Autorka článku s Ing.P.Havlíčkem
Proč lidé ve stresu většinou sáhnou po nějaké sladkosti?
Stresová situace je situace, kdy je v těle vyšší hladina stresových hormonů. V tu chvíli má člověk utlumenou chuť k jídlu, nicméně výrazně více spaluje, protože svaly mají zvýšenou energetickou spotřebu. Takže kombinace nechutenství a zvýšeného energetického výdeje vede k tomu, že člověk se více vyčerpává, více vyčerpává svoje energetické zásoby, protože mnoho orgánů včetně mozku je závislých na dodávkách cukru. To se projeví tím, že právě mozek vyšle signál, že potřebuje cukr. A to se projeví chutí na sladké. Vzhledem k tomu, že dochází k útlumu trávicího traktu, tak podvědomě sáhneme po tom, co je malé, má to vysokou energetickou hodnotu a zároveň to nevyžaduje mnoho energie na zpracování. Proto je úplně normální, že člověk ve stresu konzumuje podstatně více sladkostí. Navíc to sladké trošičku zvedne produkci serotoninu a člověk se cítí lépe.
Ale asi není v pořádku, abychom jednali takto pudově. Jak bychom se správně měli zachovat?
Samozřejmě tady je to o nějakých systémových změnách, které se dělají trochu hůř. Ale jde opravdu o to, vyhradit si čas na jídlo a vědomě se zastavit, zklidnit se, najíst se normálního jídla, aby k těmto situacím nedocházelo. Největším problémem bývá oběd, kdy ho člověk nějak odbyde, z čehož mu bývá špatně, tak ho příště radši vynechá a spokojí se s něčím malým. O to větší je pak spotřeba jídla večer, což je samozřejmě špatně, protože přejídání se večer a v noci vede k většímu ukládání tukových zásob v organismu. Takže doporučuji vyhradit si na oběd nějaký časový úsek, zklidnit zažívání trochou teplé polévky, která nabudí trávení a pak si můžeme dát to větší jídlo, po kterém je potřeba si chvilku odpočinout. To jsou taková antistresová opatření pomocí jídla a odpočinku v průběhu dne.
Jak byste vysvětlil častý nárůst hmotnosti u psychiatrických pacientů?
Pokud je člověk bez antidepresiv, je tudíž ve stresu a má zvýšenou energetickou spotřebu, má také nízkou hladinu hormonů „dobré nálady“, tak většinou hubne. Ve chvíli kdy se začne léčit a brát antidepresiva, dojde ke zklidnění a tím pádem člověk začne víc jíst. Je potřeba brát v potaz, že už jsme se dostali do normálu, takže tady už se dá vědomě pracovat se stravou a s pohybem. Nejdřív je tedy důležité dostat se do pohody, např. pomocí antidepresiv. Důležitá je i podpůrná psychoterapie, aby člověk mohl normálně žít. V každém případě je vhodné najít si dobrého nutričního terapeuta, který ví, o čem je deprese, o čem jsou ostatní psychiatrická onemocnění a vlastně podle toho pacientovi upraví stravování. Člověk, který užívá psychofarmaka dlouhodobě, nikdy nesmí hubnout rychle, nikdy nesmí mít příliš nízký energetický příjem (hladovět) a nesmí mít příliš těžkou fyzickou aktivitu, protože tím by se mohl znova dostat do problémů.
Lidé v plném invalidním důchodu často nemají dostatek peněz, aby si zaplatili kurz snižování nadváhy. Dříve takové kurzy pořádala farmaceutická firma Lilly, ale od loňského roku přestala tyto kurzy zdravého životního stylu financovat. Kam se mohou lidé obrátit o pomoc?
V takovém případě je potřeba se domluvit s obvodním lékařem, který může vypsat doporučení na obezitologii, kde by se tím člověkem měli zabývat. Ovšem podle mých zkušeností se kvalita obezitních ambulancí dost liší. Často se tam jede podle zastaralých principů, to jsou právě ty velmi nízké energetické příjmy (člověk hladoví), což duševně nemocnému může hodně ublížit. Nejlépe je tedy dobré vyhledat lékaře, který rozumí psychiatrickým onemocněním a zároveň má znalosti v oblasti stravování.
Hana Korbičková
