Martin Kopčák

Tak přišel ten den,
A tak tedy byla postavena ta brána,
U níž stojí bytost,
Ostražitě sledující své okolí,
A domnívající se, že je naprosto tak rozebrána,
Ta pokladnice se šperky ctnosti,
A proto tedy ji rozbolí

Ta její čistá duše,
Která by dýchala za každého poctivce,
Ale však je utlačena
Pod tím hrozivým útokem šosáků,
A hrozí tak pád mezi zcela opuštěné tesklivce,
Kteří krutost okolního světa,
Vnímají dotykem bodáků

Jimiž jim zasazují rány ti suroví sluhové,
A tak jejich utrpení jenom násobí zesílenou bolestí,
A ti soucitní snílci, jež by rádi viděli zářit duhové barvy smíru nad celou zemí,
si namáhavě klestí