Je Vaše onemocnění inspirací pro Vaši tvorbu – malujete např. svoje sny, vize,
vidiny, halucinace. Pokud ano – vidíte je barevně?Už jako malá holka jsem si ráda kreslila obrázky. Ve škole se to projevilo kreslením obrázků v přírodopise, chemi, dějepise a jidne. Vždy se mi líbilo, mít sešit vyzdobený obrázky a taky se mi to lépe učilo. V dospělosti přišlo období, ve kterém byly děti, výchova a zaměstnání. Moje záliba na dlouhý čas byla odsunuta do pozadí.
Rok 1999-2000 byl zlomový. Léčila jsem se pro závislost na alkoholu a také se u mne projevila duševní nemoc, která byla díky alkoholu zasunuta dospod. Vlastně až v léčebně jsem poprvé začala znovu malovat. Bylo to osvobozující a znovu probuzenou zálibu jsem přenesla i do svého dalšího života. Dlouhé roky se účastním arteterapie, ve které se nejenom léčilo slovem, ale hlavně kresbou a malbou. Svou zálibu jsem rozvinula a dnes je pro mne stejně důležitá jako dýchání.
Duševní nemoc se projevila i v mé tvorbě. Vlastně díky ní maluji to, co mne trápí, bolí, i to co mne těší. Onemocnění ve mne probudilo umělecké sklony.
Maluji ráda a svoje sny přenáším do obrazů. Mé sny ožívají na papíře i na plátně. Vždy jsou hodně barevné a pestré a často jsou vyjádřením stavu mé duše.
Jaká barva je pro Vás nejdůležitější? Když zavřete oči vidíte nějakou barvu – třeba červenou, fialovou, žlutou, zelenou či bílou?
Nedá se říci, jaká barva je pro mě nejdůležitější. Mám ráda lila , azurovou modř, světle zelenou, červenou jako krev, žlutou jako slunenční paprsky. Moje barevné spektrum je petré a neuzavírám se pře žádnou barvou. Asi nejvíce mám ráda barvy podzimu, když se stromy zbarvují všemi možnými barvami, které jsou pestré a tlumené. Mám ráda barevné věci a rovněž barva dřeva je mi příjemná. Než přenesu svoje vize na papír, zavřu oči a za nima se mi promítá barevný svět. Někdy i černý a temný, pokud mi zrovna není dobře. To k životu patří také.
Jaké náměty jsou pro Vás nejpřednější?
Pro svou tvorbu čerpám z mnoha vlivů. Vděčnými náměty jsou stromy, listy, obloha, barvy rostlin a další. Nedá se říct, který námět je nejpřednější. Maluji podle toho, co mne osloví a probudí ve mně tu správnou náladu. Námětem a inspirací může být opravdu cokoliv.
Vyjadřujete se abstraktně či spíše konkrétně?
Ve své tvorbě se vyjadřuji spíše abstraktně, jenom formou barev a tvarů. Nevyhýbám se ovšem ani jiným technikám a námětům. Záleží to na tom co mne osloví a zaujme. Většinou nikdy dopředu nevím, co vznikne. Proces mojí tvorby je někdy záhadou i pro mne samotnou. Na konci stojí dílko, které na začátku vypadalo jinak, a v průběhu malby se přetvořilo do jiné podstaty.
Jste figuralista?
Jak jsem již řekla, moje obrazy jsou spíše abstraktní. Nicméně ráda maluji drobné předměty denní potřeby, dekorační přeměty a objekty. Figurální kresba se projevuje částečně v kresbách koček a drobných postaviček. Občas se pustím i do portrétu, ale uznávám, že v této stránce nejsem příliš silná.
Malujete někdy i autoportréty? ( Mohl byste eventuelně namalovat pár autoportrétů pro náši uměleckou rubriku na webovém portálu Lidé mezi lidmi?)
Můj autoportrét by nebyl úplně přesný. Spíše bych ho pojala jako takovou drobnou karikaturu sebe sama. Proč si taky neudělat legraci sám ze sebe. Je to osvěžující a na výpovědní hodnotě to může být i zajímavější. Určitě něco podobného namaluji i do rubriky.
Jakou výtvarnou techniku nejčastěji používáte?
Nejčastěji využívám kresbu a malbu, někdy se pustím i do koláže. Většinou je to směs kresby a nalepovaných objektů. Z dalších výtvarných technik mám ráda práci s papírem, provázky, tvořím šperky a drobné přeměty. Při své práci používám pastelky, fixy, propisovačky, tužku, suchý i voskový pastel, temperu i uhel. Je to různé. Záleží na náladě a také na tom, co chci kreslit. V neposlední řadě kreslím své práce i ve fotofiltru na PC. I tady vznikají docela zajímavé kreace.
Malujete na plátno, papír či jiný materiál?
Nejčastěji kreslím a maluji na papír, výkres, někdy na sololit a na textil. Každá technika si vyžaduje své a tomu podřídím i výběr podkladu.
Maloval jste někdy na stěnu (na zeď)?
A jéje. Tak to je docela dobrá otázka. V domácnosti si maluji byt sama a samořejmě k obrazu svému. Že je to fajn práce a baví mne. Zeď je jedno velké plátno a dá se na něm namalovat cokliv. Můžu se rozmáchnout a nic mne neomezuje.
Zničil jste někdy nějaké svoje dílo a pokud ano – proč?
To už se mi párkrát stalo. Téhle destrukci podlehla některá moje právě dokončená dílka. Bylo to nejčastěji proto, že jsem byla v nepohodě a zničením domalovaného obrázku jsem ničila svoje vnitřní démony. Potom přišla úleva a ta oplavila moje strachy a úzkosti zase pryč, alespoň na nějaký čas.
