Milý Luboši,
v době bombardování nebyli Američané naši spojenci, ale protivníci, protože náš protektorát v podstatě patřil k říši. A podle toho se také chovali naši lidé, především a v první řadě dělnici. Ti v našich slavných zbrojovkách a dalších továrnách neúnavně vyraběli zbraně pro Německo, a to ve třech směnách. Dostávali za to dobře zaplaceno a přídělové lístky na jídlo navíc. Marně Gottwald z Moskvy prosil soudruhy dělníky, aby sabotovali a nevyráběli s takovou vehemencí pro wermacht. Proto spojenci bombardovali průmyslové objekty – my jsme udržovali německou armádu při životě ještě v dubnu 1945. Že jsme na konci války neskončili jako poražení a neplatili reparace, od toho nás uchránil atentát na Heydricha a další akce parašutistů. Pravda není vždycky taková, jak nás učili ve škole.
Marcela Krylová
Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2024 Lidé mezi lidmi – Zdravotně-sociální portál |