Během března a dubna se v Praze uskutečnilo několik seminářů a konferencí, jejichž společným tématem byla neutěšená situace v oblasti péče o duševně nemocné a možnosti její změny. Diskutovalo se na půdě Senátu, Parlamentu, v Národní technické knihovně i jinde. Atmosféra byla zpočátku nedůvěřivá až konfrontační. Za rozdílnými názory, postoji a zájmy poskytovatelů lůžkové, ambulantní a terénní psychiatrické péče, pacientských a rodičovských organizací se však stále jasněji rýsovala společně vnímaná značně zanedbaná krajina psychiatrické péče v České republice. Diskutující se naprosto shodovali v tom, že současnou podobu péče o duševně nemocné je nutné změnit.
Seminář v Senátu
První z řady diskusních setkání byl seminář „Reforma psychiatrické péče z pohledu odborníků uspořádaný 11. března v Senátu pod záštitou jeho místopředsedy Ing. Zdeňka Škromacha. Představitelé ministerstva zdravotnictví ani předpokládání zastánci reformy na něj nebyli pozváni. Vůdčím motivem semináře byly obavy z připravované reformy. Vystoupení odborníků z klinických pracovišť a z psychiatrických léčeben však ukázala, že ve shodě s nepřítomnými reformátory vidí jak katastrofální podfinancovanost psychiatrie, tak nutnost zásadní změny systému. „Reforma nutná je. Ambulantní psychiatři mají na pacienta deset minut. To je ostuda, to není péče. Pokud má být nějaká reforma, nemůže se týkat jenom léčeben. Když jsem byl v Parlamentu a v Senátu, kde se jednalo o situaci lidí s duševním onemocněním, byli tam přítomni jeden, dva poslanci. Jednou jich tam bylo šest, tři odešli po přestávc e, dva usnuli. Komunikace mezi ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem práce a sociálních věcí nefunguje. Reforma je potřebná ve Diskuse o reformě nabírá na intenzitě všech segmentech. Chybí zákon o duševním zdraví. Jsou potřebné legislativní úpravy, které zaručí kontinuitu reformy,“ pojmenoval hlavní problémy a úkoly prof. MUDr. Ján Praško, přednosta Psychiatrické kliniky FN Olomouc.
Konference v Národní technické knihovně
Připravovaná reforma psychiatrické péče v ČR byla tématem pracovní
konference Dialogy o duševním zdraví, kterou ministerstvo zdravotnictví
uspořádalo 2. dubna v Národní technické knihovně v Praze.
Představitelé ministerstva nastínili jak současnou situaci (nedostatečné
financování psychiatrické péče, materiálně a technicky zastaralé
psychiatrické léčebny, špatná dostupnost psychiatrické péče),
tak představu o nastartování reformy s pomocí evropských peněz.
S prezentací svých názorů, požadavků a připomínek vedle pracovníků
ministerstva zdravotnictví vystoupili také zástupci poskytovatelů
psychiatrické péče, sociálních služeb a pacientů.
Ve druhé části konference diskutovali účastníci rozdělení do deseti
skupin zhruba po deseti lidech (ve kterých byli paritně zastoupeni
představitelé různých segmentů péče) o tom, jakou roli by mohla
plnit uvažovaná komunitní centra duševního zdraví. „Pořadatelé
konference úmyslně rozdělili lidi do malých skupin, aby mohli jasně
mluvit o svých názorech. Od začátku to bylo nastaveno tak, aby
z toho vzešel kvalitativní výzkum názorů na vytvoření nového segmentu
péče, tedy center duševního zdraví, ale také aby bylo jasné
a zřejmé, co trápí a co by potřebovaly ostatní segmenty, tedy segment
psychiatrických léčeben, psychiatrických oddělení a ambulancí,“
říká ředitel PL Bohnice MUDr. Martin Hollý. Podle něj mělo
ministerstvo do konce dubna zpracovat analýzu všech názorů, které
se v diskusích objevily. „Myslím, že se informace podaří analyzovat
a že se nezapomene na žádný názor, který tam zazněl. Četnost jednotlivých
názorů není klíčová. I když některé názory zazněly jenom
dvakrát a některé jiné dvacetkrát, tak v tom závěrečném shrnutí by
se měly objevit ve stejné váze,“ vysvětluje M. Hollý. Tvůrci připravované
strategie reformy si podle něj na základě katalogu názorů mohou
udělat jasnější představu o tom, na co všechno musí při plánování
transformace myslet. „Jedním z výsledků konference je poznatek,
že debaty byly méně konfliktní, než by se dalo očekávat na základě
zkušeností z různých jiných fór. Posun k racionální diskusi tam byl
reflektován z mnoha stran,” tvrdí M. Hollý.
Seminář v Parlamentu
Pod záštitou MUDr. Jiřího Štětiny, místopředsedy Výboru pro zdravotnictví
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, se 9. dubna uskutečnil
parlamentní seminář „Reforma péče o osoby s duševní poruchou“,
kde vystoupil také ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš
Heger, CSc. Připomněl, že psychiatrie v České republice je kritizována
ze strany zahraničních institucí i ze strany českých pacientů.
„Tato kritika je ve své části oprávněná a ve své části nespravedlivá.
Nespravedlnost spočívá v tom, že kvalita našich psychiatrů je velmi
dobrá, má velmi dobré mezinárodní renomé. Na druhou stranu je
potřeba uznat, že vztahy mezi zdravotnictvím a sociálním systémem
nejsou úplně dobře vypořádány co do povinností a co do financování.
