Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Jan Knýbel - nejraději mám červenou

Pochází z Brna, nyní však žije a pracuji v malém domku na vsi nedaleko Prostějova. V Brně měl také v roce 2003 svou první výstavu, následovala také samostatná výstava v Malé královopolské Galerii.

Později vystavoval v Praze v Golem Klubu a v Galerii u Zlatého kohouta a pod montypythonským heslem "teď úplně něco jiného" začínala v roce 2011 také v Praze putovní výstava Paralelní zkušenosti, která pak pokračovala v Bratislavě, Vídni a Drážďanech.

Jan Knýbel - nejraději mám červenou Je Vaše onemocnění inspirací pro Vaši tvorbu – malujete např. svoje sny, vize, vidiny, halucinace. Pokud ano – vidíte je barevně?
Je a není: své sny a vize maluji, ale kreslil jsem je už před propuknutím nemoci - ostatně trpím depresí, nikoli schizofrenií, takže má nemoc se může projevit v mé tvorbě spíše jen emocionálním zabarvením, či přinejlepším výběrem tématiky. Ad 2: nikdy jsem neměl černobílé představy ani sny, vždy jen barevné.

Jaká barva je pro Vás nejdůležitější? Když zavřete oči vidíte nějakou barvu – třeba červenou, fialovou, žlutou, zelenou či bílou?
Nejraději mám červenou, ale v současné tvorbě pro základ svých olejů používám převážně okr zlatý. Když zavřu oči, vidím přirozeně červenou, pokud je nezavírám ve tmě - což je všem vzhledem k prokrvení očních víček normální.

Jaké náměty jsou pro Vás nejpřednější?
Fascinuje mě svět antické a předantické mythologie: dá se na něm demonstrovat i mnoho fenoménů současnosti, které se tak dají zasadit do širších kontextů.

Vyjadřujete se abstraktně či spíše konkrétně?
Kdysi jsem měl abstraktní období, ale teď volím spíše konkrétní vyjadřovací prostředky - ostatně i s nimi mám často problém u publika s pochopením jednotlivých významů svých prací.

Jste figuralista?
Ano, z valné většiny svých prací.

Malujete někdy i autoportréty? ( Mohl byste eventuelně namalovat pár autoportrétů pro naší uměleckou rubriku na webovém portálu Lidé mezi lidmi?)
Ehm...ano.. namaloval jsem dva a to vždy, když už jsem se nenáviděl tak, že už jsem to nemohl unést a musel jsem to "vyzvracet" na plátno....

Jakou výtvarnou techniku nejčastěji používáte?
Olejomalbu a kresbu tužkou či perokresbu.

Malujete na plátno, papír či jiný materiál?
Plátno, šepsovaný sololit, papír.

Maloval jste někdy na stěnu (na zeď)?
Ano, měl jsem takovou práci, kdy jsem pomáhal své kolegyni Lucce Munclingerové ve sdružení Anabell.

Zničil jste někdy nějaké svoje dílo a pokud ano – proč?
Moc to nedělám, ale ano - byl to takový určitý "rituál"...

Kde hledáte nejčastěji inspiraci – inspirují Vás třeba i knihy nebo televize?
Inspiraci čerpám především z hudby a z literatury. Televize mě v tomto směru moc neoslovuje.

Jakého máte oblíbeného malíře?
Jéda! těch je... Tizian Vecelio, Gainsborough, Turner, Bosch, Caravaggio, ale i Dalí, M.C. Escher, H.R. Giger nebo Zdeněk Burian...

Chtěl jste někdy namalovat obraz přes celou stěnu místnosti nebo dokonce vymalovat celý pokoj? Pokud ano – na jaký námět?
Ještě jako děcko doma: ilusivní malbu ve stylu renesanšních fresek, nemusím asi říkat, že to moc "nedopadlo"...

Vytvořil jste někdy nějakou koláž – pokud nikoliv, měl byste chuť ji vytvořit?
Na ŠUŘce v Brně, ale moc mě to nebavilo, ale teď mě koláž neoslovuje.

Baví Vás krajinomalba?
Kdysi mě bavila, teď, když chce každý "nějakou pěknou krajinku" a "hlavně aby tam nebyly ty Vaše příšery...", tak už moc ne...

Jakého českého výtvarníka máte nejraději?
Asi toho Zdeńka Buriana, ale i Josefa Váchala...

Navštěvujete rád hrady a zámky? Pokud ano – kde všude jste byl a jaký dojem jste si od tam odnesl? Jsou pro Vás hrady a zámky zajímavé téma k malování?
Tak teď jste mě teda dostala.... na hrady a zámky chodím docela rád, když už schrastím "ňáky to love", ale abych si teď hned vzpomněl na všechna jejich jména.... No, líbí se mi tam a cítím se tam dobře - připadá mi to tam tak nějak normální... ale moc toto téma na svých obrazech nezpřítomňuji.

