NEHUL BRÁCHO - KAPITOLA PÁTÁ: ELFOVÉ

„Dík potřebuju se pořádně vydunit jsem nějak mimo“ „To je jasný ,dej si je to fakt libózní modýlek“ Ráchel vykouřila půl jointu a začala se rozhlížet po parku . Chvilku seděla ,Lucka mezitím pokuřovala joint, a zničeho nic měla pocit , že světlo je čistší ,barvy jasnější , začal foukat vítr, tak nějak dokonale ladně a všechno bylo prostě perfektní. „Příroda je moje bohyně“ Řekla Ráchel . „Jasně moje taky , matička země, hihi“ A Lucka se začala smát .po vteřince toho nechala, protože se na ní podíval starší muž v brýlích a odkašlal si na celý park se slovy „To je přesně ono“ . Jakmile to dopověděl začala se lucka znovu smát a tentokrát jí to zabralo pár minut. Ráchel si mezitím vyrývala nápis FAGŮ svými špičatými nehty do lavičky. Holky byly zase spolu a s nimi kamarádka travička. Okolo prošel madší člověk s kytarou na zádech a sednul si na lavičku vedle holek. Ty se na sebe smáli a Ráchel vyprávěla Lucce o Evě. Chlápek vedle začal hrát na kytaru a Ráchel začala cítit vibrace v těle přesně podle zvuků ,které vydávala kytara .Ze začátku jí to bavilo ,cítit muziku, ale po chvilce se začala celá klepat a nemohla to zastavit .Podívala se Lucku , ale ta se dívala na kytaristu. Ráchel začala být docela mimo a nevěděla co má dělat tak prostě držela .Kytarista si zkoušel nové variace jedné písničky a byl do toho celkem zabraný. V tom okolo prošel svalnatý chlápek s vlkodavem a podíval se na Ráchel . Ta se pořád klepala a byla skoro v tranzu. Vlkodav začal štekat na kytaristu a ten se zvednul a odešel. Nad stromy proletělo hejno ptáků , které vydávalo podivné ,jakoby dlouhé varovné ,zvuky. V tom podala Lucka Ráchel dalšího ubaleného jointa. „tak ho zapal a jedem, támle jdou kluci“ A přímo k nim šli Vojta s Martinem. Ráchel se přestala klepat ,podívala se na kytaristu, který odcházel a myšlenkami mu řekla „Co to mělo znamenat ,kámo?“ A dostalo se jí odpovědi „Svatá vála přece“ Ráchel nevěděla co to má znamenat a pokouřila si jointu. Mezitím k holkám přišli kluci a na uvítanou dostali od Ráchel jointa. Vojta na to „Tak vidim, že je všechno v pořádku“ a Ráchel „Jasný ,klídek“. Tak si všichni zakouřili jointa a napadlo je ,že si zakopou malým míčkem co měli kluci u sebe. Holky se zvedli a popošli kousek od laviček. Martin hodil míček do vzduchu a začal kopat do síťovaného balónku naplněného rýží. Začal kopem kolenem, nahodil si míček na druhou nohu a přihrál Ráchel .Ta chytila míček do otvoru na hlavu v mikině a ten jí vypadl u břicha, sklouznul jí na pravou nohu ,kde si ho zastavila na botě. Pak vykopla míček vysoko do vzduchu . Všichni se za ním dívali ,ale nahoře je oslnilo sluníčko a museli sklopit hlavy. Ráchel měla pocit ,že díky jejímu symbiontovi má zlepšené všechny své pohyby a opravdu všechno vypadalo velmi ladně. Lucka se dostala k míči a při kopání měla zvláštní pohyby rukama. Jak máchala rukama směrem k Ráchel ,měla Ráchel pocit ,že se jí začíná pohybovat symbiont v břiše,podle pohybů Lucky .Chytla se za břicho aby svého symbionta zachránila před smrtí a v tom Lucka vší silou kopla do míče a symbiont se přestal hýbat. Ráchel se zděsila a zařvala na Lucku „To si děláš srandu?“ „No, tak snad zase tak daleko mi to neulítlo,ne“ A kluci se začali smát. Lucka najednou zakřičela „Nééééé“ a šla pryč. „Kam jdeš ? “ Vojta na ní. „Musim ješte něco vyřešit“ A spěchala domů. Ráchel celá zuřila ,měla zaťaté pěsti a šla nejrychlejší cestou z parku. Měla pocit ,že její boty při chůzi vydávají pravidelné a hlasité zvuky,její klíče cinkaly taky pravidelně a všechno vypadalo perfektně.Jenom symbiont ,který ještě nedostal ani jméno byl pravděpodobně mrtví. Ráchel nevěděla co má dělat, její největší kamarádka jí zradila . Nechce jí pomoct s vládou na Zemi a zabila jí symbionta. „Proč ,mi to dělaj .Prej svatá válka a malej to má asi taky za sebou. Určitě chce vládnout světu sama jako tyranka.Přesně tohle mě vůbec nenapadlo“ pomyslela si.Vtom jí hlásek v hlavě řekl „budeš muset být silnější královno“ „Di do hajzlu“ „To si budu pamatovat“ a hlas přestal.Jak tak Ráchel šla parkem potkávala různé lidi ,nejdříve se na ně nedívala ,ale po chvilce pravidelné chůze zahlédla jednu ženu. Byla překvapená a štastná když v ní viděla elfku.