V době internetu mi nikdo nevykládejte, že si neumíte zjistit, jak velkou osobností byla a stále je Jana Hrdá. A pak se divte, že ji zná celý svět a že má kamarády i v zahraničí.
Jejím největším kámošem byl Bůh. Díky němu se srovnávala se svým těžkým životem, jeho žádala o radu a od něj získávala podporu. I ve své poslední chvíli v tomto životě se obracela k němu.
Nejlépe Janu vystihla její dcera a moje přítelkyně: ,,Bůh musel mámu posadit na vozík kvůli bezpečnosti nás ostatních. Kdyby totiž máma chodila, svět by se kvůli ní točil rychleji a my obyčejní lidé bychom z planety vypadli.“ Přesně taková Jana byla, i přes postižení nezadržitelná, nespoutatelná.
Všem nám budeš chybět, Janinko.
Ing. Jana Hrdá byla místopředsedkyní Národní rady osob se zdravotním postižením, držitelkou ceny Olgy Havlové, členkou Vládního výboru pro zdravotně postižené občany a zakladatelkou osobní asistence pro osoby se zdravotním postižením v ČR. Jana Hrdá žila od roku 1982 s těžkým postižením, které vyžaduje čtyřiadvacetihodinovou péči. Přesto žila nádherný život, plný dobrodružství, lásky a přátelství. Zemřela dne 5. srpna 2014. Přátelům napsala o své smrti oznámení. |
