Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Nový web naleznete na adrese www.lidemezilidmi.cz

NEHUL BRÁCHO - KAPITOLA DRUHÁ: NOVÝ DOMOV

NEHUL BRÁCHO - KAPITOLA DRUHÁ: NOVÝ DOMOV
Ráchel si začala uvědomovat, že v nadcházejících dnech bude všechno jinak. Dostala se na psychiatrii a vše pro její život normální se stává minulostí. Bydlet v jednom pokoji víc než se dvěma spolubidlícíma se Ráchel ješte nepovedlo. Už dříve přemýšlela že se odstěhuje ,ale měla problémy s prací a její kamrádka začala bydlet s přítelem. Tak zmatená ,naštvaná ,ale na druhou stranu zvědavá , jestli je pobyt na psychiatrii takový ,jaký jej vyděla ve filmech, přemýšlela, jaké jsou pacientky když je člověk pozná z blízka.
Ráchel si lehla na postel a podívala se po pokoji. Nebylo tam vůbec nic .Holé zdi , postele obalené modrým igelitem ,připravené pro nové pacienky, a prázdné noční stolelečky. Zájmem Ráchel byly její tři spolubydlící .Vyhublá zrzka v noční košily ,ležící v posteli. Blondýnka ,tak třicetiletá, s masivním stríbrným křížem na krku a jedna stará paní která by mohla být Ráchelina babička. Ráchel přišla k ženě s křížem a začala „Ahoj ,já jsem ráchel před chvilkou mně sem přivedla sestra staniční. Asi spolu teď budeme bydlet“ „Já jsem Eva , musím vás varovat tohle místo je plné zlých věcí ,jídlo je otrávené ,nesmíte jej jíst, naštestí mně chrání anďelé ,ale bojím se jestli mají dost síly. To co mi říkají není nic hezkého.“ „Aha dám si pozor, díky“ „Spiritus sanktis in nominum patris di avantes dio“ odvětila ,chytila do rukou křiž vytáhla ze šuplíku fotku Ježíše ,zavřela oči a pokračovala v modlení . Ráchel v boha nikdy nevěřila tak si pomyslela ,že si s Evou asi nebude nikdy uplně rozumět. Podívala se na zrzku, která mezitím usnula, zvedla se a šla se podívat na záchod. Prošla okolo starší ženy se slovy „Dobrý den“ okamžitě se ji dostalo stejné odpověndi a úsměvu ,který jí dal velmi příjemný pocit jistoty ,usmála se a šla do dveří, které vedly na záchod. Otevřela je a vešla do malé chodbičky ,kde byla lavička, popelník plný nedopalků a odpadkový koš. Uďelala pár kroků a dostala se na konec chodby. Na levo byla místnost vykládaná kachlíky ,dvě sprchy a kanálek na odtok vody. Zahla napravo kde byl splachovací záchod a zamřížované okno s výhledem do zahrady. Sedla si a zadivala se na lidi ,kteří vypadali jako mravenci z té výšky.Vrátila se zpátky a všimla si ,že na stole je hrnec s polévkou plastová láhev s červemým čajem, čtyři hluboké a čtyři mělké talíře s rizotem .Najednou se otevřeli dveře sesterny a do místnosti vstoupili dvě sestřičky se čtyřmy páry přiborů v mističce. „Tak si nechte chutnat a nože nezapomeňte vrátit“ Eva ležela v posteli a říká Ráchel „Nejezte to jídlo , je to otrávené“ „To je dobrý já to nějak zvládnu“ a šla se najíst. Ke stolu přišla zrzka kterou sestřička právě vzbudila a hned za ní šla starší paní. Zrzavá pacientka si prohlédla Ráchel a povídá „Ty jsi tady nová ,co? „jsem tady jenom chvilku. „ Ráchel ,Ahoj“ „Ahoj Michaela .A tohle je Patrície“ Starší žena natáhne ruku a říká „Těší mně, výtej na devítce“ „Díky ,taky mně těší“ Michala si vzala jeden hluboký talíř a začala naběračkou nabírat polévku. Nabrala si jednu poloviční naběračku a začala jíst. Patrície si dala tři vrchovaté naběračky a začala hltat polévku. V hrnci zbylo jestě několik litrů polévky.Ráchel