První náměstek ministra zdravotnictví Marek Ženíšek informoval o záměrech ministerstva reformovat systém psychiatrické péče 4.října 2012 na tiskové konferenci, které se zúčastnili také ředitel PL Bohnice Martin Hollý, předseda Psychiatrické společnosti profesor Jiří Raboch. a profesor Roberto Mezzina, psychiatr a koordinátor úspěšně fungujícího systému komunitních služeb v italském Terstu. Podle oficiální zprávy ministerstva „reforma zajistí přesun léčby z velkých institucí do personálně lépe zajištěných lokálních center.“
Cíle reformy
Deklarovaným cílem reformy je modernizace systému péče o duševní zdraví (dosáhnout evropského standardu 21. století), zvýšení celkové kvality péče a decentralizace systému (přesun péče z velkých institucí do lokálních center blíže pacientovi). Ministerstvo ve svých plánech vychází ze strategie Světové zdravotnické organizace a chce klást důraz na rozvoj komunitní a semimurární péče, zvýšení role primární péče, zvýšení role všeobecných nemocnic, transformaci psychiatrických léčeben a vzdělávání odborných pracovníků, kteří budou působit v novém systému péče o duševní zdraví.
Proč je podle MZ reforma potřebná
Ministerstvo zdravotnictví přiznává, že od začátku devadesátých let nedoznala psychiatrická péče v ČR žádných významných změn. V ČR je dvacet psychiatrických léčeben, které mají více než 9 000 lůžek. Čtyři léčebny mají více než 1000 lůžek. Psychiatrická oddělení nemocnic mají celkovou kapacitu 1400 lůžek.
Psychiatrická léčba je dlouhodobě podfinancovaná, ačkoliv duševní poruchy jsou druhým nejčastějším důvodem pro přiznání invalidního důchodu a výskyt duševních onemocnění má stále stoupající charakter, což znamená vyšší zátěž pro zdravotní systém. „Počet pacientů s duševní poruchou každoročně roste a současný model není schopen v tomto náporu dostát podmínkám kvalitní péče. Materiálně i technicky zastaralé psychiatrické léčebny, které jsou zároveň pro pacienty těžko dostupné, tomu jenom nasvědčují. Z tohoto důvodu současný model vyžaduje systémovou změnu,“ říká první náměstek ministra zdravotnictví Marek Ženíšek.
Co ministerstvo plánuje
V letošním roce vznikne pracovní skupina (její složení zatím není známo), která v roce 2013 připraví model transformace, na jehož implementaci by od roku 2014 měla Česká republika využívat zdrojů evropských fondů. : „K samotné realizaci reformy chceme využít strukturální fondy Evropské unie v předpokládané výši asi 6 mld. Kč, které budou k dispozici od roku 2014. Implementace konkrétních kroků bude zahájena rovněž v roce 2014,“ uvádí M. Ženíšek.
Zcela zásadní součástí reformního úsilí v České republice má být dle strategie ministerstva zdravotnictví posun k humánnímu a udržitelnému způsobu léčby poskytovanému v co největší míře v přirozené komunitě. Pracovní skupina pro reformu psychiatrické péče se má zabývat třemi návrhy:1) Snížení počtu lůžek v léčebnách při zachování finančních zdrojů, případně s podporou dodatečných zdrojů, 2) Redukce některých oddělení/budov v psychiatrických léčebnách, 3) Redukce počtu psychiatrických léčeben (na základě regionálního klíče). První dva návrhy, kterými se chce MZ zabývat v připravované pracovní skupině, však pravděpodobně směřují spíše k uchování současného nevyhovujícího systému psychiatrické péče, který neodpovídá evropskému standardu 21. století.
„V současné době ministerstvo zdravotnictví pracuje s několika základními variantami, které prodiskutuje společně s nově ustavenou pracovní skupinou pro reformu psychiatrické péče. Mezi členy této skupiny patří např. zástupci ministerstva zdravotnictví, ministerstva práce a sociálních věcí, České psychiatrické společnosti JEP, nestátních neziskových organizací, zdravotních pojišťoven, ale rovněž zástupci pacientských organizací,“ uvádí ve své tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví. Kdo bude konkrétně přizván do pracovní skupiny ministerstva a zda se jejími členy stanou také zástupci pacientů a rodičovských organizací, však zatím není jasné.
Deklarace Platformy
Platforma pro transformaci systému péče o lidi s duševním onemocněním v ČR upozorňuje ve své Deklaraci, že základem moderní péče o vážně duševně nemocné nemohou být dlouhodobé hospitalizace ve velkokapacitních psychiatrických léčebnách. Podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením je stát povinen zajistit, aby „osoby se zdravotním postižením měly možnost si zvolit, na rovnoprávném základě s ostatními, místo pobytu, kde a s kým budou žít a nebyly nuceny žít ve specifickém prostředí.“ Ohlášená reforma psychiatrické péče zdá se míří tímto směrem.
