Před více než třemi lety, v lednu 2010, jsem v jednom příspěvku do časopisu Esprit napsal, že dlouhodobé užívání marihuany je zvláště u biologicky disponovaných jedinců častým spouštěčem schizofrenní psychózy. Upozorňoval jsem na to, že dvacet procent schizofreniků onemocnělo po dlouhodobém užívání marihuany. Někdy však stačí k odstartování psychózy jediný vykouřený joint.
Napsal jsem tehdy také toto: „V posledních letech se v České republice objevily zvlášť nebezpečné odrůdy zvané „skunk“, speciálně vyšlechtěné pod umělým světlem. Kde jsou ty časy, kdy se jezdilo ´zahulit si´ do Amsterodamu v jeho typických coffee shopech´! Dnes pěstují vietnamští imigranti (a nejen oni) ve sklepích pod speciálními lampami daleko rizikovější odrůdy trávy přímo u nás doma.“
Nebezpečí, před nímž jsem varoval, se v současnosti bohužel potvrdilo. Podle nedávno zveřejněných výsledků výzkumu Psychiatrického centra Praha má v sobě specielně šlechtěná odrůda marihuany až 20 procent THC. Dříve používaná marihuana přitom obsahovala maximálně 14 procent této látky. A to ještě není všechno! U těchto specielně šlechtěných typů marihuany (skunk) totiž téměř schází látka kanabidiol, která je považována za brzdou proti schizofrenii a u marihuany pěstované v přirozeném prostředí je normálně obsažena.
Spousta mladých lidí začne kouřit trávu jako formu auto-terapie. Cítí v sobě velký tlak, velké napětí a tráva je po nějakou dobu zklidňuje. Při konzumaci marihuany s vysokým obsahem THC se však emoce „huličů“ se začínají rychle proměňovat. Zjednodušeně řečeno vyšší procento THC vyvolává nejrůznější nepříjemné pocity strachu a vztahovačnosti, které mohou nabýt až charakteru paranoidních bludů.
Látka kanabidiol naopak navozuje pocit zklidnění, ospalosti a úlevy od úzkosti. Jestliže však tento „protilék“ v nových vypěstěných druzích marihuany schází, destruktivnímu vlivu THC (zvláště ve vyšším procentuelním zastoupením) nestojí nic v cestě. Riziko vzniku nebo opětovného propuknutí schizofrenní poruchy u těchto šlechtěných odrůd je mnohonásobně vyšší.
Řada mých pacientů popisuje, že vykouření jednoho „špeka“ jim přináší kýženou úlevu. Ale poslední době se setkávám s tím, že „zahulení“ už nepomáhá, spíše naopak.
Převzato z Blogu MUDr. Martina Jarolíka na Aktualne.cz
Blog Martina Jarolímka
Autorem ilustračního obrázku je Tomáš Vaněk
