Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

170 let existence pražské psychiatrické kliniky

29. 5. 2016

Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která letos oslavuje 170. výročí svého provozu v areálu Ke Karlovu se může pochlubit historicky jedinečnou lokalitou, slavnými jmény i nejmodernějšími trendy v biologické léčbě duševních poruch.

 

170 let existence pražské psychiatrické kliniky

Od roku 1994 se během dvaceti let zdvojnásobil počet ambulantních pacientů trpících neurotickými poruchami. Téměř třetina lidí se léčí kvůli různým úzkostem a strachům, dále pak následují afektivní poruchy (asi šestina nemocných), tedy poruchy nálad, nejčastěji deprese. Počtem srovnatelné jsou organické poruchy, tedy demence. „Během několika let, se zdvojnásobil počet pacientů v České republice, kteří vyhledávají psychiatrickou péči. Je to dáno i tím, že se snažíme stejně jako celý svět včetně Evropy destigmatizovat tento obor a otevřít víc psychiatrii lidem, aby se nebáli přijít a aby se necítili být nějakým způsobem označkováni či vyloučeni,“ uvedla ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Mgr. Dana Jurásková, Ph.D. s tím, že VFN se snaží investovat finanční prostředky do rozvoje psychiatrické kliniky a podporujeme výuku mladých lékařů v oboru psychiatrie.

„Za svou 170letou historii klinika značně přispěla k vývoji psychiatrie. K významným počinům známým v široké veřejnosti je popis demencí profesory Arnoldem Pickem a Oskarem Fischerem, dále založení protialkoholního oddělení u Apolináře docentem Jaroslavem Skálou a vznik první záchytné stanice na světě, založení Linky důvěry MUDr. Miroslavem Plzákem či objev krevních skupin A a B profesorem Janem Janským. Léčila se zde i řada významných osobností. Například je známo, že zde v roce 1884 zemřel hudební skladatel Bedřich Smetana,“ říká děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.

Podle přednosty kliniky prof. MUDr. Jiřího Rabocha, DrSc má dnes klinika několik unikátních pracovišť, která v jiných obdobných zařízeních nejsou k dispozici. „Je to zejména Centrum pro léčbu poruch příjmu potravy, dále Denní stacionář pro děti a dorost a zcela nové rozsáhlé rehabilitační centrum. Jedinečné jsou rovněž některé metody biologické léčby, zejména magnetická stimulace mozku využívaná například pro léčbu depresí či tinitu,“ uvádí Jiří Raboch.

V oblasti biologické léčby se uskutečnilo v poslední době mnoho objevů. Potvrdily například, že ovlivnění biologických rytmů závislých na střídání světla a tmy má význam i v léčbě duševních poruch. Na základě toho poznatku vznikají nové léky. Bylo rovněž potvrzeno příznivé působení léčby jasným světlem – takzvaná fototerapie. „Na klinice fototerapii využíváme pro léčbu nejen sezónních typů poruch, ale i depresí nebo deliriózních stavů u starších nemocných,“ říká doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., vedoucí Centra pro biologickou diagnostiku léčbu Psychiatrické kliniky 1. LF UK aVFN. Dalším významným a nadějným směrem jsou podle něj stimulační metody. Asi nejznámější jsou elektrokonvulze (elektrošoky). „Tato léčba je obvykle účinná, ale je spojena s nežádoucími účinky – mimo jiné zhoršuje paměť. Moderní přístroje však dovolují tyto nežádoucí účinky značně eliminovat. Snažíme se přenést léčbu i do ambulantních podmínek a umožnit tak pacientům terapii v domácím prostředí,“ uvádí Martin Anders.

Pro léčbu některých typů duševních poruch se využívá aplikace pulzního magnetického pole (až 2 Tesla), která de facto vyvolává opět elektrickou stimulaci v určitých částech mozku a přenáší se i na další mozkové struktury. „Jsme jediným pracovištěm, které rutinně ambulantně aplikuje tzv.repetitivnítranskraniálnímagnetickou stimulaci při léčbě depresivních a některých typů úzkostných poruch,“ říká doc. Anders.

Ve spolupráci s Neurochirurgickou a neuroonkologickouklinikou 1. LF UK a ÚVN Praha se plánuje léčba depresivních poruch hlubokou mozkovou stimulací a stimulací bloudivého nervu (nervus vagus stimulation).„Prováděné výzkumy ukazují na vysokou míru účinnosti stimulačních metod a dávají našim pacientům novou naději na to, aby mohli vést uspokojivý život,“ uzavírá doc.Anders.

 

Významné milníky v historii kliniky:

 

1844 – 1846 Med. Dr. Josef Gottfried von Riedel, první docent psychiatrie v Rakousku postavil a zprovoznil tzv. Nový dům, dnešní Psychiatrickou kliniku. Byli sem přijímáni pacienti, u nichž byla naděje na zlepšení či eventuálně vyléčení.

 

12. 5.1884­–zemřel na klinice hudební skladatel Bedřich Smetana, který sem byl přivezen v zuboženém stavu od svých příbuzných Schwarzů ze statku v Jabkenicích. O příčinách jeho smrti se dodnes vedou odborné spory.

 

1886– prof. MUDr. Benjamín Čumpelík začal jako první v českých zemích přednášet psychiatrii na samostatné lékařské fakultě (dnes 1. LF UK) jako první český profesor psychiatrie.

 

1891–prof. MUDr. Arnold Pick, přednosta německé Psychiatrické kliniky v Praze, popsal frontotemporální demenci, po něm nazvanou morbus Pick.

 

1897 – prof. MUDr. Karel Kuffner, zakladatel české vědecké psychiatrie, vydal první moderní učebnici psychiatrie Psychiatrie pro studium a praktickou potřebu lékaře.

 

1921– prof. MUDr. Jan Janský při studiu krví psychiatrických pacientů potvrdil objev čtyřzákladních krevních skupin, z nichž skupina AB je jeho zcela původním objevem, mezinárodně uznaným na kongresu v USA.

 

1948 – doc. MUDr. Jaroslav Skála zahájil činnost protialkoholního oddělení u Apolináře. Od roku 1951 zde fungovala první záchytná stanice na světě.

 

1957 – doc. MUDr. Kurt Freund na klinice zavedl jako první na světě metodu falopletysmografie k diagnostice homosexuality u mužů.

 

1957 – 1970 byl přednostou kliniky prof. MUDr. Vladimír Vondráček, zakladatel oborů lékařské psychologie, psychiatrické sexuologie, gerontopsychiatrie, dietetiky, psychofarmakologie a toxikologie a autor známých pamětí „Lékař vzpomíná“.

 

1964prim. MUDr. Miroslav Plzák, zakladatel oboru matrimoniopatologie a autor známých populárních knih a divadelních her, otevřel na klinice v roce 1964 za moudré podpory prof. Jana Dobiáše první Linku důvěry ve střední Evropě.

 

1983doc. MUDr. František Faltus, DrSc. založil Jednotku specializované péče pro poruchy příjmu potravy, která byla první svého druhu ve střední a východní Evropě. V jeho práci pokračuje velmi úspěšně prof. MUDr. Hana Papežová.

Josef Gabriel

Josef Gabriel

šéfredaktor portálu Lidé mezi lidmi, bývalý dlouholetý redaktor Zdravotnických novin a vedoucí tvůrčí dílny na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze.
Kromě práce pro spolek Dobré místo, z.s. a portál Lidé mezi lidmi se aktivně angažuje v iniciativě Mise pro duševní zdraví a Platformě pro transformaci psychiatrické péče v ČR.

Naši partneři:

HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2024 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |