Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Asistentka Jana na přesčasové hodiny nehledí

11. 9. 2013

Čtyřicetiletá Jana Mišková z Kladna se vyučila jako prodavačka potravin, pak už v dospělém věku úspěšně absolvovala rekvalifikační kurz práce na počítači, ale dnes pracuje v úplně jiném oboru. Je asistentkou v Komunitním centru Svazu postižených civilizačními chorobami v Kladně – Rozdělově. „Začínala jsem jako prodavačka potravin, poté jsme s manželem měli vlastní soukromý obchod, ale protože jsme nemohli hlavně cenami zboží konkurovat supermarketům, museli jsme ho pustit. Z rodinných důvodů, zejména kvůli dětem, jsem sháněla práci jen na částečný pracovní úvazek,“ vzpomíná Jana. Z kladenského Úřadu práce jí doporučili do Komunitního centra Svazu postižených civilizačními chorobami. V březnu roku 2011 tam nastoupila jako asistentka. „První půlrok jsem v této neziskové organizaci sice pracovala úplně zadarmo bez jakéhokoli finančního ohodnocení, ale dnes s odstupem dvou let musím říci, že rozhodně ničeho nelituji,“ říká paní Mišková, která si nové zaměstnání brzy velmi oblíbila a dnes pro něj doslova žije.

Asistentka Jana na přesčasové hodiny nehledíAsistentka Jana Mišková

Ráda si s klienty zahraji pexeso

Ač bere výplatu pouze jako zaměstnankyně na částečný úvazek, paní Jana na odpracované hodiny vůbec nehledí a v případě potřeby je vždy ochotná pracovat více, než je její povinností. Svůj čas dělí na práci v kanceláři Komunitního centra a na - a to především - práci v terénu přímo v domácnostech postižených klientů. „Mám na starost celkem šest našich klientů, přičemž jednu paní, které je již 86 let, ve všedních dnech navštěvuji denně a ostatní klienty minimálně jedenkrát v týdnu,“ vysvětluje obětavá asistentka Jana. Stačí, aby některý z klientů zavolal, že něco potřebuje a pokud je to jen trochu možné, paní Mišková k němu co nejdříve zajede a zařídí potřebné záležitosti. Svým klientům nakupuje, doprovází je k lékařům i k jednání na úřadech, je ochotna i uvařit nebo uklidit. Se všemi svými klienty si postupem času vytvořila vyloženě přátelský vztah a její návštěvy v domácnostech jsou velmi vítané. „Lidem často ani nejde jen o vyloženou pomoc, ale chtějí si prostě popovídat, svěřit se se svými problémy i drobnými radostmi, zejména, když žijí osaměle. Ráda si s nimi zahraji i pexeso. Práce asistentky mě vyloženě baví, myslím si, že je potřebná a má svůj smysl a o nějakém jiném, byť finančně podstatně lépe ohodnoceném zaměstnání, zatím vůbec neuvažuji,“ uzavírá Jana Mišková.

Text i foto: Luboš Hora    

Naši partneři:

HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2025 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |