Součástí Strategie je podrobný plán aktivit, které mají reformu psychiatrické péče uvést v život. Diskuse o nasměrování a způsobu realizace reformy povedou nově jmenovaní členové „velké“ pracovní skupiny. Ta se bude zabývat řešením problémů v osmi oblastech (prakticky bude fungovat osm menších skupin se zaměřením na konkrétní oblast). Přinášíme čtenářům Espritu přehled o projektech a dalších aktivitách, které spadají do jednotlivých pracovních oblastí (skupin).
Tvorba standardů a metodik
První oblastí je „Tvorba standardů a metodik“. Strategie počítá s tím, že „budou stanoveny některé závazné nebo doporučené standardy kvality poskytované peče nebo prostředí, ve kterém je poskytována, budou stanoveny metody měřeni kvality života nebo uživatelské spokojenosti, budou navrženy a doporučeny způsoby vyhodnocováni komunikačních a destigmatizačních programů.“ V první přípravné fázi od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015 vzniknou metodiky zaměřené na 1) měření kvality života, 2) stigmatizaci, 3) spokojenost uživatelů psychiatrické péče v ČR. Vytvořené metodiky budou prakticky využívány v následující realizační a provozní fázi od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2023 a také v závěrečné vyhodnocovací fázi. V první přípravné fázi budou navíc realizovány tři velké projekty: Projekt Standardní klasifikace vybudovaného prostředí (SKVP). Půjde o vyhodnocení technického a architektonického stavu prostor pro poskytování psychiatrických služeb především v psychiatrických nemocnicích a psychiatrických odděleních nemocnic. Dále projekt Ekonomika duševního zdraví (EKODUZ), který je zaměřen na tvorbu ekonomicky udržitelného modelu peče o duševní zdraví. A nakonec Definice standardu CDZ.Definováni standardu je podle Strategie nezbytné již pro spuštěni pilotních projektů a následně pro plošné zavaděni sítě CDZ. „Standard musí také definovat minimální rozsah poskytovaných služeb, který může být rozšířen v závislosti na velikosti regionu a potřebách uživatelů peče,“ uvádějí autoři Strategie.
Rozvoj sítě psychiatrické péče
V první přípravné fázi budou vytvářeny základní podmínky pro spuštění pilotních provozů CDZ a jiných nových a inovovaných typů péče, včetně nastavení pravidel pro jejich financováni a vyhodnocováni. Navíc se uskuteční projekt Příprava dobudování sítě psychiatrických nemocničních oddělení. V realizační a provozní fázi (v letech 2016 až 2023) navážou na uvedené aktivity tyto projekty: Pilotní provoz CDZ, Vyhodnocení pilotních provozů CDZ, Příprava plánu budování celorepublikové sítě CDZ, Vybudování sítě CDZ. Ve třetí fázi na ně naváže Vyhodnocení úspěšnosti zavedení CDZ. Od roku 2016 paralelně poběží také projekt Dobudování sítě psychiatrických nemocničních oddělení.
Humanizace prostředí psychiatrické péče
„V této oblasti se řeší investice do zlepšení podmínek poskytování psychiatrické péče ve stávajících zařízeních (psychiatrické nemocnice/léčebny, všeobecné nemocnice) v zájmu humanizace prostředí, zvýšeni úrovně respektovaní lidských práv, zlepšeni estetiky prostředí či zlepšeni technického, pracovního i logistického zázemí,“ uvádějí autoři Strategie. V letech 2016 až 2023 se postupně rozběhnou tyto projekty: Příprava projektů humanizace psychiatrické péče, Realizační projekty humanizace péče zlepšením prostředí v psychiatrických nemocnicích/léčebnách a Projekty podpory provázanosti komunitní sítě s CDZ. Pro třetí fázi je plánován projekt Vyhodnocení úspěšnosti projektu humanizace psychiatrické péče.
Destigmatizace a komunikace
Cílem aktivit v této oblasti je změna myšlení účastníků systému péče, jejich okolí a také veřejnosti. Vedle destigmatizačních aktivit půjde i o komunikaci reformy jako celku. V první přípravné fázi budou vytvořena pravidla pro vyhodnocování komunikačních programů a bude realizován projekt Příprava plánu komunikace reformy psychiatrické péče. Realizační fázi v roce 2016 zahájí projekt Podpora destigmatizačních aktivit v místech pilotních projektů. Na základě vyhodnocení výsledků destigmatizačních aktivit v místech pilotních provozů CDZ budou připraveny „Destigmatizační programy celoplošné“. Cílem dalšího projektu v této oblasti nazvaného Komunikace změn v poskytování psychiatrické péče bude informovat odbornou veřejnost, uživatele péče a veřejnost o postupu implementace změn v poskytování psychiatrické péče v ČR. Naváže na něj v poslední fázi projekt Vyhodnocení úspěšnosti implementace komunikačního plánu.
Vzdělávání
Tato oblast se zaměřuje na „vzdělávání lékařských, nelékařských i nezdravotnických pracovníků ve smyslu vybudování dostatečné kompetenční základny v samotném resortu zdravotnictví a zároveň na vzdělávání dalších účastníků systému péče o osoby s duševním onemocněním ve smyslu lepšího pochopeni diagnóz, potřeb a specifik této skupiny.“ V současnosti se už připravují vzdělávací programy a osnovy (Tvorba osnov vzdělávacích programů v psychiatrii) i rámcové podmínky pro realizaci vzdělávacích programů. Připravuje se také Vzdělávání pracovníků složek veřejného života. Tento vzdělávací program je určen pracovníkům integrovaného záchranného systému, pedagogům a dalším skupinám veřejných činitelů, se kterými lidé s duševním onemocněním přicházejí do kontaktu. V realizační fázi (od roku 2016) poběží tyto projekty: Vzdělávání vzdělavatelů („Train the Trainers“), aby dostatečný počet vzdělavatelů získal specifické znalosti nových a inovovaných typů péče, Vzdělávání poskytovatelů péče (zdravotnického i nezdravotnického personálu) a Vzdělávání návazných profesí (průběžné vzdělávání pracovníků z oblasti veřejné správy).
Legislativní změny
Reforma bude mít velký dopad na legislativu. „Proto ve fázi 1 dojde k analýze možných dopadů reformy na stávající legislativu, k propojeni plánu legislativní tvorby v období let 2015 až 2023 s potřebami reformy a k navržení postupu, jakým bude možné dosáhnout požadovaných změn,“ uvádějí autoři Strategie. V návaznosti na Analýzu dopadů reformy na legislativu vznikne do roku 2016 projekt Zpracování návrhu legislativních změn. Následuje Prosazení legislativních změn (v realizační fázi) a na závěr Vyhodnocení adekvátnosti legislativních změn a identifikace případných legislativních omezení.
Udržitelné financování
Klíčovou součástí reformy je udržitelné financování. „V této oblasti má dojít k vyřešení problematiky dlouhodobě nedostatečného financováni psychiatrie ze zdravotního pojištění, nastavení nového, konsensuálního modelu financováni jak se zdravotními pojišťovnami, tak s MPSV a se zástupci odborné společnosti (PS ČLS JEP) a Krajů ČR,“ shrnují autoři Strategie. V první fázi (v návaznosti na zpracovaný projekt Ekonomika duševního zdraví) vznikne projekt Příprava nového modelu financování psychiatrické péče a v realizační fázi budou probíhat jednání se zdravotními pojišťovnami. Cílem je schválení finální podoby nového modelu financování. Spuštění schváleného modelu financování psychiatrické péče by se mělo realizovat v rámci projektu Zavedení nového modelu financování psychiatrické péče. „Nový model se bude spouštět buď jednorázově, nebo bude docházet k postupnému navyšování sazeb za zdravotní úkony psychiatrické péče v průběhu několika let do doby, než se dosáhne cílových hodnot těchto sazeb,“ uvádějí autoři Strategie. V závěrečné fázi bude následovat projekt Vyhodnocení adekvátnosti nového modelu financování psychiatrické péče a případných omezení.
Mezirezortní spolupráce
Půjde o zajišťování shody na základních myšlenkách a principech reformy a o koordinaci spolupráce s jinými rezorty, zejména Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvem vnitra ČR a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. V první fázi vznikne projekt Příprava plánu pro koordinaci změn s dopadem na ostatní rezorty, na který ve druhé fázi naváže projekt Koordinace změn s přesahem do ostatních rezortů. Ve třetí fázi se uskuteční projekt Vyhodnocení mezirezortní spolupráce a případných omezení.
Zdroj: Strategie reformy psychiatrické péčeČlánek byl zveřejněn v časopise Esprit, číslo 7-8/2013. Vydává Česká asociace pro psychické zdraví.
Kompletní archiv vydaných čísel naleznete na stránkách www.capz.cz/esprit
