Po návratu do Ruska (1914) se nechal strhnout nadšením pro revoluci, ale umělecky se s novou dobou a ani s malířskými kolegy neshodl. Roku 1922 dopsal v Moskvě své paměti a v následujícím roce se vrátil zpět do Francie, kde se trvale usadil. Zemřel ve věku 97 let.
V knize umělec často prokládá věty básnickými slovy – vlastně podrobně zobrazuje své poetické vidění světa. Pokud se čtenář vhodně naladí a čtený text vezme za svůj, získá klíč k pochopení autorových obrazů. Porozumí létajícím milencům, zeleným houslistům i modrým koním.
Úryvky z knihy:
„Občas nechci mluvit, ale plakat.
Na hřbitově se vrhám na vrata. Jsem lehčí než plamen, než stín ve vzduchu a běžím, abych se mohl vyplakat!
Vidím, jak se řeka vzdaluje, stejně jako most a před tím je ohrada, zem, hrob.
Taková je moje duše, Tady mě hledejte, tady jsem. To tady najdete moje obrazy, tady jsem se zrodil. Smutek, smutek!!“ (s. 14)
…..............................
„V téhle škole jsem ztratil dva roky. Ve třídách byla zima.
K pachu vlhkosti se přidával i pach hlíny, barev, zelí, stojaté vody kanálu Mojky a spousty dalších vůní, a to jak skutečných, tak vymyšlených.“ (s. 91)
…..............................
„Řekl jsem tedy Lunačarskému: „Hlavně se mě neptejte, proč jsem to či ono namaloval zeleně nebo modře a proč je v krávě vidět tele. Ostatně, pokud Marx ve své moudrosti vstane z mrtvých a vysvětlí vám to, nebudu proti tomu nic namítat.“
Pak jsem mu ukázal svá plátna. Prohlížel si je, jak nejrychleji mohl.“ (s. 144)
…..............................
Marc Chagall: Ma vie – Můj život Nakladatel: Metafora Překlad: Jakub Volný Počet stran: 200 Rok vydání: 2013 (1. vydání) Doporučená cena: 249,-- Kč
