Pouhých pár kilometrů zbývá aby cesta se završila jež započala před dlouhým rokem a půl cesta plná nástrah, nesnází a kňučivých výkřiků
Tak ještě v docích přenocovat a především zlých lidských jazyků se vyvarovat Pokud poštěstí se již zítra strastiplná cesta zakončí se
Varšava své hrdiny vítá čeká snad i na vlčáka Toma jeho milá? Náhle spatřil ji psík v zástupu dam a hochů jak má se na pozoru sledujíce vojáky na tankovém povozu
I neváhal již více znavený vlčák Tom z posledních sil do rukou vpadl své opatrovnici jako bloud radost z opětovného shledání nezastírajíce veselým štěkotem jí referujíce jak víceroční odloučení bolelo ho tuze u srdce
Hedvika, ona dívka, v slzách k sobě psíka tiskne nemaje slov, je to opravdu jisté? Mýlka to však není skutečně je to vlčák Tom, pes její
Tak končí se tato báseň v níž tvář němá a dívka šťastně shledaly se Kéž se jejich cesty již nikdy nerozejdou a provází je jen to pěkné než oba z tohoto světa odejdou pokud možno smrtí přirozenou a to ve stejný čas až dolehne k nim láskyplný boží hlas
