Luční kvítí trhá
sladká dobrá něžná
víla,
ve vázu je ukládá,
ve spící náruč
maminky
uléhá vysílením.
Chvěje se a mění
písní verše
v hlaholivou
tóninu ráje -
magickým rýmem chce
svléknout punčochy
promoklé
celodenní lopotou,
v níž vložila
celou svou lásku.
Uličkou klíčícího
života
v lože s miláčkem
ulehla
víla s čokoládovými
ňadry
Něžně ji stéká
voděnka slasti
po bradě ke kolenům.
Na vrátka bušíš,
by otevřela a vtáhla
tě dál
s lahvičkou modré
laguny
se zpěvem mimotní
hymny.
S vlhkou půlnocí
velezpěvu
vítá tě jako svou
perlu
uchvácenou za soumraku
lepkavých tváří
rozkošných
tisknoucí svá
milující
v hlubiny orgasmu
křídla
leskem těla.
Můžem se oddat
písničce
v záplavu rozkoše
Můžem zelenou dát
na signál cesty
hvězdnými
V obal vzdušný
ó něžná a milá,
Ty sladká, co stále
čekáš
na horkou dlaň touhy
Milovat a lásku dát a
brát.
narozen v dubnu 1980 v Praze
Adam Sobotka je hippie tělem i duší. Je výborný ročník 1980, beran. Je vizionář, laskavé dítě květin, muž založením romantik. Miluje festival Woodstock a vtěluje se do jeho hrdinů. Jeho klíčovými slovy jsou všeobjímající láska, zajímá ho underground a mír. Neostýchá se rozmlouvat s každým, kdo to potřebuje. Nemá rád jediné: když do něj někdo rýpe. Po večerní rozmluvě a čtení nových básní, které zde představujeme, nám nechal ke zveřejnění žebříček svých nejoblíbenějších rockových kapel:
1. Grateful Dead
2. Jefferson Airplane
3. Crosby, Stills, Nash & Young
4. Big Brothers & the Holding Company
5. Creedence Clearwater Revival
6. Doors
7. King Crimson
8. Iron Butterfly
9. Rolling Stones
10. Mountain
Adam sám sebe charakterizuje následujícími slovy: "Člověk je původem tvor nezkažený, plný lásky a tou si přeje žít - ba pro lásku i vzhledem k omylu pyšných - kdysi před dějinami lidstva zemřít - bez ohledu na formu, opětování stejnou mírou a temperament. Chybné je zaměnit lásku, jíž je klidná a sebepřesahující zamilovanost se sebestředným uspokojováním sexuálních, emocionálních a ambičních tužeb. Kdo hledá čistou lásku, učí se milovat celý život, až nelezne kohosi (zejména manželsky spříznéného), v němž na základě vzájemně sdílené touhy žít pro toho druhého se rozpouští jeho sebeprosazování, ctižádostivost, sebejistota i sebezkoumání - nalezne v něm jeho a tím je milovaný (či milovaná) - ono původní Já - tedy ono Ty."