si vzala vidličku a začala jíst rizoto. Od rána jí celkem vyhládlo, tak malinká porce rizota vmžiku zmizela z talíře. Když skončila ,Patrície a Michaela začaly s rizotem.Patrície říká „Měla by ses pořádně najíst ,mohla by jsi dostat později hlad“ „To je dobrý, jsem plná“ „Jak myslíš“ a patrície pokračovala v hltání. Bylo vidět že jí chutná. Po chvilce přišla za Ráchel sestra a říká jí „V 8:00 tady máme snídaně ,ve 12:00 oběd , v 15:00 svačinu a v 18:00 večři. Pak tady máš Ráno ,odpoledne a večer léky. Pojď se mnou dám ti je ,jsi už po jídle ?“ „Jo jedla sem .Jaký léky mě nic neni“ „Doktor ti něco předepsal ,jestli je nechces tak ti můžu píchnou injekci, vyber si“ „To už to radši snim v tom prášku, injekce nesnášim“ Sestra jí zavedla na sesternu a vysypala jí z kelímku na ruku dva Růzové a jeden fialový prášek „To si děláte srandu , tohle jíst nebudu“ „Takže injekci?“ „Ne“ „tak si vem neco na zapití a spolkni to.“ A podala jí kelímek s vodou .Ráchel nakonec snědla léky a šla si po obědě zakouřit.Sedla si na lavičku a zapálila si cigaretu .Když byla asi v půlce otevřeli se dveře a do místnosti vstoupili Michaela s Patrícií „Rizoto mám docela ráda ,ale ten pokus o špagety ,co nám dali včera ,to se fakt nedalo“ řekla Michaela .Patrície na to „Já sem snědla všechno ,ale je toho málo .Je to divné ,mám pořád hlad .Při snídani sem v nebi ,cekání na večeři je očistec a noc je peklo“ a Ráchel si vzpoměla ,na to co jí Eva říkala o jídle a na její modlení „Nevíte co je s tou Evou, ona je věřící?“ michaela se pousmála a říká „Myslí si že ;jsou tu nějací démoni nebo tak nějak a pořád se modlí .Asi to má těžký .Chodí za ní její muž a nosí jí jídlo ,ona nic nejí prý je všechno otrávené“ „Jo, slyšela jsem ,snad se z toho dostane“ „Je tady víc takových holek ,co mají vážně psychyku poničenou ,ale najdeš tady určitě i holky které se ti budou líbit“ „Ješte jsem se s ničím takovým nesetkala ,je mi z toho teď trošku smutno .Víš jak jsou úplně zmatené a vystrašené“ „Nejvíc jim pomůžeš ,když je necháš v jejich světě ,pokud nejsou nebezpečné nebo si (ti) nechtějí ublížit, a postupem času si musejí pomoct sami ,můžej jim vysvětlit nebo ukázat jak to má vypadat ,ale vetšinou to můsí zvládnout sami ,víš jak to myslím?“ „Jako ,že si každej musí pomoci sám“ „Jasně ,ale být na ně hodná nebo jim pomáhat taky ničemu neuškodí ,dost člověku pomůže zbavit se všech problémů a být na místě jako je tohle ,nejaký druh terapie , kamarádi a pokud to neni v takový fázi ,kde se nedá dělat nic než ležet pod práškama v posteli ,tak se z toho člověk dříve či později dostane“ „Ráda bych jí pomohla ,ale asi si s ní nemám co říct, Jsem nějaká mimo ,asi se půjdu vyspat ,dobrou holky“ „Dobrou noc “ odpověděli obě současně a ráchel se šla natáhnout do postele. Ráchel byla překvapená tou unaveností, převlékla se do pižama a lehla si do své nové postele. Usnula během dvou minut .Ráchel otevře oči a vidí jak u její postele stojí celá její rodina a doktor který jí přijímal. Baví se o drogově závislích. Doktor domluví ,v tom se Ráchelin děda podívá opovrhujícím pohledem směrem k posteli a plivne jí přímo do običeje. Ráchel celá zmatená chce něco říci ,ale nevyjde jí z úst ani hláska. V tom se jí zatřese obraz a Ráchel slyší „Večeře ,vstávat“ a probudí se.Vidí sestru jak jí lomcuje s ramenem a snaží se jí vzbudit k večeři. „Dobrý ,už vstávám“ Řekne Ráchel a vypotácí se z postele. Podívá se ke stolu a vidí ,jak jiná sestra vyndavá talíře s paštikou a rohlíky v misce na stůl. Co jí udiví je ,že je talíře jenom dva ,podívá se po pokoji a všimne si že jsou všechny postele zastlané a obalané modrým igelitem , tedy až na tu její a Evinou. „Sestro co se stalo s Michaelou a Patrícii?