Ručička hodin se líně posunula na sedmnáctou hodinu. I v tento čas kraluje venku pravé podzimní počasí. Je sychravo, vítr se prohání mezi domy. Většina stromů shodila svoje listy a je již téměř holá. Spadané listí tvoří velké plochy, při chůzi šustí pod nohama.
Dnes je to trochu jiné. Od časného rána prší, vše je mokré a voda vytváří na zemi velké kaluže. Je nevlídno, neveselo, truchlivo. Nastal pravý podzimní čas pro vyprávění strašidelných historek.
Čas od času, se sejde rodina v podvečer kolem stolu, zapálí si svíčku a vyprávějí si.Tyto rodinné chvíle pospolu bývají dnes velkou vzácností. ale i tehdy, je li člověk sám,může si udělat při svíčce svoji malou černou hodinku. Nechá svou mysl otevřenou pro průchod všech možných myšlenek a dovolí jim, aby přicházely a odcházely podle libosti.
Podzim nemusí být nutně jen ošklivý a deštivý čas. Může být dobou setkávání a rozmlouvání o věcech, lidech i vztazích.
Podzim je i časem nádherných barevných variací, které umí vykouzlit jedině příroda. Dýchá teplými, tlumenými barvami a navozuje pocit zklidnění a pohody. I toto pozdní odpoledne, při šálku voňavého čaje, ať už je člověk sám, nebo v kruhu rodiny, je možné vykouzlit si pravou domácí pohodu a nechat starosti odplout do neznáma.
Jmenuji se Blanka Rousová, je mi 48 let a jsem ve znamení střelce. Narodila jsem se a svůj dosavadní život jsem prožila v Ostravě. Jsem na své kořeny hrdá a založením jsem patriotka.
Už jako malá dívka jsem velmi ráda četla. K tomu se navázala má záliba v recitování a později jsem začala své fantazie a představy uskutečňovat písemně. Zprvu to byly jen nesmělé pokusy, časem se vytříbily a získaly tvar a formu a staly se nedílnou součástí mého života. Píšu své vlastní básně, povídky a příběhy ze života. Tvůrčí práce mne naplňuje uspokojením a vrcholem toho je, má li moje tvorba co říct i druhým lidem. Pokud je dokáže oslovit a zaujmout, vím, že má tvorba je smysluplná a užitečná dvojnásob. Vaše "Rousice"