Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Nový web naleznete na adrese www.lidemezilidmi.cz

Můj vztah ke zvířatům a přírodě

31. 7. 2018

Mám velmi kladný vztah ke zvířatům a přírodě. Jako malá holka jsem chovala několik druhů domácích zvířat pořízených většinou ve Zverimexu. Dnes je obchodů se zvířaty mnohem více, například Pet Centra, Super zoo nebo Zoo v obchodním domě Oáza. Lze v prodejnách pořídit i velké papoušky Kakadu nebo Ara anebo opičky kosmany zakrslé jejichž pořizovací cena je pro mnoho obyčejných lidí katastrofická, tudíž nemůže si je pořídit každý.

Mezi mé chovné svěřence patřila morčata, křečci, bílé laboratorní myši, pískomilové a osmáci degu, holub, andulky, zebřičky a chůvičky. Také jsem chovala akvarijní rybičky tlamovce původně z afrického jezera Malawi, kančíky příčnopruhé. Jednalo se o cichlidy, které se mi vytřely a já je mohla pozorovat, jak pečují o své potomstvo pomocí tlamky.

Také mezi mé akvarijní svěřence patřila paví očka, platy a mečovky a kardinálky čínské a danio pruhované. Ráda jsem chodila do obchodů se zvířaty a pozorovala je, jak se mají. Na základní škole jsem se zúčastnila biologické olympiády a napsala práci na téma „Zoo doma“ Maminka mi říkala, že jsem zvířecí máma a já ji chci poděkovat, že mě už odmala podporovala v této mé zálibě.

Také mám poměrně obsáhlou knihovnu o přírodě a chovu zvířat. Kdo by neznal knihy anglického přírodovědce Geralda Durrella, který už od malička miloval zvířata a jeho snem bylo vlastnit zoologickou zahradu. Napsal knihy: O mé rodině a jiné zvířeně, Ptáci, zvířata a moji příbuzní, Zoo v kufru, Chytněte mi guerézu, Oslí spiknutí, Mluvící balík,Ostrov v nebezpečí, Zlatí netopýři a růžoví holubi... O zvířatech také psali veterináři James Herriot a David Taylor, jejichž knihy jsem přímo hltavě četla nadšením.

Když jsem se rozhodovala na jakou školu jít studovat po absolvování základní školy, tak zvítězila Střední zemědělsko-technická škola v Rakovníku. Již od svých jedenácti let jsem navštěvovala kladenskou jízdárnu na Sletišti, v čemž mě moje rodiče také podporovali, proto jim chci za to moc poděkovat. Do koní jsem se zamilovala, naučila se na nich jezdit a ošetřovat je. Jsou to obdivuhodná zvířata, která mají krásné velké oči a umí stříhat ušima, otáčí je směrem dopředu a dozadu. Při maturitní teoretické zkoušce jsem si vytáhla otázku chov koní a při praktické zkoušce postrojování tažných koní. Byl to opravdu zázrak a já odmaturovala s vyznamenáním. Po skončení školy mi bylo umožněno navštěvovat stáj Denisa v Bratronicích u Kladna, kterou založil pan Jaroslav Kohout, který se účastnil se svými klisnami soutěže dvojspřeží a mě umožnil jízdu na jeho krásných tmavých koních. Společně s jeho dcerou Janou Kohoutovou jsme jezdily na vyjížďky do bratronických lesů.

Když jsem si mnohem později vybírala téma své bakalářské práce při studiu sociální práce na HTF UK v Praze, tak opět zvítězili koně! Napsala jsem práci na téma Role hiporehabilitace v sociálních službách aneb studii o tom, jak huculský kůň působí pozitivně na změnu chování dětí s handicapem, které navštěvují Waldorfskou školu. Bylo mi umožněno navštěvovat farmu v Praze v Toulcově dvoře, kde chovají huculské klisny, které slouží jako terapeutická zvířata pro nemocné děti.

Lenka Nováková
Mgr. Lenka Nováková

Mgr. Lenka Nováková

Původním povoláním zootechnička, má velmi kladný vztah ke zvířatům, což je vidět i v její výtvarné tvorbě. Postupně během života prošla řadou zaměstnání. Aktuálně pracuje pro Dobré místo, o.s. }

Poslední články autora

Nejsme nesmrtelní 995x, 20.11.2013
Záhady schizofrenie 1402x, 10.6.2014

    Přidat komentář...

    Naši partneři:

    HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

    Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2024 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |