Vidím tvary
tvého těla,
mojí duši by se stalo,
bys mne v očích
měla,
blaho tvé mne
prolévalo,
chci jít k tobě
blíže,
něco hezkého
vymyslet,
a to pak ti
říct, že,
chci ti říci
více smět.
Čas
utíká, jsem plachý,
mám pochyby a
strachy,
na cestě
vzájemné sympatie,
jsou moje díry
do hlubiny,
útrpné
marnosti a kde je,
pocit vlastní
toho viny,
A možná jen z
poloviny,
když třebas čekala jsi na
mne,
musela jsi jít,
já musel jít,
tam ne, taky ne, taky ne...
Básně o
lásce se určitě opakují,
v každé
dřímá princip tohoto
světa.
Rok za rokem z
té samoty rostu jak
jarní kvítí,
pak slunce na
všechno svítí,
Pak se vracím k
zemi, mé kosmické
skrýši,
pak se
těším, že se to další rok
nějak liší.
Moje webová prezentace je na wweb.cz
Jiný jsem malý člověk-svět, jako je jiný každý den v tom velkém kosmickém, žádný den není můj, ale my všichni jsme na jednom.
Vše, co lze zpracovat počítačem, jednodušší materiál, jako grafika, video, hudba, text, to tvořím, s tím pracuji a jinak chodím po venku, a všude drnkám na tu svou brumli a směji se v sobě a ve spokojenosti závisle na příznivosti situací.