Také si ťukáte na čelo, že o co jiného usiluje celé naše snažení! Abychom zapadli, aby na nás NIKDO nepoznal, že se léčíme s psychickými problémy. Ale kdepak s tímhle nás, oni přece dobře ví, že je to nesmysl, že netoužíme po ničem jiné než žít v izolaci! Také Vás to pobuřuje JAKO MNĚ? Sakra, od doby co mi diagnostikovali tuhle nemoc, jsem netoužila po ničem víc než se vrátit! Vrátit se do normálního života s běžnými starostmi i radostmi. A teď mi tu někdo namlouvá, že stojím o pravý opak. FUJ! HANBA! Hybatelem této myšlenky nebyl určitě duševně nemocný, ale nějaký mocipán, jemuž zajeté koleje přijdou v pořádku. Kdo mu o ně stojí? My ne, my přece chceme, aby lidi řekli, ano je duševně nemocný, ale koukni, co všechno umí, zná, dovede. Proč to jde jinde? U vozíčkářů, u mentálně retardovaných, u slepých, u hluchých. Vím, že i ti všichni čekali na pochopení. Ale teď řada na nás. Teď my chceme, aby nás společnost přijala. Tak co milí čitatelé, je libo teplé místo za plotem?
– Zdravotně-sociální portál – www.Lidemezilidmi.cz • Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.
Nový web naleznete na adrese www.lidemezilidmi.cz
Je libo teplé místo za plotem?
20. 3. 2014V Českých Budějovicích se chystají velké změny. Jak pro koho! Někteří zůstanou za plotem! Abych vše vysvětlila. Českobudějovická nemocnice se hodlá přestěhovat do jednoho areálu. Opustit Dolní areál bývalé vojenské nemocnice a všechna oddělení přestěhovat do jednoho komplexu. Všechna propojit, jen jedno zůstane nepropojeno a mimo areál za plotem. Můžete třikrát hádat které! Myslím, že nikomu nemusím dávat zvláštní nápovědy. Ano, je to psychiatrie, ale NE proto, že bychom mohli být pro ostatní pacienty potencionálně nebezpeční. Kdepak toto rozhodnutí má zcela jiný skoro až humanitární charakter. No přece proto, že jsme na ploty, oddělování a tabuizaci zvyklí, tak abychom se tam cítili no prostě JAKO DOMA!
Jitka Stojanová
Jitka Stojanová, 35 let, 2 roky šťastně vdaná, má 7 let schizofrenii, s manželem také s psych. onemocněním se potkali ve Fokusu před 4 lety, pracuje na částečný úvazek v knihovně. Má ráda vše co se týká literatury nejen četbu, ale je i 3.rok šéfredaktorkou časopisu Fokusoviny, také sama píše - básně, příběhy, články do časopisu, také jí baví tvoření rukama všeho druhu snad jen pletení a háčkování nijak zvlášť, co sama neumí ráda se naučí, má ráda pěšší výlety, kolo, pingpong, plavání.
Poslední články autora
Doporučit dál:
Komentáře
Doubravka
vloženo 21.3.2014 19:14:02
Smutný, smutný, smutný.... Pravdivý. A trvá to strašně dlouho, i když jednu chvíli byl projekt, že se o psychickyých nemocech bude mluvit už ve škole, že se budou "přibližovat" tyto věci prostřednictvím školáků - zapadlo to tak rychle, jak to vzniklo.
A stojíme. Společenské chápání zamrzlo. Podpořeno občasnými mediálními "zvláštnostmi", jež na pochopení duševní nemoci nijak nepomohou, nutí nemocné-zaléčené k přepečlivému utajování nemoci. A nutí k tomu nejen nemocné, ale i jejich blízké - velmi těžko se reaguje na chování sousedů či na prohlídce u obvodního lékaře, když se na vás koukají jako, s prominutím, "tele za výkladem", eventuálně tak, jako byste vy sami byli zrovna ve stadiu propuknutí nemoci......
Dvacet pět let po "sametu", a kroků se udělalo hodně, ale myšlení lidí, společenské myšlení, to jde opravdu velmi velmi šnečím tempem...
Jak z toho ven? Vydržet, vysvětlovat - ale, upřimně, i mne, vcelku velmi trpělivého člověka, to hrozně unavuje...
Jitka
vloženo 26.3.2014 05:17:14
Ano, Doubravko, cítím se úplně stejně, proto jsem to napsala. Také je pro mě jednodušší nikde nic nevysvětlovat, pokud nemusím. Máš pravdu i v tom, že bohužel náš mediální obraz tomu rozhodně nepomáhá. A víš co je horší než toto všechno, že i většina lidí co chodí se mnou do sdružení je se situací smířená. Hlavně, že mám důchod a hlavně ať mi ho za ty dva, tří roky dají znovu. No, a kdy mi ho dají znovu? No když na tom budu úplně stejně, nebudu mít další přivýdělek, nedojde k žádné pronikavé změně.... Dokud více lidí nezačne křičet, že se jim to nelíbí, není návratu. Nelíbí se mi křičení, ale bohužel to jediné pomáhá. "Sedávající panence v koutě" opravdu nezbude nic jiného než doufat "najdou Tě". Ovšem jestli do té doby zabude zabalena do tolik pavučin, že ji nikdo neuvidí...