Žena měla delší vlasy a její obličej Ráchel připadal krásně čistý ,celý zelený a uši se jí zdáli trošku do špičky.Žena vypadala trošku jinak než na co byla Ráchel zvyklá ,vypadalo to jak nakreslené , skoro přesně podle jejích představ o světe elfky Fagů .Ráchel se na ní usmála a pokračovala dál . Udělala několik kroků a viděla líbající se pár . Krásné mladší holce vlály vlasy a oba vypadali jako nakreslení .Chlápek měl kabát a ve vlasech lístky ze stromu ,které na něj spadly. Ráchel si tu romantickou chvilku užívala dokud těsně vedle ní neproletěl pták ,který jí donutil se podívat jinam. Koukla se dolů ,kde ležel rezavý motýlek.Tím myslím malý nožík který se Ráchel zalíbil. Vzala ho do ruky a zkusila si jak se otevírá. Šel celkem ztuha ale podařilo se jí ho otevřít a zajistit. Ráchel se rozhlédla kolem sebe a asi pět metrů od ní byl velký strom. Chytla nožík do pravé ruky a hodila ho směrem na strom .Motýlek krásně letěl a zabodnul se přesně do prostředka stromu.Ráchel se pousmála ,bylo jí jasné ,že Fagů to s noži prostě umí.Sebrala nožík ze stromu a zastavila se . Chvilku koukala na jednoho člověka ,který šel okolo ,vypadal samozřejmě jako elf ,ale měl trošku jinak barevnější kůži ,než předchozí elfové . Ráchel si pomyslela ,že to asi bude noční elf , o kterých četla a uvědomila si ,že je svět prostě plný elfů. Jako správná elfa nepotřebovala telefon ,tak ho vyndala z kapsy a mrštila s ním o strom. Telefon se rozletěl na kousíčky a člověk co šel okolo se na Ráchel Usmál. Ráchel ještě vyhodila přehrávač na zem a pokračovala cestičkou na konec parku. Šla pořád rovně a vnímala zvuky klíčů a bot ,které drtily věci na zemi.Za chvilku byla venku z parku a přemýstila se na zastávku autobusu .Ten jí odvezl až před dům, ve kterém bydlela s rodiči. Cestou autobusem Ráchel myšlekami povídala lidem ,že neví co dělat s mrtvím symbiontem a jestli neví jak ho zachránit.Odpovědi se nedočkala. Tak zbytek cesty jen tak stála, myšlenkami říkala všem co je správné a čeho se mají vyvarovat. Nevypadalo to ,že někdo její povídaní slyší, ale Ráchel nepřestávala ,i ta malá šance že jí kdokoliv uslyší jí stačila a nic lepšího než stát a vysílat myšlenky neuměla. Ráchel vystoupila z autobusu a namířila si to přímo domů. Zapálila si a vstoupila dovnitř . Doma nikdo nebyl ,tak si Ráchel šla dát ledovou sprchu ,aby si trošku otužila tělo. Sprcha jí celkem pomohla ,byla hned střízlivá a nabytá ledovou energií. Otřela se a podívala se z okna na ulici .Viděla tam čekat lidi na autobus ,ale nikdo nevypadal jako elf ,nebo něco podobného,což Ráchel překvapilo. Všichni celkem normálně stáli. Napadlo jí ,že si najde doma věci ,které k ní ,jako k Fagů pasují. Otevřela skříň s oblečením a prohlížela si věci uvnitř. Našla tam kožený kabát .Dlouhý kabát , ze kterého byla Ráchel celá unešená . Okamžitě si ho zkusila a padnul jí jako ulitý. Vypadla v něm opravdu nebezpečně. Sundala si ho a položila na zem . Její plán byl dát si všechno , co k ní patří na jedno místo. Měla pocit ,že dává dohromady věci ,které spolu odjakživa souvisí. Jediné co našla byl kabát, bičík ,který používala k jezdectví ,a malý motýlek. Celá nadšená ,že zkompletovala některé své věci si šla lehnout na postel a snažila se ponořit do snového světa. Nedokázala si vybavit jak ta bílá věc ,díky které se jí to v minulosti podařilo, vypadá ,a tak prostě zavřela oči a hned se jí objevili různé postavičky, které jakoby předváděli zfilmovanou verzi její oblíbené knížky. Celkem jí to bavilo .Asi po pěti minutách si šla vzít něco k jídlu. V kuchyni narazila na banán a pomeranč. Oloupala slupky a začala jíst. V hlavě jí proběhlo ,že dneska už asi nic nestihne tak si lehla do postele a během chvilky usnula.