Rovněž je pravdou, že procento peněz ze zdravotnického systému,
které do psychiatrie jde, je zřetelně nižší než je tomu v západních
vyspělých zemích,“ uvedl L. Heger s tím, že ministerstvo uvažuje
o zvýšení objemu finančních prostředků určených pro psychiatrii ze
současných 3,5 procenta na pět procent z rozpočtu na zdravotnictví.
Průměr v zemích EU je přitom osm procent a vyspělé země dávají na
psychiatrii kolem dvanácti procent. To si zatím podle ministra Hegera
v České republice nikdo nedokáže představit. „Kdybychom měli
zvednout zásobení penězi psychiatrické péče o 5 procent, tak to dnes
znamená 20 miliard. A to jednorázově nejde udělat,“ uvedl L. Heger.
Systém psychiatrické péče v České republice podle něj stojí zejména
na psychiatrických léčebnách. „Léčebny jsou poměrně velmi zanedbané,
pokud jde o jejich stavební stav a prostředí, ve kterém pacienti
žijí. To je předmětem velké kritiky. V každé léčebně jsou až desítky procent
pacientů, kteří netrpí akutní psychickou poruchou a zůstávají zde
z důvodů sociálních. Spíše svou psychickou nemocí nebo duševním
stavem jsou stigmatizováni a handicapováni a nejsou schopni se zařadit
do běžného života,“ konstatoval ministr Heger. Podle něj je potřeba
zřídit lépe dostupný komplex komunitních služeb zahrnující chráněné
bydlení, ambulantní resocializační a asistenční péči. „Léčeben je
u nás poměrně hodně. Ve všech by se měly odstranit nedostatky v interiérech
a ve fyzickém stavu budov,“ řekl L. Heger s tím, že zatím není
jasné, do jaké míry k tomu bude možné využít evropské dotace. Ministerstvo
však podle něj bude usilovat o to, aby se potřebné sociální služby
budovaly ve spolupráci s psychiatrickými léčebnami.
Plány na příštích šest let
V druhé polovině letošního roku by Česká republika měla disponovat
dokumenty nutnými pro alokaci prostředků z evropských strukturálních
fondů. „V letošním roce má být připravena strategie, měl
by vzniknout národní plán a nějaký implementační rámec, ale gró
naplňování reformy, zejména pokud jde o čerpání finančních prostředků
z evropských fondů, by mělo probíhat od roku 2014 do
roku 2020. Uvědomujeme si, že to je běh na dlouhou trať, že ti,
kdo přijdou po nás, budou muset toto téma nějak uchopit, proto se
od samého počátku snažíme, aby bylo apolitické, aby hlavní nosné
myšlenky přinášeli odborníci a veřejnost, které se to týká. Ministerstvo
zdravotnictví pouze plní roli jakéhosi koordinátora,“ říká
první náměstek ministra zdravotnictví PhDr. Marek Ženíšek, PhD.
V současnosti se podle něj ministerstvo snaží iniciovat co nejširší
diskusi všech zainteresovaných subjektů bez ohledu na politické
rozdíly. „Reforma péče o duševní zdraví není pouze reformou
oboru psychiatrie. Vnímáme ji daleko šířeji. Hlavním pilířem zdárné
reformy bude zejména spolupráce s ministerstvem práce a sociálních
věcí. Půjde o rozdělení rolí mezi MZ a MPSV, aby bylo zřejmé,
kde se pacient nachází ještě v prostředí zdravotnickém a kde
se nachází v prostředí sociálním,“ uvádí M. Ženíšek. Dalším z důležitých
úkolů je podle něj komunikace se zdravotními pojišťovnami,
aby bylo zajištěno financování nového systému po vyčerpání
prostředků z evropských fondů. „V následujícím období počítáme
s programy, které se budou týkat snahy destigmatizovat duševně
nemocné. V minulosti se pro destigmatizaci duševně nemocných
udělalo velmi málo,“ říká M. Ženíšek.
Deklarovaným cílem reformy je zlepšit život lidí s duševním onemocněním,
zlepšit podmínky poskytování zdravotní péče, zlepšit
provázanost zdravotních a sociálních služeb, omezit stigmatizaci
duševně nemocných a podpořit resocializaci duševně nemocných.
„Jsou to oblasti, které jsou obecně považovány za problematické,
kde jde něco zlepšit nebo kde stojí za to usilovat o zlepšení. Není na
nich nic kontroverzního,“ konstatuje M. Ženíšek s tím, že na prioritách
v této oblasti existuje shoda i napříč politickými stranami.
„Úkolů pro přípravu reformy je mnoho. Zejména nedostatečná provázanost
zdravotních a sociálních služeb nás trápí celou řadu let.
Uvědomujeme si, že bez zásadní provázanosti nebo shody s ministerstvem
práce a sociálních věcí se neobejedeme, můžeme hovořit
pouze o reformě oboru, ale nikoliv o reformě péče o duševní zdraví,“
uvádí M. Ženíšek.
Dalším problémem, který je podle něj třeba řešit, jsou příliš velké
spádové oblasti psychiatrických léčeben. „Chybějící alternativa
k dlouhodobé lůžkové péči, to je další pilíř té reformy. Pokud nevytvoříme
podmínky pro vznik alternativ, tak vůbec nelze hovořit o investování
velkých finančních prostředků, které budou čerpány během
programového období, na přeměnu nebo opravy léčeben. To je
také fakt, proti kterému není odporu,“ říká M. Ženíšek. Podle něj je
třeba také opakovaně připomínat trend nárůstu duševních onemocnění
a to, že duševní nemoc je jedním z nejčas
Josef Gabriel
Článek byl zveřejněn v časopise Esprit, číslo 3-4/2013. Vydává Česká asociace pro psychické zdraví.
Kompletní archiv vydaných čísel naleznete na stánkách www.capz.cz/esprit
