A o čem se hovořilo?
Paní ministryně zdůraznila, že věc je na dobré cestě, ale bude třeba změnit zákony, které s sKartou počítají. Slíbila také, že by se měla změnit smlouva se spořitelnou, která dvanáctiletý kontrakt na vyplácení dávek prostřednictvím karty získala. Pan premiér zase ujistil, že „sKartu je třeba vnímat jen jako průkazku, kterou se příjemci sociálních dávek budou prokazovat Úřadu práce.“ Pokud se ji rozhodnou využívat také pro příjem dávek, bude to pro ně velká výhoda, protože sociální karty jsou ze zákona chráněny proti exekucím. Co se týká důchodů, žádná povinná výplata přes sKartu se podle něho neplánuje.
Co na to banka?
Se vstřícnou nabídkou přišel i generální ředitel ČS Kysilka. Ten se snažil přesvědčit přítomné novináře, že projekt sKarty bude přátelštější ke zdravotně postiženým občanům a umožní jim v případě zájmu čerpat sociální dávky složenkou. Doposud byly výběry z bankomatu ČS s výjimkou prvního v měsíci zpoplatněny šesti korunami, ale od ledna 2013 si banka za tyto transakce už žádný poplatek účtovat nebude. Novinkou pak je, že zdravotně postižení příjemci sociálních dávek mohou již od pondělí 10. prosince zdarma vybírat peníze z sKarty na pobočkách ČS.
„Nevděční“ postižení
I přes jisté ústupky a vstřícné návrhy ale Národní rada zdravotně postižených prohlašuje, že se zavedením sKarty nesouhlasí. Jak řekl Právu její předseda Václav Krása,“… bylo by nejlepší projekt sKaret zrušit.“ Tento názor sdílí i opoziční senátoři za ČSSD, kteří už navrhli její zrušení. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ji označil jako „příliš drahou hračku“ a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová ze Strany Zelených prohlásila, že institut sKaret je „politicky nemravný, řečeno právně protiústavní“.
Jejich úsilí nebylo zbytečné
Ať už to dopadne s sKartou jakkoliv, je jasné, že nepříznivý dopad celého projektu na záda zdravotně postižených už zdaleka nebude tak těžký, jak to zpočátku vypadalo. Je to především zásluhou některých zástupců této nemalé skupiny našich občanů, ale také demokratických svobod, které si naši občané po listopadu 1989 vydobyli. Bylo by proto tragickým omylem z těchto svobod ukrajovat a pokoušet se navrátit ke starým pořádkům.
Nepohodlní rebelové
Za takový pokus by se dalo považovat i přesunutí Vládního výboru pro zdravotně postižené pod kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí. Ať už to autoři těchto změn nazvali jako reorganizaci ministerstev a orgánů vlády, je jasné, že pod kontrolou ministra práce a sociálních věcí by si zdravotně postižení „už tak vyskakovat nemohli“. Národní rada osob se zdravotním postižením vidí v takovém kroku ztrátu nezávislosti a výrazně před ním varuje. Podle slov jejího předsedy Václava Krásy by tento krok znamenal „zastavení, procesu integrace a přerušení léta budované spolupráce mezi organizacemi zdravotně postižených a vládou.“
