Iva Borak

Určitě to znáte. Stačí se kouknout na děti, když si hrají. Mluví se svými hračkami a sami si za ně odpovídají. Jejich hračky mluví. Opravdově. Je to přirozené, všichni se tak učíme, lépe si hlasitým opakováním pamatujeme. Každý z nás má nějakou berličku, která mu pomáhá utřídit si myšlenky a nezapomínat. Někdo fotí, někdo mluví s kytkami, někdo sbírá kamínky a já si pořizuju věci. Ne ty, které beze smyslu leží na poličkách a postupem času se mění na prázdné lapače prachu. Ale ty, které potkávám a používám každý den. A ony mi na oplátku každý den opakují drobnosti, na které občas zapomínám.