Želary a Jozova Hanule - Hana Korbičková

V tomto syrovém prostředí je zajímavé sledovat osudy dětí, které jakoby musely předčasně dospět a nést tíhu života se všemi potížemi, nespravedlnostmi, ubohostí i krutostí spolu s dospělými. Přesto si dokážou uhájit kousek dětství ve svých hrách a svobodě, kdy jsou často ponechány samy sobě. Nejvíc asi zaujme přátelský vztah malé Helenky a chlapce Vratislava Lipky. Helenčin temperament, chytrost a rázné chování budí respekt u dětí i dospělých. Zajímavý je i příběh utiskované a vysmívané Ženi, které stačilo strávit šest týdnů mimo domov v nemocnici mezi dobrými lidmi, kteří ji povzbuzovali a dodali sebedůvěru. To ji ovlivnilo natolik, že se tím změnil celý její život. Ještě s pomocí kořenářky Lucky se z ní stává nezávislá a soběstačná žena, která si zavede život podle svého a je šťastná.

Někdy bylo těžké se v propletencích osudů vyznat. V příbězích se řeší vztahy příbuzenské, sousedské i milenecké. Čtenář je také vděčný za každou postavu, která projeví trochu citu a lidskosti. Na knihu Želary navazuje kniha Jozova Hanule.

Příběh Jozovy Hanule je zasazen do období 2. světové války. Lékařka z města Eliška, aby se vyhnula jisté smrti (pracovala v odboji, nosila tajné zprávy), odjela, částečně nedobrovolně s jedním svým pacientem do Želar. Bylo jí doporučeno, aby změnila identitu. Její nové jméno bylo Hana a měla se provdat za svého chráněnce Jozu. Ten byl ve vesnici považován za podivína. V knize je velice dobře popsán vnitřní boj lékařky, její nesouhlas s tím, jak se vyvíjí její život, který se přestěhováním do Beskyd otočil úplně naruby. Nesnášela život v Želarech, nesnášela zvyky a lidi tam, i svého muže. Teprve postupně zjišťovala, že její manžel se zdá být podivínem jen proto, že má jiné názory, než většina lidí kolem něj. Nakonec poznala, že Joza je sice pomalejší, ale že je to velmi dobrý člověk s čistým charakterem, spolehlivý, upřímný, pracovitý a citlivý. Tím, jak odhalovala jeho povahu, postupně se do něj zamilovala. Uvědomila si, oč hlubší cit prožívá s Jozou, než tomu bylo s bývalým milencem ze života ve městě. Osudové obraty jsou i v popisu konce 2. světové války – osvobození Želar, které se z oslav změnilo v peklo, při němž Joza zahyne. Želary jsou vypáleny a vymazány z mapy.

Poté Eliška odjede do města, odkud přišla, dál pracovat jako lékařka. Prožité události ji však poznamenaly. Věděla, že už nikdy nenajde tak pozorného muže, jako byl Joza.

Obě díla jsou drsně naturalistická, přitom však krásná. Přečtou se jedním dechem. Jsou to příběhy prostých lidí, ale silných emocí. Podle knihy Jozova Hanule byl natočen film Želary, v němž hlavní roli lékařky Elišky brilantně ztvárnila Aňa Geislerová.