Na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy, obor Sociální a charitativní práce, přednášela studentka Mgr.Monika Mádlová
Konzumace alkoholu je v České republice velmi často bagatelizována, přestože alkohol bývá příčinou mnoha dalších problémů ve společnosti. Například dopravní nehody jsou často páchány pod vlivem alkoholu (jenom za první čtvrtletí roku 2017 řidiči pod vlivem alkoholu způsobili 724 dopravních nehod, jedna dokonce skončila smrtí, a u 422 viníků nehod naměřili policisté více než 1,5 promile alkoholu, což odpovídá přibližně pěti a více dvanáctistupňovým pivům). Je zajímavé, že v České republice je alkohol na čtvrtém místě jako důvod pro ukončení pracovního poměru. Podle dalších statistických údajů alkohol často bývá spouštěčem různých projevů agresivity v rodinách, je s ním spojená zadluženost, nezaměstnanost a také závažné zdravotní komplikace.
Jedná se o souvislou činnost, která je zaměřená na získání a hlavně udržení pevného zaměstnání osob se zdravotním postižením. Je to na základě žádosti, to zabezpečuje Úřad práce. Člověk, který si chce nárokovat pracovní rehabilitaci, musí přinést doklad o tom, že je zdravotně postižený a stupeň invalidity. Stupeň invalidity stanovuje snížení práceschopnosti. Ta se liší například u zrakové nebo sluchové vady, tělesné vady atd. Pracovní rehabilitace obsahuje poradenskou činnost, která je zaměřená na volbu povolání a zaměstnání. Patří tam teoretická a praktická příprava žádosti o zaměstnání a vytváření vhodných podmínek pro zaměstnání osob se zdravotním postižením.
Co je největším rozdílem v práci lázeňského lékaře od pracovní náplně běžného lékaře? Jak se liší přístup k pacientovi?
Myslím, že nelze rozlišovat lázeňského a „běžného“ lékaře. Stejně jako jinde lékař v lázních přijímá a propouští pacienty, vyšetřuje, píše anamnézy, v průběhu pobytu dělá kontroly, plánuje laboratorní vyšetření apod. Navíc musí umět perfektně na míru ušít rehabilitační plán a spolupracovat s fyzioterapeutem, sledovat výsledky a průběžně rehabilitaci upravovat podle výsledků a tolerance pacientem. V Janských Lázních máme mj. také Odborný léčebný ústav (OLÚ), kde je práce lékaře obdobná práci jeho kolegy v jiném lůžkovém zařízení: příjmy, propouštění, denní vizity, velké vizity, ordinace léků, posouzení výsledků vyšetření, řešení akutních zhoršení, překladů, doplňkových vyšetření atd. K tomu samozřejmě ve věci rehabilitace platí totéž, co u lázeňského lékaře. Lékař musí odhadnout naladění pacienta, často řešíme zejména v OLÚ i různé psychické problémy lidí, které úraz či náhlá nemoc upoutaly na lůžko či vozík. V takových případech spolupracujeme i s psychologem, kterého na pracoviště máme k dispozici. Často je zapotřebí komunikovat s rodinou, pomoci najít řešení, jak postupovat dál i po propuštění z našeho zařízení, dohodnout další péči nebo třeba operační výkon. Využíváme plně pomoci naší sociální pracovnice, bez které si práci neumíme představit.
Přednášela:
prof. PhDr. Beáta Krahulcová, CSc.
vedoucí katedry psychosociálních věd a etiky
Univerzita Karlova v Praze – HTF
Pacovská 350/4, 140 21 Praha 4 – Krč, P.O.BOX 56
Mob: 00420 606 245 875
e-mail: Beata.Krahulcova@htf.cuni.cz
krahulcova@ivp.czu.cz
Když jsem začala pravidelně rehabilitovat, cítila jsem hlavně bolest. Třikrát týdně jsem to podstupovala, protože jsem věděla, že mi to pomůže, abych to nezabalila předčasně. Výsledky se dostavily, a tak jsem cvičila dál. Dnes mohu napsat, že rehabilitace hlavně musí bavit. Jakmile se těžké cvičení stane stereotypem, přestane vás bavit, přestanete se při cvičení soustředit a tělo nepodává slibované výkony. Od bolesti jsem přešla k užívání si a výsledky jsou markantní a navíc s úsměvem. Nebudu tvrdit, že to nebolí, ale bolest už není primární, možná tak terciární.
Pokožka tvoří bariéru s okolním prostředím, je zodpovědná za odolnost vůči bakteriím a v neposlední řadě udržuje vlhkost kůže jako celku. Při porušené bariérové funkci kůže může vlhkost z pleti snadno unikat. To oslabuje přirozenou ochrannou schopnost kůže a může vést k tomu, že se pokožka stává suchou a náchylnou k přecitlivělosti. Přecitlivělost je výsledkem nerovnováhy zasahující do zdravého vývoje pokožky, což může vést k podráždění. Často je přecitlivělost vrozená, ale může být také provokována vnějšími faktory jako například extrémními teplotami a znečištěním životního prostředí
Tohle ovoce zná většina z nás pouze sušené a konzumuje je (jestli vůbec) jednou za rok, na Vánoce. Velká škoda. Ti, kdo jezdí k moři do jižních zemí, možná ochutnali i fíky čerstvé a možná jste se s nimi někdy setkali i v našich obchodech. Mají lahodnou chuť a překvapivě jsou plné vitamínů, zvláště provitamínu A, který je nepostradatelný pro náš zrak, dále pak slušné množství vitamínu C a vitamínu B2 (riboflavinu), který má antioxidační účinky a výrazně se podílí na produkci energie v buňkách. Kromě toho mají fíky i vysoký obsah vlákniny, a tak jsou důležité pro správnou činnost střev, dají se použít v boji proti zácpě, pomůžou nám při očistě střev, dají se využít při jarních očistných kůrách, ale i při snaze o zhubnutí, navzdory tomu, že jsou chuťově sladké. Váží na sebe totiž velké množství vody, podporují střevní peristaltiku a hlavně – pomáhají odstraňovat z těla odpad a staré usazeniny. A to je velmi důležité, to zvládne málokterá potravina.
V zimním období hledáme všichni cesty, jak posílit imunitu a vyhnout se všudypřítomnému nachlazení a bacilům. Stále více lidí se obrací k přírodním produktům, například k rakytníku. Doporučit můžeme třeba vysoce kvalitní Rakytníkové sirupy od firmy Weleda.
Masážní olej s arnikou je dnes stejně populární, jako byl před devadesáti lety právě díky svým výjimečným vlastnostem. Weleda, přední světový výrobce celostní přírodní kosmetiky a léčiv, vytvořila masážní olej s arnikou pro masáž poskytující celkový pocit fyzické síly.
Podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením mají lidé, kteří jsou v důsledku nemoci, úrazu nebo jiné podobné příčiny zdravotně postižení, právo na nezávislý způsob života a zapojení do společnosti. K naplnění tohoto práva nestačí jen špičková medicína, drahé léky a operace. Je nutné vytvořit zdravotně-sociální systém, ve kterém na moderní medicínu naváže komplexní rehabilitace a sociální služby dosažitelné v místě bydliště. V rubrice Zdravotně-sociální politika se budeme zabývat tím, jakou má podobu a jak se vyvíjí zdravotně-sociální systém v České republice.
Péči chápeme jako širší pojem zahrnující jak státní zdravotně-sociální politiku tak i konkrétní pečovatelské instituce, služby či výrobky, které mohou lidem s handicapem zjednodušit život.
Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2025 Lidé mezi lidmi – Zdravotně-sociální portál |