Fridina práce se dnes cení pro svou originalitu, surrealistické,
snové a fantaskní kvality. Malovala o svém životě - a to bez
jakékoliv sentimentality. Její život byl plný dobrodružství, násilí,
utrpení a smrti.Ve věku šesti let byla Frida zasažená obrnou, která způsobila, že její pravá noha byla mnohem tenčí než levá. Když Frida vstoupila na Národní přípravnou školu - byla rebelkou, která se stala vůdcem převážně chlapecké party - a ta neustále způsobovala škole problémy. Tato skupina vymýšlela mnoho žertů hlavně na profesory.To bylo také na škole, kde Frida poprvé přišla do styku s jejím budoucím manželem - slavný mexický malířem Diego Riverou. To on byl pověřen k vytvoření nástěnné malby v sále školy.
Nehoda v autobuse
17. září 1925 v 18 letech jela Frida městským autobusem s jejím přítelem Alejandrem Gomezem Ariasem - a tento autobus měl těžkou autonehodu, při které tělo Fridy proklála ocelová tyč. Alejandro unikl vážnému zranění, ale Kahlo si odnesla zlomenou páteř, zlomenou klíční kost, zlomená žebra, zlomenou pánev a k tomu 11 zlomenin v pravé noze. Po dlouhou dobu byla Frida nucena ležet na zádech zcela obalená v sádře. Byla připoutána k lůžku celý rok.
Fridina obrovská vnitřní síla a vůle žít jí umožnily se zotavit, ale následky této tragické autonehody si nesla celý život.
Ačkoli Fridino uzdravení bylo zázračné (získala zpět schopnost chodit), měla přesto obrovské bolesti a trpěla velkou únavou v průběhu celého života. Musela absolvovat četné operace – bylo jich celkem asi 30. Aby zmírnila bolest svého fyzického utrpení, obrátila se k alkoholu, drogám a cigaretám.
Během své rekonvalescence na lůžku Frida Kahlo začala malovat s oleji. Tyto obrázky, většinou její portréty, byly vědomě naivní, plné barev a vyrovnaných forem mexického lidového umění, které Frida milovala. Její výtvarné práce jsou neseny rozporem mezi její živelnou a smyslnou povahou a chátrajícím a neustále selhávajícím tělem. Zářícími a křiklavě jasnými barvami znázorňuje své utrpení.
Diego Rivera
Ve svých 21 letech se Frida zamilovala do mexického nástěného malíře Diega Rivery. Stal se brzy nejdůležitější věcí v životě Fridy - byli oddáni 21. srpna 1929. Fridina matka nazývá manželství svazkem mezi slonem a holubicí, protože Diego byl obrovský a velmi tlustý a Frida byl malá a štíhlá. Nicméně Frida byla poslední neprovdanou dcerou nemocných rodičů ve finanční tísni. Její rozhodnutí vzít si Diega mělo jak pragmatické tak romantické důvody, protože Diego zaplatil hypotéku na dům rodičů.
Diego Rivera miloval Fridinu práci a byl její největší obdivovatel. Frida byla na oplátku Diegovým nejdůvěryhodnějším kritikem. Během jejich manželství Diego měl několik známostí s jinými ženami, včetně sestry Fridy, Christiny. Frida říkala příteli: "Já jsem utrpěla dvě vážné nehody v mém životě: nehodu v autobuse – a druhá nehoda byl Diego."
Frida ventilovala všechny svoje emoce na plátně. Malovala svůj hněv a svá zranění z autonehody, bouřlivého manželství a bolestné potraty.
Od roku 1932 Frida začala experimentovat s technikami – především s malbou na plechu. Její práce začala zdůrazňovat hrůzu a utrpení, zranění a bolest.
André Breton uspořádal v roce 1938 výstavu v Paříži, která zahrnovala sedmnáct obrazů Fridy.Ta cestovala do Paříže, setkává se s Picassem, Duchampem, Kandinskym a jinými význačnými osobnostmi. Její portrét se objevil na obálce francouzského Vogue. Když se vrátila do Mexika, cítila se více sebejistá jako umělkyně než kdy předtím. Její obrazy se začaly prodávat a Frida si vysloužila chválu mnoha významných kritiků.
Výstava v Mexiku
Frida měla jen jednu výstavu v Mexiku - a to na jaře roku 1953. Fridino zdraví bylo v té době velmi špatné. Pár minut poté, co hosté vstoupili do galerie, ozvaly se venku sirény. Přijížděla sanitka v doprovodu motocyklů. Fridu Kahlo přinesli na její výstavu ze sanitky na nemocničním nosítkách. Fotografové a reportéři byli šokováni. Byla umístěna na postel uprostřed galerie. Zástupy lidí jí přišly pozdravit. Frida konverzovala, hýřila vtipy, bavila dav, zpívala a pila celý večer. Výstava měla úžasný úspěch.
Ve stejném roce jako měla zmiňovanou výstavu, Fridě museli amputovat její pravou nohu pod kolenem kvůli infekci. Frida upadla do hluboké deprese a měla sebevražedné pohnutky. Dne 13. července 1954 Frida zemřela – bylo jí 47 let. Žádná oficiální pitva nebyla provedena, ale mluvilo se o sebevraždě.
(jak)
Zdroj obrázků: http://www.abcgallery.com
Frida Kahlo
autor: (jak)
Neúplná dostatečnost těla
krví probodnuté líce
a jenom napůl amorfní zázrak v čase
něžná toť apoteóza v mírně skřehotavém hlase
a dvě ženy blíže sobě jsou si
pod nosem štětinky a vousy
a sobectví tak neúprosné
obraz – téma navždy nosné
a opic hejno na rameni – které něžně ční
a alabastrová toť ručka
zpěv papoušků znějící z malé klícky
namísto očí dvě rozpálené pícky
na hlavě víc než elegantní hučka
a mozek ležící na kameni – jenom tak
v zrcadle sochař – který všechno změní
drastický ekvivalent smíchu
muž namočený v temně fialovém hříchu
a propast mezi sloupy v ložnici
řasy řasenkou jenom načtvrt zvlhlé
na zahradě pohřbená jedna bakterie moru
a souzvuk trilků – které opanují ticho
nadmíru přecitlivělé toť břicho
a v telefonu jenom šepotavé: haló
na drátě Frida Kahlo a zástup nahých slečen
mexický bůh byl tady obnažen a svlečen
a políbil tu jednu slečnu na zápěstí
-
na konci života jí zvítězilo tudíž štěstí
štěstí a polyformní funkce života
a aproximace tak náhlá
že se i smrt z prvé mety stáhla
a prázdno rozklenulo touhu
a malá Frida tělo své utopila v louhu.
(jak)
