„Prvního ledna 2013 bychom chtěli mít zákon o dlouhodobé péči, zákon o koordinované rehabilitaci a vůči těmto dvěma zákonům nově upravený zákon o sociálních službách. Současně by měl existovat i zákon o zdravotních službách,“ říká za ministerstvo práce náměstek pro rodinou a sociální politiku Ing. David Kafka.
Změny od příštího roku
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) startuje reformu sociálního systému. V první fázi plánuje sjednocení výplaty sociálních dávek a připravuje další legislativní změny v oblasti zabezpečení zdravotně postižených lidí a osob v hmotné nouzi, v oblasti práce a zaměstnanosti a v oblasti rodinné politiky a péče o děti. Ministr práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromír Drábek ohlásil v první třetině ledna zahájení reformních kroků, jejichž cílem je zjednodušení, zlevnění a zefektivnění sociálního systému. Má být například zaveden jednotný formulář pro podávání žádostí o všechny dávky, počet dávek například pro zdravotně postižené má být výrazně zredukován, protože dojde k jejich agregaci do větších celků. Jediným výplatním místem se pravděpodobně stanou úřady práce. Většina ohlášených změn by měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2012
Koordinovaná spolupráce ministerstev
Ministerstvo práce počítá se zásadními změnami i v oblasti zdravotně sociální péče a jedná o nich s ministerstvem zdravotnictví. V návaznosti na připravovaný zákon o zdravotních službách, který definuje péči akutní, následnou a dlouhodobou, vznikají na MPSV návrhy zákonů o dlouhodobé péči a koordinované rehabilitaci. „Akutní péče je výsostnou působností ministerstva zdravotnictví, zatímco následná péče a dlouhodobá péče, jsou hraniční oblastí mezi rezorty ministerstva práce a ministerstva zdravotnictví,“ říká D. Kafka.
Na ministerstvu práce vznikly v minulosti návrhy právních norem jak pro následnou, tak i dlouhodobou péči. „První, s čím jsem se při příchodu na ministerstvo seznámil, byla rozpracovaná myšlenka dlouhodobé péče. Skupina lidí, která se v rámci zdravotně sociálního panelu sešla nad zákonem o dlouhodobé péči odvedla opravdu impozantní práci,“ uvádí D. Kafka. Výstupem práce zdravotně sociálního panelu, který vede Mgr. Monika Válková je diskusní materiál k východiskům dlouhodobé péče v České republice, jehož hlavní autorkou je Doc. MUDr. Iva Holmerová, PhD. Měl by se stát podkladem pro chystané změny ve zdravotnickém a sociálním systému.
„Pocházím z Brna, tam jsem se narodila, ale už počátek mého života měl na sobě stín. Moje pravá matka mě v porodnici odložila, protože byla nezletilá, bylo jí patnáct let.”
Zákon o dlouhodobé péči
„V současnosti máme schváleny věcné teze zákona o dlouhodobé péči a pracuje se na dokončení věcného záměru. Do konce března chceme mít hotový věcný záměr zákona,“ uvádí náměstek Kafka. Zákon o dlouhodobé péči by podle něj měl řešit nejen procesní, ale i finanční stránku věci – co bude platit jeden a co druhý rezort. „Typické zařízení dlouhodobé péče je domov pro seniory, ústav sociální péče nebo hospic. Zařízení tohoto typu, která dnes máme v zákoně o sociálních službách, bychom převedli do zákona o dlouhodobé péči,“ říká D. Kafka s tím, že pokud by se financování těchto zařízení dostalo do režimu zákona o dlouhodobé péči, bylo by zcela zřejmé, co kdo platí a už by nedocházelo k rozporům. Podle výpočtů Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí totiž zdravotní pojišťovny neproplatí zařízením sociálních služeb ročně léčebné výkony zhruba za čtyři miliardy korun. „Věříme, že po přijetí zákona o dlouhodobé péči dojde k pročištění zamlženého prostoru, který vzbuzuje jenom negativní reakce,“ uvádí D. Kafka
Zákon o koordinované rehabilitaci
Oblast následné péče, která se v nemocnicích často skrývá za akutní péčí, by měl definovat zákon o koordinované rehabilitaci. „Nechceme se zasahovat do léčebných procesů, chceme pokrýt oblast následné péče procesní normou, která bude mluvit o koordinaci jednotlivých rehabilitačních složek,“ říká D. Kafka a upozorňuje, že vedle léčebné rehabilitace existují také profesní, sociální a kvalifikační rehabilitace jako složky koordinované (dříve komplexní či ucelené) rehabilitace. „Zákon o ucelené rehabilitaci už byl napsán ve formě věcného záměru, ale neprošel vnějším připomínkovým řízením v roce 2007. Čili věcný záměr je poměrně daleko, stačí znova ho projít, aktualizovat a změnit věci, které v něm už být nemohou,“ uvádí náměstek Kafka. Podle něj by k 30. březnu měly být hotovy věcné záměry obou zákonů, tedy zákona o dlouhodobé péči i zákona o koordinované rehabilitaci.
Pepa z depa
vloženo 2.11.2011 10:14:07
Zákon o koordinované rehabilitaci
Oblast následné péče, která se v nemocnicích často skrývá za akutní péčí, by měl definovat zákon o koordinované rehabilitaci. „Nechceme se zasahovat do léčebných procesů, chceme pokrýt oblast následné péče procesní normou, která bude mluvit o koordinaci jednotlivých rehabilitačních složek,“ říká D. Kafka a upozorňuje, že vedle léčebné rehabilitace existují také profesní, sociální a kvalifikační rehabilitace jako složky koordinované (dříve komplexní či ucelené) rehabilitace. „Zákon o ucelené rehabilitaci už byl napsán ve formě věcného záměru, ale neprošel vnějším připomínkovým řízením v roce 2007. Čili věcný záměr je poměrně daleko, stačí znova ho projít, aktualizovat a změnit věci, které v něm už být nemohou,“ uvádí náměstek Kafka. Podle něj by k 30. březnu měly být hotovy věcné záměry obou zákonů, tedy zákona o dlouhodobé péči i zákona o koordinované rehabilitaci.
Anna Nováková
Na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR vznikají zákony o dlouhodobé péči a koordinované rehabilitaci, které by mohly přiblížit péči o dlouhodobě nemocné občany standardům Evropské unie.
Doporučit dál:Sdílet na facebookuTweete-mail