Na semináři v Senátu vystoupili také představitelé psychiatrických léčeben s představou, jaké v současnosti jsou a jaké by měly být v budoucnosti psychiatrické léčebny. Ředitelé většiny léčeben už dlouhou dobu žádali ministerstvo zdravotnictví o změnu názvu na psychiatrické nemocnice. „Důvod je zřejmý. Zdravotní služby, které jsou v léčebnách poskytovány, více méně odpovídají zdravotním službám poskytovaným ve všeobecných nemocnicích, ovšem se zaměřením na duševně nemocné pacienty, na psychiatrické diagnózy nebo lidi s duševním onemocněním. Přejmenování léčebny na nemocnici bude cesta ke kultivaci těchto zařízení evoluční cestou, nikoliv cestou revoluční. Dojde k destigmatizaci těchto zařízení,“ uvedl na semináři MUDr. Jaromír Mašek, ředitel PL Havlíčkův Brod v příspěvku nazvaném Koncepce psychiatrické nemocnice s léčebnou.
Změnu názvu psychiatrických léčeben na psychiatrické nemocnice (od 1. července 2013) potvrdil první náměstek ministra zdravotnictví Marek Ženíšek. „Na poradě vedení jsme schválili formální změnu názvu léčeben na psychiatrické nemocnice. Protože nám přijde, že to působí trochu jinak na veřejnost. Nebereme to jako něco naprosto zásadního, nechceme, aby se to stalo podstatou připravovaných změn. Spíše jsme zareagovali na evoluční potřebu ze strany léčeben, protože kromě dvou, tří žádaly dlouhodobě o změnu názvu léčebny na psychiatrickou nemocnici,“ říká náměstek ministra zdravotnictví M. Ženíšek. Podle něj půjde pouze o formální změnu, která má přispět k destigmatizaci psychiatrie, nikoliv o změnu koncepční. „Změna názvu vůbec nesouvisí s reformou, je to dlouhodobý požadavek ze strany ředitelů léčeben,“ tvrdí M. Ženíšek.
Z vyjádření představitelů léčeben je však zřejmé, že podle jejich představ by mělo jít o koncepční změnu. „Měli bychom se deklarovat jako zařízení, která, podobně jako je to v jiných oborech, onkologii, kardiologii, neurologii, jsou schopná se postarat o lidi s těmi nejtěžšími formami duševních nemocí, případně o ty duševně nemocné, kteří vykazují nějakou somatickou komorbiditu, to znamená, že potřebují i péči somatickou, ne pouze psychiatrickou. Samozřejmě těžiště naší péče by mělo být v lůžkové péči, ambulantní složku péče, případně návazné sociální služby by měli podle mého názoru zajišťovat jiní poskytovatelé, nikoliv psychiatrické nemocnice,“ řekl na semináři ředitel J. Mašek. Psychiatrické nemocnice by podle něj měly dále poskytovat kvalitní specializovanou péči, jako je například léčba návykových nemocí, ochranné léčby atd. „S tím souvisí nutnost udržet a dále podporovat fungování sehraných odborných týmů zdravotnických pracovníků, protože pouze sehraný odborný tým zdravotnických pracovníků v rámci psychiatrické péče je to základní, co můžeme našim pacientům nabídnout. Kdyby tyto týmy nějakým způsobem zanikly, tak jejich obnova bude ne-li nemožná, tak velice komplikovaná a obávám se, že kdyby odborné zázemí nebylo zachováno v psychiatrických nemocnicích do budoucna, tak by to mohlo vážně ohrozit fungování oboru psychiatrie,“ uvedl J. Mašek s tím, že pokud se lékaři nebudou mít kde vyškolit a kde získat praktické dovednosti, těžko se budou psychiatrií zabývat.
O klíčovém postavení psychiatrických nemocnic hovořil také MUDr. Milan Novák, náměstek PL Kosmonosy. Podle něj stojíme před diskusí o transformaci psychiatrie, vzhledem k tomu, že dozrála nutnost přerozdělit prostředky a naskytla se příležitost získat dodatkové prostředky na tranzitní náklady, nikoliv však na hrazení provozu nového systému, k němuž máme dospět. „Nežijeme na ostrově, naše diskutovaná transformace probíhá v určitém kontextu. Probíhající reforma zdravotnictví počítá s centralizací odborné lůžkové péče. Argumentem je úspora a kvalita, řekněme za cenu poněkud svízelnější dostupnosti. V psychiatrii jako bychom byli napřed, jenže v diskusích o transformaci se počítá s jakousi jízdou v protisměru, kde argumentem je přiblížení lůžek pacientovi a rodině. S tím se musíme vypořádat, jestli je psychiatrie až tak specifická, abychom toto dělali přesně obráceně,“ uvedl M. Novák. Transformace má podle něj řadu rizik. Ptá se například, co s masou pacientů, o které bychom se měli starat a kteří nezapadnou do nového paradigmatu a jeho „modelového pacienta“, kterým je „nepříliš starý, slušně kompenzovaný psychotik s nějakým defektem sociálním, nikoliv však masivním“. Další riziko vidí M. Novák v heterogenitě zahraničních zkušeností. „Můžeme vyzobávat rozinky bez kontextu tamějšího i bez kontextu našeho a ono to může dopadnout při troše nepozornosti, jako když pejsek a kočička pekli dort,“ řekl M.Novák. Dalším rizikem jsou podle něj provozní náklady velkého počtu malých zařízení, které by se měly budovat. „Asi úplně hlavní riziko je překotnost a ideologická předpojatost při jakémkoliv jednání, která vede k revolučnímu skoku a potom nám dojde dech,“ uvedl M. Novák. Podle něj bude obtížné svěřit dlouhodobého pacienta zařízením komunitní péče, která mají nejistou existenci. „Stačí jedno nešťastné rozhodnutí úředníka a zmizí nám Drop In, hospic, centrum pro nevidomé. Čili najednou nám zmizí komunitní služba. A co budeme dělat? “ ptá se M. Novák.
Obavy odlišného druhu v souvislosti s reformou a rolí psychiatrických nemocnic má psychiatr MUDr. Filip Španiel, PhD. z Psychiatrického centra Praha. „Změna doléčovacího ústavu na psychiatrickou nemocnici je naprosto zásadní. Pokud jde o strukturu psychiatrické péče, tak u nás máme největší koncentraci lůžek na jedno zařízení a to v Evropě nemá obdoby. Máme v průměru 500 lůžek, jsme na prvním místě. Léčebenská zařízení z 19. století u nás zůstaly jako skanzen petrifikovány. Obávám se, že i reforma může nakonec vést k tomu, že se obrovské léčebny z 19. století přetransformují na zařízení, která poskytují veškerou psychiatrickou péči. A to je podle mého názoru noční můra,“ říká F. Španiel. Podle ředitele PL Bohnice MUDr. Martina Hollého se i léčebny postupně proměňují. Bohnická léčebna se svým pilotním projektem komunitní péče se snaží jít příkladem. „I malá změna uvnitř léčeben, v tom, jak se budeme k reformě stavět, má svou váhu a může umožnit systémovou změnu. Nemůžeme nevidět, že léčebny poskytují 85 procent lůžkové kapacity, a pokud léčebny zůstávají rigidní ve svých službách, tak vlastně blokují změnu celého systému,“ uvádí M. Hollý.
Článek byl zveřejněn v časopise Esprit, číslo 3-4/2013. Vydává Česká asociace pro psychické zdraví.
Kompletní archiv vydaných čísel naleznete na stánkách www.capz.cz/esprit