Kde hledáte nejčastěji inspiraci – inspirují Vás třeba i knihy nebo televize?
Kde hledám inspiraci, všude, kde se dá. V lidech, zvířatech, domech, předmětech, rostlinách. Čerpám i z knížek, ze zajímavého filmu, nebo i ze svých snů. Jsou někdy tak živé a naléhavé, že mne přimějí je přetvořit na skutečnost. Inspirace je nekonečná, stejně jako fantazie.
Jakého máte oblíbeného malíře?
Nedá se tak úplně říct, který malíř je můj nejoblíbenější. Je jich vícero, spíše však me ovlivňují a inspirují jednotlivá díla malířů a všech různých žánrů. Neuzavírám se před inspirací a nápady kohokoliv. Jedna dílka mám přece jen asi raději, a to obrázky koček malířky Rossiny Wachtmister. Její dílka plná koček a kočiček jsou úsměvná a plná barev. Při pohledu na ně se mi vždy zvedne nálada a začnu se usmívat.
Chtěl jste někdy namalovat obraz přes celou stěnu místnosti nebo dokonce vymalovat celý pokoj? Pokud ano – na jaký námět?
A proč ne! Je to úžasný pocit. Před několika lety jsme v arteterapii malovali na obří kartony a to jsem malovala s takovou chutí a moc mne to bavilo. Byly to ilustrace pohádek pro jednu divadelní hru pro děti. Takže radost z takového díla jsem měla nejenom já, ale i děti, pro něž byly obrazy určeny.
Vytvořil jste někdy nějakou koláž – pokud nikoliv, měl byste chuť ji vytvořit?
Kolážím se nebráním, vytvořila jsem jich také několik a je to zase něco jiného. Spíše se však kloním ke kresbě a malbě. Ráda se ovšem dívám na koláže druhých lidí a v nich nacházím inspiraci a často i hluboké myšlenky, které koláže vyjadřují. Baví Vás krajinomalba?
Obrázky krajinek mám ráda. Dýchá z nich klid, teplo a pohoda. Vytvářejí náladu a žijí svám vlastním životem. Ve své tvorbě se však krajinomalbě nevěnuji, nechávám to povolanějším a talentovanějším umělcům.
Jakého českého výtvarníka máte nejraději?
Určitě je to pan Jiří Trnka, jeho obrázky jsou nepřekonatelné. Nesmím zapomenout ani na pana Milera, autora Krtečka. Mezi další oblíbené malíře patří paní Helena Zmatlíková. Těch výtvarníků je samozřejmě víc, ale tito tři jsou pro mne na prvním místě.
Navštěvujete rád hrady a zámky? Pokud ano – kde všude jste byl a jaký dojem jste si od tam odnesl? Jsou pro Vás hrady a zámky zajímavé téma k malování?
Jako malá jsem s rodiči sjezdila snad celou republiku a vzpomínky na překrásné hrady a zámky mám dodnes. Připadala jsem si v nich jako ta princezna. Dnes už jsem sice dospělá, přesto ze vzpomínek čerpám dodnes. Jako téma k malování – určitě. Namalovat štíhlé věžičky, cimbuří a krásná lomená okna těchto budov je, jako se vracet do dětství.
Znáte dílo Edvarda Muncha – pokud ano, jak na Vás působí?
Není to pro mne autor neznámý. Snad nejznámější jeho obraz „Křik“ na mne velmi silně zapůsobil. Stejně jako jeho ostatní díla. Jsou plné smutku a jakési nevyslovitelné tíhy a přesto na mne nepůsobí nijak pochmurně. Jeho obraz „Madona“ je naopak plný svěžího erotického náboje.
Měl jste chuť někdy malovat na podlahu? Pokud ano – jaké téma byste zvolil?
Malovat na podlahu? Přiznám se, že mne to již i napadlo, realizace se nikdy neuskutečnila, když v to nepočítám kresby křídami na asfaltový chodník v dětství. Pokud bych se rozhodla pro takovou tvorbu, byla by to mozaika nebo mandala. Mám tuto tvorbu ráda a sama mandaly vymýšlím a kreslím.
Jak na Vás působí hluboká čerň v obrazech? Co ve Vás tato barva vyvolává?
Někdy smutek, ponurost a zoufalství. Záleží ovšem na tom, kolik a v jaké souvislosti je černé na obraze. V opačném případě je to barva elegance a vznešenosti. Působí noblesně a luxusně. O černé se říká, že je to barva nebarva. Já si to nemyslím. V barevné škále má své místo. Ve svých dílkách ji používám také a rozhodně dodá dílu přesně to, co potřebuje. Náladu a hloubku.
Jaký vztah máte k jasně fialové barvě? S čím si ji spojujete?
Fialová barva, přesněji řečeno fialová-lila je pro mne barvou duchovna a meditace. Je to barva, která na mne působí velice silně v kombinaci se světle modrou. Je to barva lehkosti a vzdušnosti a fantazie.
Jakým dojmem na Vás působí žena namalovaná v bílých šatech?
Jak kdy. Tento dojem závisí na více okolnostech. Může to být žena ve svatebních šatech, stejně jako žena v bílém pohřebním rubáši. Obě tyto ženy spojuje bílá barva, ta je jednak barvou slavnostní a vznešenou, stejně jako je barvou smutku a také barvou čistoty a nevinnosti.
Jakou knihu byste rád ilustroval?
Mým snem je, jednou ilustrovat knihu pohádek, nebo knihu poezie. Byla by to pro mne práce radostná a tvůrčí. A jistě bych ze sebe vydala to nejlepší co umím.
Blanka Rousová - Rousice
