V samotném městě jsou místní chodníky sice z více než poloviny pro vozíčkáře poměrně dobře schůdné, ale některé ve skutečně špatném stavu. Na těch se lidé na invalidních vozících mohou pohybovat jen s velkými obtížemi a snaží se jim raději vyhnout. K nejhorším chodníkům v Kladně patří ten od Baumaxu směrem do centra ke Středočeské vědecké knihovně, nebo chodník od domu církve Adventistů směrem ke stanici autobusu Kociánova.
Na druhou stranu krásně se lidem na vozíku jezdí všude, kde je zámková dlažba. Ta je zřízena především na hlavní kladenské třídě Tomáše Garrigua Masaryka nebo na velmi frekventovaném místě, Kladeňáky nazývaném ,,Václavák“ , kde je množství nejrůznějších obchodů, supermarket Kaufland, pošta a dvě lékárny.
Samostatnou kapitolou jsou nájezdy na chodníky na silničních přechodech. Pro vozíčkáře by měla platit norma výšky obrubníku 2 cm. Obrubníky na chodnících v Kladně však více než ze tří čtvrtin tuto normu nesplnují. V některých částech města, jako například v Rozdělově u VKD na konečné autobusu č. 6, jsou obrubníky až 20 cm vysoké. Pak se stává, že vozíčkář na místo dojede bezbariérovým autobusem, pohodlně vystoupí, ale pro výšku obrubníku nemůže sjet z chodníku.
-
Jeden z kladenských přechodů, který zdaleka nesplnuje normu pro vozíčkáře,která je výška obrubníku 2cm..Tento přechod, shodou okolností právě poblíž Mety má výšku téměř 20cm
Ale i s městskými bezbariérovými autobusy mají vozíčkáři problémy. Ty mají pravidelný jízdní řád jen na dvou místních linkách č. 3 a 6, kde jezdí přibližně jednou za hodinu. Na ostatních linkách však jezdí nepravidelně a hlavně předem neplánovaně a vozíčkář nikdy neví dopředu, kdy takový autobus pojede a musí doufat v náhodu. Ani v bezbariérových autobusech však nemají vozíčkáři přednost před kočárky, a tak se může klidně stát, že když je v takovém autobusu kočárek, vozíčkář se nevejde a musí dlouho čekat na další bezbariérový autobus. V některých případech, především při různých lékařských vyšetřeních, nebo důležitých jednáních na úřadech, pak takovýmto vážně postiženým lidem nezbývá, než si objednat osobní autodopravu zvlášt upraveným bezbariérovým autem, které je v METĚ k dispozici. Pak je sice přeprava maximálně pohodlná, ale oproti cestě autobusem se výrazně prodraží. A to i přes fakt, že se organizace, která má tuto autopřepravu na starosti, snaží držet ceny alespoň v rámci možností při zemi. V současné době hospodářské krize, kdy jsou pohonné hmoty velmi drahé, však zázraky dělat nemůže. Za 1km jízdy zvláštním bezbariérovým autem zaplatí postižený 10-14 Kč. To není pro invalidního důchodce málo.
