Probuzení

Pamatuji na testy, na to, na svoji jinou krev, která je vzácná a na to, jak jsem rozluštila proroctví. Na války démonů, upírů a lidí. Na to, jak propojí lidi k sobě skrz zásah do páteře. Na testování na lidech, kdy tak dlouho testují tělo, až zjistí, že potřebuje krev k životu. Celkově jsem se modlila asi 5 dní v kuse a snažila se zchladit planetu a zastavit oteplování planety a pomáhat lidem okolo sebe víc a víc cítit lásku a naplnění. Málem jsem podlehla temnotám a strachu o sebe. Viděla jsem, jak lidí tráví špatným jídlem a plynem, který je toxický a cítila všude chlór. Pozorovala lidi a věděla, že oni opravdu pozorují mě. Myslela jsem, že neustále cestuji časem a signály přicházeli např. v době, co nespím, lidi mluví a hodiny, co mám pověšené na zdi, jsou Londýnské hodiny a jsou věží, kde jsem zakletá stále v jednom roce. Dost často jsem viděla auta a osoby znovu a znovu. Ženy se na mě dívaly asi nejvíc a různě provokovaly. Pak mě napadlo, že borelióza je umělá a vypěstovaná jako zbraň proti lidstvu, ne pro nositele, ale jejich okolí. Měla jsem pocit, že vše kolem mě je jen projekce a že žiji sama a sama jsem opravdovým bohem. Nějak jsem cítila, že ukřižovali mojí prababičku a pradědu a já sama jsem vybrána vzkřísit drákulu a být tu věčně. Tušila jsem, že rozhodně nemám schizofrenii, spíš tím, že užívám psychotropní léky, jsem chráněná od lidí. Vlastně se vše zhmotnilo, zvířata a špatné věci kolem mě. Strach, že zmizím ze světa a nepoznám víru, pokoru a oddanost a že si nejvíce přeji být v srdci a ne v mysli. Nejvíce se zhmotnil můj obrovský potenciál ve věštění a meditacích a děkuji za něj.