Poruchy nálad jsou endogenní příčiny, to znamená v poruše chemie mozku, bývají to reakce na stresovou událost. Projevují se jako změna a dlouhodobě zhoršená nálada, člověk je smutný, bez života, bez energie, pociťuje beznaděj, bezvýchodnost, ztrátu cílů, dřívější záliby mu nepřinášejí radost a potěšení, přichází o přátele, rozpadají se mu vztahy, mění se potřeba spánku, má poruchy koncentrace, oslabení volní činnosti, nesoustředí se dlouho a je unavený, bez energie, má sebevražedné myšlenky. Nemocný člověk by měl o všech příznacích mluvit s odborným lékařem, nejlépe psychiatrem nebo psychoterapeutem.
Deprese je nemoc a není to lenost, nelze ji zlomit vůlí a musí se léčit. Většina lidí s depresí rádo polehává, ale neměli by, protože z deprese si nelze odpočinout. Lidé v depresi potřebují znát dobré konce, když mají potřebu plakat ať pláčou, nemá se jednat o žádné omezování vnitřních emocí. Deprese probíhají většinou v napjatých neřešených sociálních problémech a konfliktech, které jsou potřeba řešit a pracovat s nimi.
Z léčiv se užívají anxiliotika a antipsychotika a je třeba dlouhodobě sledovat účinnost léčby. U destigmatizované léčby deprese je možné, aby antidepresiva mohl předepisovat i praktický lékař, ten může pomoci ve chvíli, kdy pacient ještě nenašel psychiatra.
Afektivní porucha je většinou bipolární, střídají se epizody manické a depresivní. Pro lidi v mánii není problém si vzít půjčku, plánovat cesty do zahraničí, provozovat fantazijně nereálnou aktivitu, mají mluvní chaos, myslí tak rychle, že nestihnou artikulovat, veškeré pochody v těle jsou zrychlené. Protikladem manického syndromu je deprese – anhedonie, nezájem o sex, typická je antoakuzace – bezvýznamnost, člověk má sebeobviňující bludy, je ohrožen možnou sebevraždou. Bipolární poruchou trpí 1 člověk ze 100 a začíná se projevovat kolem věku 20-ti let. Lidé s bipolární poruchou se léčí doživotně. Pomáhá fototerapie, elektrokonvulzivní terapie a psychoterapie.
Nefarmakologická léčba aneb jak se s problémem přirozeně poprat.
Jedná se o kognitivně-behaviorální terapii, lze ji aplikovat u mírné deprese nebo u deprese, která je účinně léčená léky. Je třeba plánovat aktivity, zklidňovat se, relaxovat, zapisovat negativní myšlenky, učit se zvládat problémy, nechat prořídnout stresové faktory, neřešit banálně nedůležité věci. Vhodná je skupinová terapie, manželská terapie, krátká dynastická psychoterapie, logoterapie.
Psychoterapie. Psychoterapeut pomáhá porozumět nemocnému, co se s ním děje. Jsou věci důležité a nedůležité, je třeba rozvíjet to racionální, to zdravé, sám sobě věřit, protože duševní porucha otřásla člověkem a jeho duší, vytvořit pocit bezpečí a zavést přirozenou kontrolu nad svým životem. Psychoterapie je individuální nebo skupinová.
Lenka Nováková