Znáte dílo Edvarda Muncha – pokud ano, jak na Vás působí?
znám a působí na mne velni mile.... no, expresionista par excellence.

Měl jste chuť někdy malovat na podlahu? Pokud ano – jaké téma byste zvolil?
Ne.

Jak na Vás působí hluboká čerň v obrazech? Co ve Vás tato barva vyvolává?
Dodává obrazu hloubku a vyvolává pocit tajemství, ale i bezpečí.

Jaký vztah máte k jasně fialové barvě? S čím si ji spojujete?
v podstatě žádný a nad druhou otázkou bych se musel móóóc zamyslet.

Jakým dojmem na Vás působí žena namalovaná v bílých šatech?
Bohové! co jsou to za otázky? To bych přeci musel vidět ten konkrétní obraz - žena v bílých šatech je zadání příliš vágní, jen pomyslete na kolik nejrůznějších způsobů můžete toto téma zpracovat...

Jakou knihu byste rád ilustroval?
Nnějakou, za kterou bych se nemusel stydět, ale po pravdě řečeno jsem v situaci, kdy bych ilustroval jakoukoli knihu, za jejíž ilustraci by mi pro změnu zaplatili.

Odkaz na díla Jana Knýbela na LideMeziLidmi

JAK

Jan Jakub Knýbel

narozen v roce 1978

Vždy jsem viděl víc než ostatní lidé a když jsem se snažil ono "viděné" popsat slovy, připadal jsem si, jako bych mluvil čínsky. Tak jsem se už od dětství učil kreslit a malovat, abych mohl k ostatním mluvit obrazy - "obraz, přeci, poví víc než tisíc slov". To tedy byla má prvotní motivace k tvůrčí práci (i když opravdu tvůrčí, když šlo jen o "dokumentaci" neviditelného?). Tak se tedy dálo, dokud jsem nezjistil, že nejspíš i maluji "čínsky". Avšak samotný tvůrčí proces mi začal přinášet takovou svobodu a vnitřní nezávislost, že jsem se na této nezávislosti stal závislým. Opravdu svobodný a opravdu JSEM, jenom když tvořím - a toto slovo je důležité, neboť když jen "maluji", ať už je to zakázka nebo drobnost jako dárek někomu, jsem spíše jen řemeslník sloužící vezdejšímu světu. Když však TVOŘÍM, tak opravdu vytvářím své vlastní nové světy - realizuji to, z čeho pocházím, čím jsem sám tvořen.
Kde nejraději tvořím? Vždy o samotě a vždy za poslechu hudby, která mě povznáší a která také vždy dokáže z mého vědomí vymést veškerý nepotřebný balast. A nejčastěji v noci, kdy je mentální prostor kolem mne prázdný, protože lidé odcházejí do říše Hypnótovy. Tehdy mé obrazy ožívají a samy si postupně určují svou výslednou podobu. Na mě je pak jim správně porozumět a mém štětci, aby jejich přáním vyhověl.
Pocházím z Brna, kde jsem svého času docházel na Střední školu umělecký řemesel. Nyní však žiji a pracuji v malém domku na vsi nedaleko Prostějova. V Brně jsem měl také svou první výstavu v roce 2003. Zde jsem měl ještě samostatnou výstavu v Malé královopolské Galerii.
Později jsem vystavoval v Praze v Golem Klubu, tamtéž v Galerii u Zlatého kohouta a pod montypythonským heslem "teď úplně něco jiného" také v Praze začínala loni (2011) putovní výstava Paralelní zkušenosti, která pak pokračovala v Bratislavě, Vídni a Drážďanech.
V o. s. KOLUMBUS pracuji nejen jako pacientský důvěrník, ale také jako výtvarník a ilustrátor. Novoročenky, příprava plakátů pro výstavy a charitativní aukce, kam také propůjčuji svá díla (např. Olomouc - Galerie u Mloka).


Jan Jakub Knýbel

Maluje pastely a jeho stěžejní technikou je olej. Umělecké jméno přijal po sv. Ignáci z Loyoly - Ignatianus. Jeho uměleckým jazykem je surrealismus a jeho do detailu promyšlené a propracované kompozice přinášejí nečekané pohledy na svět. Žije v Přemyslovcích u Prostějova.

Art Brut pohledy

Výtvarným projevům lidí s psychickým onemocněním věnují pozornost různí specialisté – teoretici umění, galeristé, psychiatři a psychologové, publicisté i další (školení) umělci. Také mnozí autoři děl zařazovaných k art brut o své tvorbě přemýšlejí a skrze ni hledají cestu k sobě i k okolnímu světu. V podrubrice Pohledy najdete rozhovory s autory publikovaných obrazů a kreseb i zamyšlení nad art brut od dalších lidí, kteří k tomuto druhu umění mají co říct.

Doporučit dál:

Naši partneři:

HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2025 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |