Čas kráčí mílovými kroky.
Před ničím se nezastaví.
Tu žene poupě do rozkvětu,
jinde zas
pole své zrno vydá
v zlaté klasy,
a dívce skromné
dodá ženské krásy.
Je jako malíř,
co na plátno barvy míchá.
Pár tahů semhle
a pár zas jinde udělá.
Vlídně stopy smutku
zahladí,
či přimaluje
úsměv do tváří.
Čas, toť umělec
na slovo vzatý,
tu stíny přimaluje,
jinde úmyslně,
své dílo zhatí.
Čas je věrný přítel,
od zrození až po smrt
nás provází
Je všude kolem nás.
Jako vzduch,
který dýcháme,
jako slzy,
jenž roníme,
jako úsměv,
co na tváři máme
Paleta života
nikdy nevysychá.
To jen čas
tu a tam odpočívá.
Aby s novou silou
učil stromy růst,
děti si hrát,
táty i mámy
v objetí spát.
Čas kráší mílovými kroky
a nezůstane stát.
Až domaluje všechny stíny,
bude se nám
tiše smát.
Jmenuji se Blanka Rousová, je mi 48 let a jsem ve znamení střelce. Narodila jsem se a svůj dosavadní život jsem prožila v Ostravě. Jsem na své kořeny hrdá a založením jsem patriotka.
Už jako malá dívka jsem velmi ráda četla. K tomu se navázala má záliba v recitování a později jsem začala své fantazie a představy uskutečňovat písemně. Zprvu to byly jen nesmělé pokusy, časem se vytříbily a získaly tvar a formu a staly se nedílnou součástí mého života. Píšu své vlastní básně, povídky a příběhy ze života. Tvůrčí práce mne naplňuje uspokojením a vrcholem toho je, má li moje tvorba co říct i druhým lidem. Pokud je dokáže oslovit a zaujmout, vím, že má tvorba je smysluplná a užitečná dvojnásob. Vaše "Rousice"