– Zdravotně-sociální portál – www.Lidemezilidmi.cz • Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.
Nový web naleznete na adrese www.lidemezilidmi.cz
Ondřej Rubeš
Moje webová prezentace je na wweb.cz
Jiný jsem malý člověk-svět, jako je jiný každý den v tom velkém kosmickém, žádný den není můj, ale my všichni jsme na jednom.
Vše, co lze zpracovat počítačem, jednodušší materiál, jako grafika, video, hudba, text, to tvořím, s tím pracuji a jinak chodím po venku, a všude drnkám na tu svou brumli a směji se v sobě a ve spokojenosti závisle na příznivosti situací.
Víla v mraku a z ní květy
Všechno je jen malý výkyv ve velkém zatajení.
Měníme se k světu
Měníme se k světu,
Odpočinek nemaje,
a k dalšímu létu,
druhá míza roztaje,
Nene, odpočíváme,
Vlastně neustále,
Tak to je štěstí,
Vyšťavit se nedáme,
Bychom měli na mále,
A s chybou na rozcestí,
Se vracet z dálky scestí,
Není to tak,
My jsme opatřeni,
Máme na to zrak,
A podvědomé zření.
Za noci v mlze
Za noci v mlze,
zkratka zbytečně,
šel tam zpět skrze,
vrátka netečně.
Ať už hlava k zemi,
prapodivně je mi,
Hůrku hřbet,
ruce v let.
Z úst se linou hlouposti,
této básni zadosti.
Být s ženou
které vidím v jeden den,
chci to klidné seznámení,
chvilku, možná dobu žít,
být spolu, láskou omámeni,
do sebe se pohroužit.
Dotýkat se tvého těla,
a v mnoha dotecích,
dát z duší svých,
abys blaho pocítila.
Stromy žijí
ve stromech je život taky,
v tichu rostou, bílé mraky,
napájí je, pokud mohou,
v zemi kořen, příliš nohou.
Až nechtěly se hnouti,
a místo drží celý čas.
v zemi jsou to velcí žrouti,
nestíhají vidět nás.
Ondřeji (sobě)
já se ti nesměji,
půlkou života máváš,
a přeci se nevzdáváš.
Přeji ti kroky,
v nejlepší roky,
sličnou ti Rubešku,
než budeš na hlavě,
smutnou mít plešku,
Když z toho nic není
Vidím tvary
tvého těla,
mojí duši by se stalo,
bys mne v očích
měla,
blaho tvé mne
prolévalo,
chci jít k tobě
blíže,
něco hezkého
vymyslet,
a to pak ti
říct, že,
chci ti říci
více smět.
Čas
utíká, jsem plachý,
mám pochyby a
strachy,
Hluk a ticho, hukot, a klid
Máš ten zvláštní posluch taky,
Že tu někde jedou vlaky?
Hutně hučí tramvaj stará,
Do dálky si vřískne,
Pomalu,pak rychle fárá,
Řidič cinkrlátko tiskne.
Ani ne tak venku klidu,
Ale doma čekáš víc,
Poznáš spíše uchu bídu,
Ticha neužiješ nic.
Dílna
Napište nám na e-mailovou adresu dilna@lidemezilidmi.cz, co od své účasti v tvůrčí dílně očekáváte, abychom se mohli dohodnout na způsobu spolupráce.
Doporučit dál:
Naši partneři:
Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2024 Lidé mezi lidmi – Zdravotně-sociální portál |