Když začne selhávat paměť
„Naši klienti jsou i nemocní s Alzheimerovou nemocí (AN). Tato nemoc patří do skupiny demencí. Člověk má postiženou zejména krátkodobou paměť, v pozdější fázi může být zasažena i dlouhodobá paměť. Postižení se také týká procesu učení, schopnosti myšlení, ovlivňuje běžný racionální úsudek a vnímání okolního světa. Někteří lidé mohou mít problémy s motorikou a s postupem nemoci dochází k úbytku veškerých schopností člověka. Pokud byla u klienta diagnostikovaná porucha paměti ve smyslu Alzheimrovy nemoci, snaží se naši zaměstnanci pracovat s tímto člověkem tak, aby byl co nejvíce motivován k udržení svých dosavadních schopností. Je důležité, aby zhoršování postupovalo co nejpomaleji. Bohužel ke zhoršení dochází. V současnosti neexistuje ani lék, který by dokázal Alzheimrovu nemoc vyléčit nebo zastavit, léčbou se dosahuje pouze toho, že se nemoc nezhoršuje tak rychle, jako tomu bývá bez léčby. Také tréninkem paměti, nebo udržováním člověka ve fyzické kondici, je možné podpořit klienty, aby nemoc neměla rychlý spád,“ vysvětluje vedoucí Pečovatelské služby Mgr. Jana Gomolová.
Život plný nástrah a překážek
Smyslem práce zaměstnanců Diakonie je doprovázet klienty touto strastiplnou cestou a usnadnit jim život s touto vážnou nemocí. Pro lidi s Alzheimerovou nemocí je jejich vlastní prostředí překvapivé, nepřehledné a plné nástrah. Nemocný často neví, kdo je, nerozumí, co se kolem něj děje, zapomíná, co chtěl udělat. Tito lidé mají velmi obtížný život. Ačkoli neznáme jejich vnitřní svět, víme, na co reagují dobře a na co špatně. Někteří z nich svoje požadavky neumějí dát do slov. I když má postižený obrovské výpadky paměti a jeho úsudek je ovlivněný, stále ví, co chce a co nechce. Stále pozná co je mu příjemné a co nepříjemné a umí to dát najevo. A na ošetřujících je, aby se snažili na základě toho reagovat, je-li to možné.
Nejdůležitější je, aby činnost klienta bavila a měl z ní radost
Diakonie provozuje ve svých prostorách v Hrnčířské ulici také Centrum denních služeb. Rodina ráno přivádí své blízké a ti zde tráví celý den, a odpoledne si je někdo z rodiny vyzvedne a jdou zase domů. Dále zde funguje Pečovatelská služba, která navštěvuje své klienty v domácím prostředí. Jedná se například o seniory, kteří mají problémy s mobilitou. Je to klasická hrazená služba. V rámci terénní služby zaměstnanci navštěvuji klienty s demencí, mají asi 50% takto postižených nemocných. Tato služba je časově náročnější, trvá déle, aby mohla proběhnout v klidu a příjemně pro nemocného. „Do našeho centra docházejí klienti denně, někteří třeba jen dvakrát týdně. Nabídka programů je velmi různorodá, vždy nabízíme na výběr z řady možností. Ale řídíme se jednou velmi důležitou zásadou – účast na programu je dobrovolná. Nám především záleží na tom, aby klienta aktivita bavila a nemusel ji dělat z donucení. Provozujeme skupinové povídání, četbu, hry, různé tvořivé činnosti, vycházky ven, někdy s návštěvou cukrárny. Snažíme se řídit přáním klientů. Nabízíme zde i možnost oběda,“ říká vedoucí Centra Hana Prchalová.
Trénink paměti zcela přirozenou cestou
Jednou z metod, jak udržet klienta v kondici, je trénink paměti. Zaměstnanci brněnského střediska Diakonie ČCE se snaží o zcela přirozený a zábavný trénink. Hlavní zásadou je, že trénink nesmí vypadat tak, aby se klienti cítili jako žáci ve škole, kteří při zkoušení nic neumí. To už nelze nazvat tréninkem, ale deptáním člověka. Význam má pouze to, kdy se chce klient sám zapojit do tématu, které ho zajímá a je ochoten se nad ním zamyslet. Důraz se klade na motivaci. Násilný trénink není prospěšný. Většinou to přináší stavy, kdy se lidé zaseknou a nechtějí už dělat vůbec nic, protože mají pocit, že jsou zkoušeni a nejde jim to. Navíc se musí smířit s nepříjemným pocitem, že je ostatní sledují, jak jsou nešikovní. Tak to prostě dělat nebudou! Kdo z nás by to dělal? Kdo z nás by snesl, aby nám někdo diktoval ve smyslu: „Tak ty máš Alzheimera a musíš, musíš, musíš cvičit!“ Proto pečovatelé preferují cestu přirozeného, nenásilného povídání. Na základě informací od rodiny i následné vlastní zkušenosti s dotyčným člověkem většinou vědí, jaký nemocný je, jaké má zájmy, co ho vždycky bavilo. Pro klienta má tento přístup daleko větší význam, než ho k něčemu nutit.
Alzheimerova nemoc a její prevence
Prevence Alzheimrovy choroby ani rizikové faktory nebyly doposud dokonale prozkoumány, je známo jen pár faktů. Například co ovlivňuje nemoc. Pokud je genetická zátěž v rodině, je vyšší pravděpodobnost, že člověk může onemocnět. Pokud někdo pije alkohol nad míru, i zde je možnost, že se u něho rozvine nějaký typ demence. Přesto zbývá spousta neznámých, které jsou středem vědeckého zájmu. Prevencí může být zdravý životní styl, to znamená vyvážená strava, pitný režim, vitamíny a dostatek spánku. Je nutné den rozdělit na část odpočinku a část aktivní činnosti. Někteří starší lidé jenom odpočívají a nic nedělají, člověk pak zleniví. A jak zleniví svaly, tak zleniví i mysl. Naopak jsou zase lidé, kteří neustále něco dělají a vůbec neodpočívají, jsou pak vyčerpaní, přetížení. A co na to přehlcená hlava? Vypouští přebytečné informace a neptá se, co dotyčný vnímá jako užitečné a co jako zbytečné. Hlava si to určí sama. Nelze zaručit, že když lidé budou některé věci dělat a jiné ne, nedostanou Alzheimerova nemoc.
Diakonie funguje jako nezisková organizace, a proto každoročně žádá o dotace - z ministerstva práce a sociálních věcí, Jihomoravského kraje a města Brna. Z menší části pak hradí svůj provoz z plateb vybraných za poskytované služby. Oslovuje také různé dárce a sponzory.
