Pořádáte Týden pro inkulzi u vás poprvé?
Pořádáme pravidelně, vlastně od roku 2009 (školka byla otevřena ve školním roce 2007/08). Je to mezinárodní projekt, ke kterému se vždycky rádi připojíme, protože si myslíme, že integrace a inkluze má velký smysl. Společnost o tom moc neví, ani tady v regionu, takže tím můžeme ukázat naši práci i lidem, kteří se běžně s problematikou integrace a inkluze nesetkávají.
Co vás vedlo k tomu, abyste se připojili k této akci?
Vychází to ze záměru, proč jsme založili Petrklíč, a to je všestranná možnost výchovy dětí, které dochází do našeho předškolního zařízení, s tím, že dáváme možnost i dětem s postižením. Je jich menšina, většina je těch dětí v uvozovkách zdravých, ale tím, že integrujeme už od roku 2007, tak Petrklíčem prošlo zhruba 15 dětí - děti tělesně postižené, děti mentálně postižené, děti s vadou řeči, slepý chlapeček k nám chodí, takže ten záběr je široký. V rámci tohoto záměru, kdy se setkávají děti zdravé s dětmi hendikepovanými, zcela přirozeně vyplynulo, že se připojujeme k této akci. Máme dlouholetou zkušenost s integrací hendikepovaných dětí a v současné době máme i kolegyni s Downovým syndromem. To znamená, že se zabýváme i problematikou inkluze dospělých ve spolupráci s Rytmusem, který je spoluorganizátorem tohoto týdne v rámci České republiky.
Jak se cítí tyto děti v kolektivu zdravých?
To bychom se měli zeptat jich. Ale já si myslím, že ony si to ani neuvědomují, že v tomhle věku od 3 do 6 let se děti běžně berou, jako by to byly ony sami. Takže ony ten hendikep nevidí, a tím je to přirozené, na rozdíl od světa dospělých.
Jaký program jste v Petrklíči připravili?
V dopoledních hodinách v řízené činnosti se s dětmi věnujeme problematice zdravých lidí a lidí s hendikepem, co to vlastně je, abychom přiblížili tyto věci konkrétněji. To znamená takové hry, kdy si děti zaváží oči a zjišťují hmatem, co je to za předměty nebo se mají podle zvuku orientovat. U nás je třeba oblíbený ranní úkol, kdy děti mají za úkol přejít se zavázanýma očima lano, aby si uvědomily ten pocit plosky nohy, aby vnímaly jinak než očima. Takže takovouto zábavnou formou celý tento týden probíhá. Jinak dnes je střed toho týdne a my jsme pozvali i veřejnost a odborníky z venku. Ráno tady byla návštěva ze speciální základní školy pro neslyšící v Holečkově ulici na Smíchově. Potom jsme tu měli v rámci spolupráce s ADROU mezinárodní návštěvu kolegů a kolegyň z Moldávie. ADRA tam už čtvrtým rokem pomáhá stavět speciální školy a školky, kde jsou děti s hendikepem. A víceméně od nás se učí jak s nimi pracovat, jak proškolovat asistenty a jak takový systém vlastně funguje. Bylo to zajímavé, protože jsme si vzájemně řekli naše zkušenosti, což je vždycky přínosem, když se člověk setká s někým jiným a zjišťuje, jak to funguje jinde. Takže to bylo moc příjemné setkání. Od čtyř hodin je připravena tvůrčí dílna Šikovné ručičky, takový workshop, kde se setkají naše současné děti s hendikepem s dětmi, které už k nám nechodí, už jsou to školáci. A budou společně tvořit nějaké výrobky pro radost, které tady mohou zůstat nebo si je odnesou domů. V pondělí děti pekly linecká kolečka a srdíčka, myslím, že se jim moc povedla a dnes můžeme hostit tímto výborným pečivem naše hosty. Je to takové perpetum mobile, že se vzájemně obohacujeme a každý dělá něco, aby tím udělal radost někomu druhému, a to je ten princip soužití v Petrklíči.
Přijdou i rodiče dětí?
Ano, přijdou právě na ten odpolední workshop. Kromě toho, že se tu potkávají děti se stejně starými kamarády, tady vzniká i takovéto kamarádství mezi rodiči. Protože vždycky si mají co říci a tu problematiku řeší společně a setkávají se i mimo Petrklíč, což je hezké. A pak tu máme ještě odborníky, jako je speciální pedagog, nebo logoped, což je taková zpětná vazba k našemu speciálnímu přístupu. Naše odborníky děti využívají ještě na základní škole, a to je také dobrá vizitka Petrklíče, že máme kvalitní odborníky, na které se mohou rodiče obracet, i když už v podstatě nejsou součástí Petrklíče.
Máte nějaké speciální hosty?
Speciální host dnes dopoledne byl jeden tatínek, Matěj Rak, který tady fotil a bude psát článek. On je muzikant, takže jsme měli i hudební vložka. Nemáme žádnou VIP hvězda, ale stačí jeden z rodičů, který přijde a něco pro nás udělá, a hned je to speciální host. Pro nás je každý takový člověk důležitý.
Ondřej Rubeš
