká čtvrtletník Nadace De Boei – Brulboei.

6) De Boei Contact – pomáhá lidem s psychiatrickou zkušeností navázat, obnovit a udržovat kontakty, které si oni sami přejí.

Motta De Boei: „Pomoz si sám!“ – „Pokud chceš mou pomoc, řekni mi, co potřebuješ!“ – „Co můžeš udělat sám, tak také sám udělej!“ – „Jsi jedinečný, stejně jako my ostatní. Proto nepotřebuješ dostávat zvláštní pozornost!“

Dana Mičolová

Dana Mičolová

Bydlím v menším městě nedaleko Rožnova pod Radhoštěm v krásném prostředí Beskyd – na Severní Moravě. Mám ráda přírodu, již od malička chodím ráda na hřiby. S oblibou sleduji nebe a jeho měnící se obrazce. Mám ráda sport, který mě povzbuzuje k životu. V mládí jsem hrála házenou, na základní a střední škole jsem chodila do běžeckého oddílu. Chodila jsem na různé běžecké závody. Nejvíce na přespolní běhy.Už v mladém věku jsem ráda jezdila na kole a to mně zůstalo dodnes. Bez kola bych nemohla fungovat. Později jsem si oblíbila amatérské focení a točení na kameru. Velmi jsem si oblíbila cestování. K tomu se pak přidala práce s diktafonem. Počítač je mojí velkou zálibou. S tím spojené tvůrčí psaní. To je asi ten nejlepší „KŮŇ“ v životě, kterého jsem si velmi oblíbila. Psaní beru jako svoji terapii, díky níž si myslím, že se uzdravuji. Nejraději dělám rozhovory se zajímavými lidmi nebo s lidmi s nějakým hendikepem.

V roce 2004 jsem začala chodit do o. s. Iskérka – www.iskerka.cz, které sídlí v Rožnově pod Radhoštěm. Tohle sdružení mně v životě velmi pmohlo. Nejvíce její pracovníci – zakladatelka Iskérky – paní Blanka Mikolajková a Miroslav Kadlubiec (www.iqle.cz). Těmto lidem budu navždy vděčná za jejich moudré rady do života. Pomohlo mně však řadu dalších lidí. V Iskérce o.p.s. jsem byla zapojena do 2. mezinárodních projektů. Měly název: "Se zkušenostmi z De BOEI do sociální firmy" a "S uživateli sociálních služeb a Nizozemskou expertízou k systémovým změnám". Díky těmto projektům jsem se zúčastnila 3 pracovních stáží v pátém největším městě Eindhoven v Nizozemí. Také jsem byla aktivně zapojena do projektu "Symbióza" se stejnojmenným kurzem "Symbióza" - kurz redakční práce a komunikace s veřejností.

Nejvíce mně však poslední dobou pomáhá víra v Boha, protože hodně lidí mě v životě zklamalo a ublížilo. To je asi to nejlepší v životě, co jsem mohla potkat. Byla jsem od mala věřící, ale řekla bych spíše spící nebo hledající křesťan. Největší zlom byl asi v polovině roku 2008, kdy jsem díky milované TV NOE našla víru v Boha. Tam vznikal i začátek mé tvorby v tvůrčím psaní. V roce 2008 jsem začala dělat dobrovolnickou službu KANOE (kamarádka NOE- pro TELEVIZI DOBRÝCH ZPRÁV - více na webu www.tvnoe.cz).

Naši partneři:

HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2024 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |