Paní Blanka Lorberová
Byla členkou svazu teprve dva roky a již po tak krátké době byla zvolena předsedkyní SI Kladno - Rozdělov. Tuto funkci pak vykonávala až do období velkých společenských změn po listopadu 1989. Hned v roce 1990 se celorepublikový Svaz invalidů rozpadl a rozdělil na různé větve podle druhu zdravotního postižení. V témže roce vznikl Svaz postižených civilizačními chorobami (SPCCH) v tehdejším Československu. „Ten sdružuje např. kardiaky, diabetiky, astmatiky i občany s dalšími zdravotními problémy. Členy SPCCH mohou býti i rodinní příslušníci a tak zvaní sympatizanti,“ říká B. Lorberová, která se hned v roce 1990 stala předsedkyní základní organizace SPCCH i předsedkyní Okresního výboru SPCCH v Kladně. Tuto funkci vykonává dodnes a již jedenáctým rokem je předsedkyní krajského výboru Svazu postižených civilizačními chorobami ve Sředočeském kraji.
Vznik Komunitního centra
„Důležitým mezníkem v mém funkcionářském životě byl rok 2000. To už jsem měla za sebou 25 let práce se zdravotně postiženými lidmi a pokračovat dál se mi pro další nové a nové starosti nechtělo. Ale protože se přímo v domě, kde v Kladně - Rozdělově bydlím, uvolnila jedna místnost v nebytovém prostoru a výbor naší základní organizace SPCCH mě podpořil, rozhodla jsem se nakonec ve funkci předsedkyně pokračovat,“ říká paní Lorberová. A funkci předsedkyně dodnes vykonává s příkladnou svědomitostí i obětavostí. „Tuto práci bych však nemohla dělat, kdybych za sebou neměla podporu manžela, který celé ty dlouhé roky přejímal starost o domácnost a pejska,“ vzpomíná B. Lorberová. Přesvědčivým důkazem elánu paní předsedkyně je například fakt, že se ve svých 6O letech přihlásila do kurzu práce s počítačem, který pak úspěšně absolvovala. „Já do počítačového kurzu prostě musela, protože naše organizace sdružovala a sdružuje vesměs seniory vyššího věku a většina z nich na počítači a internetu moc pracovat neumí,“ vysvětluje s úsměvem žena, pro kterou je obětavost při práci pro druhé lidi jednou z nejcharakterističtějších osobních vlastností. Velkým přínosem pro její činnost byl nástup čtyř osobních asistentek, částečně financovaných Úřadem práce. „Všechny asistentky pracovaly s takovým nasazením a obětavostí, že se mi výrazně ulevilo. Hlavně ale za nimi byl vidět pořádný kus práce a naše Centrum se od té doby těší velké oblibě. Velice dobře se nám spolupracuje se sociálním odborem Magistrátu města Kladna a i jinými sociálními organizacemi, která se starají o občany města. Odobí od vzniku našeho Komunitního centra v roce 2000 považuji za nejšťastnější ve své práci,“ hodnotí Blanka Lorberová. V současné době má asistentky dvě, obě jsou spolehlivé a pracovíté. Otázkou do budoucna je, jaká bude situace od začátku roku 2014, kdy Centrum skončí jako občanské sdružení. Pod vedením Blanky Lorberové Komunitní centrum pomohlo ku dvěma tisícům lidí.
Text i foto: Luboš Hora
