Je máj

Krajinou lásky, Bože, já šla dnes,
voněla vlahým deštěm,květy ovocných strání;
na kopci les, pod ním sad hrály si
o střechy venkovských stavení, o sluneční , oblačný mat;
Nad kostelíkem, čerstvou červení natřená věž vydechuje
nostalgií.
Po dešti bylo v té chvíli, voněla zem;
čaročarné chvění; Domov,
jeho navracení do vzpomínek protéká jako pramínek k návratům.
Krajinou lásky šla jsem , Bože dnes, do sadu voněl les;
dům, kde zapomněl se čas v nás vzrostlý;
Návratům zůstal, v nás