“ „Myslím ,že je přesunuli na otevřené oddělení ,určitě se s nimi brzy zase uvidíš“ „Aha, takže jsme tu jenom dvě?“ „Správně , jenom dvě, těď se bež najíst a po večeři můžeš jít zase spát“ „Tak díky, mám celkem hlad“ Ráchel ukončila rozhovor a šla se podívat co jim přivezli k večeři. Nevypadalo to nijak špatně ,měla dva rohlíky s paštikou a rajče. Na něco podobného byla zvyklá i z domova. Sedla si ke stolu a začala si mazat rohlík paštikou ,krájet rajče a nalévat čaj. V tom jí přerušila Eva a povídá „Nejezte to jídlo ,je otrávené“ „Neboje se já jsem na to zvyklá ,já můžu jíst všechno, o mně se nebojte“ „Jak myslíte“ řekla Eva a chytila se křížku .K večeři měla zásobu vlastního jídla .Dala si rohlík s pomazánkou a minerálku. Jídlo nebylo špatné ,po večeři léky,cigárko, a Ráchel se šla s ručníkem a mýdlem podívat do koupelny. Byla zvyklá na obyčejnou ,čistou koupelnu kde ze sebe spláchne všechnu špínu a voňavá pak zaleze do postele nebo si ješte neco před spaním přečte. Když Přišla do koupelny byla znechucená , to co viděla bylo ještě horší než na koupališti . Byla to kachlíková místnost s několika sprchami , kanálkem na odtok vody , žádné závěsy ,bylo tam malé umyvadlo s zrcadlem a hadice. Po chvilce přemýšlení jestli je horší se nevykoupat vůbec nebo se umýt ve špinavé šprše ,se Ráchel svlékla a šla se umýt .Pustila vodu ,která se dala nastavit na nesnesitelně teplou , ledově studenou nebo něco mezi .Začala si máčet své dlouhatánské vlasy v příjemně teplé vodě. Nakonec se jí ta sprcha celkem zalíbila .Špínu smyla voda a ten prostor ,ve kterém se mohla pohybovat byl obrovský. Umyla si vlasy ,osušila si tělo a šla si pro kartáček na zuby a pastu. Vešla do vedlejší místnosti a všimla si že Eva usnula .Vyčistila si zuby a po celkem zvláštním dni usnula

Jirka Šantroch

Jirka "bišonek" Šantroch

°26 let °"schizofrenik" abstinent
°silný kuřák °milovník kávy

a spoustu dalších věcí je naznačeno v knížce ,ale nemyslete si že jsem blázen uplně všechno pravda není... :-)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
"Nehul brácho" se pohybuje na rozmezí mezi románem, novelou či povídkou. Celkem se jedná o 13 na sebe navazujících kapitol, další kapitolu si můžete přečíst již příští pondělí.

Pakliže vás Jirkova tvorba zaujala, můžete mu poslat odezvu na jeho e-mail: jiri.santroch@gmail.com

Dílna

Literární tvůrčí dílna pro všechny, kdo vědí, co je život. Píšete básničky, povídky, fejetony? Vedete si deník nebo se pokoušíte o román? Máte ambici vyjádřit literární formou svůj názor na svět? Naše literární tvůrčí dílna je vám k dispozici.
Napište nám na e-mailovou adresu dilna@lidemezilidmi.cz, co od své účasti v tvůrčí dílně očekáváte, abychom se mohli dohodnout na způsobu spolupráce.
Prezentujte své práce

Doporučit dál:

    Přidat komentář...

    Naši partneři:

    HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

    Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2025 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |