Adéla Hošková

Z čista jasna
byla naše Praha krásná
Rozzářená světly ve tmě
S bijícími zvony
a purpurou, která
v kostelích voní

Rty a na nich úsměv a ruce plné kvítí
A úsměv šperk, co rozzáří ty oči, co rády se smějí
Na každého po ránu, když jdou koupit něco do krámu.
Každý z nás má ten šperk v sobě ho nosí, co je to asi?

Svět se kolem mě točí
Já mám zavřené oči
Venku to ještě burácí
Já si připadám jak na matějské atrakci

Když potká šnek šneka,
Slizu teče řeka
Když se potká víc šneků,
Tak se plazej bez breku,
Kdo ví kam se doplazej.
Na půl cesty vyrazej
A tam si je osmažej.
Smaženej šnek 220,-Kč s hranolkama
Smaženej šnek co by ti řek?
Snad že se doplazil
Po slizu řek
Pomaloučku,pomaličku
Doplazil se na pánvičku,
Na půl cesty na hniličku.

Všechno, co vidím,
všechno, co čtu,
všechno, co jím a všechno, o čem sním,
všechno, co mám rád,
všechno, kde jsme byli,
všechno, pro co žiji,
všechno, co mě baví a
všechno, co nesnáším.
Všechno, co miluji,
všechno, co mám rád,
všechno, kde jsem nebyl,
všichni mí přátelé a
všechna Tvá zrada.
Všechna Tvá zloba,
všechna Tvá pýcha, všechna ta bolest.
To všechno tu není, a
všechen můj rozum si vzal dovolenou.

Čiré tekutiny
Stékají jak po
Kapkách sliny.
Každá sklenka
Jinak chutná
Může být i červená.
Dáme jednu,druhou
Třetí a už domů
Lítáme jak na peruti.

SPALA JAKOBY UKLÁDALA SE
K ZIMNÍMU SPÁNKU
V KRAJINĚ TEMNÉ BEZ ČERVÁNKŮ,
KDE JEN TIŠE VÍTR
ZAFOUKÁ JINÝ SVĚT NIKDY NEBUDE
V ZAPOMĚNÍ.

KDYŽ V PRÁCI STROJ SVŮJ ZAPÍNÁŠ
NA HEŘMANKU S LÁSKOU VZPOMÍNÁŠ,
VČERA TI TAM KRÁSNĚ BYLO
PIVEČKO TĚ OSLABILO!
MALÝ VZRŮSTEM, VELKÝ DUŠÍ
V POTU TVÁŘE DO ŠKRPÁLŮ BUŠÍ,
SKONČÍ SMĚNA
BUDE ZMĚNA
HODÍŠ ŠESTÁK DO MAŠINKY,
K TOMU DVĚ MEDOVINKY!!!
ZBAVÍŠ SE SVÉ KOCOVINKY!