Autorka doufá, že její příběh přiblíží svět duševně nemocných a přispěje k jeho lepšímu poznání a porozumění. Knih vznikala tři roky ve spolupráci s Libuší Horkou. „Chtěla bych, aby zdraví lidé měli víc pochopení pro psychicky nemocné. Aby si na ně neukazovali prstem a nezlehčovali jejich utrpení,“ říká Markéta Bednářová. První ataku nemoci a hospitalizaci na uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny zažila Markéta v devatenácti letech. Dlouho si odmítla připustit, že je vážně psychicky nemocná, odmítala léky. Nakonec pochopila, že jedinou možnou cestou je naučit se s nemocí žít. Zařadila se do života, vdala se, věnuje se svým koníčkům. Dlouhodobě navštěvuje psychiatra a psychologa, kteří jí na nelehké cestě životem pomáhají. „Lidem s psychickou nemocí bych ráda vzkázala, že duševní nemoc není konečná. I člověk s duševní nemocí může být tvůrčí. A teď nemám na mysli jen psaní, ale třeba i malování. Myslím, že takováto zkušenost může přinést i něco pozitivního,“ uzavírá optimisticky Markéta Bednářová.