Zdravotní problémy
Od 70. let se ale začaly projevovat závažné zdravotní potíže. „Měl jsem problémy s cévami, navíc žaludeční vředy a vředy na dvanáctníku. Trpěl jsem bolestmi žaludku, zvracením i nechutí k jídlu. Vše bylo patrně způsobeno nepravidelnou stravou,“ říká pan Gail. Problémy nakonec dosáhly takových rozměrů, že v roce 1981 musel s profesí řidiče městské hromadné dopravy skončit, a byl mu přiznán plný invalidní důchod. To byl teprve začátek. Pan Gail poté prodělal dva infarkty a dvě mozkové příhody. Po poslední mozkové příhodě špatně ovládá levou nohu a venku se pohybuje jen s pomocí francouzské hole. „Celkem šestkrát mi katetrizací opravovaly cévy na srdci. Pamatuji se, jak mi takzvanými balonky roztahovaly cévy. Pak jsem musel vždy čtyřiadvacet hodin jen ležet. Tato katetrizace se prováděla v oblasti třísel,“ vypravuje. Přes veškerou snahu odborných lékařů v Kladně i v Praze se zdravotní potíže nezlepšovaly. Právě naopak. „Asi před pěti lety mi praskla céva na srdci, a to už jsem byl v přímém ohrožení života. A aby toho nebylo málo, zhruba před dvěma lety jsem musel na operaci šedého zákalu u obou očí a po roce i operaci takzvaného druhotného zákalu u jednoho oka. Velké problémy mi dělá čtení, zejména za šera. To musím používat nejen silné brýle, ale navíc ještě lupu,“ říká pan Antonín. V současné době jezdí do pražské Nemocnice na Vinohradech, kde mu oční specialisté píchají injekce přímo do postiženého oka. Přesto prý může dojít k úplnému oslepnutí jednoho oka.
Vášnivý rybář
Antonín Gail je i přes zdravotní problémy stále vášnivým rybářem. S kamarády střídají nejrůznější rybářská loviště, rybníky i řeky. „Jezdíme na řeku Berounku, na Turynský rybník, kterému u nás na Kladensku říkáme Záplavy, na Vltavu v oblasti Kralup, na soutok Vltavy a Labe u Mělníka. Já mám nejraději Berounku od Hýskova po Nižbor a rybník v Zeměchách. Rybařině se věnuji zhruba 25 let, od té doby, co jsem v invalidním důchodu. U vody a v přírodě vůbec se cítím nejlépe,“ uzavírá Antonín Gail.
