Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Charita Valašské Meziříčí

15. 10. 2012

Pomáháme nemocným, opuštěným, sociálně vyloučeným a lidem bez domova

Charita Valašské Meziříčí od roku 2011 zahrnuje Farní charitu Rožnov pod Radhoštěm, Charitu Valašská Bystřice a Charitu Valašské Meziříčí. Jelikož vím, jak důležitá je práce Charity nejen u nás, ale že její činnost má široké spektrum působení v různých oblastech po celém světě, chtěla jsem se dozvědět něco víc. Ředitelem Charity Valašské Meziříčí je Ing. Jiří Gavenda, se kterým jsem si o těchto otázkách povídala.

Charita Valašské Meziříčí

Jak jste se dostal k práci v Charitě ve Valašském Meziříčí? Co Vás k tomu vedlo?

Pracoval jsem v Oblastní charitě Uherský Brod jako vedoucí nízkoprahového zařízení pro osoby bez přístřeší a přihlásil jsem se na vypsané výběrové řízení. Vedla mně k tomu snaha zkusit tuto výzvu a dokázat, že i v novém oboru zvládnu takovou pozici. V obuvnictví jsem pracoval na manažerských pozicích, 10 let jsem měl svoji firmu. S odstupem času jsem rád za rozhodnutí, které jsem udělal po dovršení 50 let. Mohl jsem pravděpodobně v klidu dělat do důchodu ve svém původním oboru (obuvnictví), ale tato práce mě už nenaplňovala. Vykonával jsem ji rutinně, prostě nuda. Rozhodnutí padlo, zkusit to v oblasti sociálních služeb. Nyní jsem spokojen, že můžu pomáhat v této tolik potřebné oblasti. V žádném věku není pozdě na změnu pracovního zařazení.

Co je při této práci nejtěžší?

Každoroční úděl sehnat finanční prostředky na provoz služeb a udržet kvalifikovaný personál za daných mzdových podmínek.

Z čeho máte naopak největší radost?

To v podstatě koresponduje s předešlou odpovědí. Pro rok 2012 jsme finanční prostředky zajistily, a tak s týmem spolupracovníků můžeme pomáhat potřebným v celé šíři sociálních služeb. Charita Valašské Meziříčí poskytuje 17 služeb. Podařilo se nám zahájit stavbu vlastního "Centra služeb pro seniory a lidi se zdravotním postižením" v Rožnově pod Radhoštěm, který budeme zanedlouho slavnostně otevírat. Těch věcí, které nám dělají radost, je samozřejmě více.

Je ve Vašem regionu dostatek sociálních služeb?

Současná sloučená Charita Valašské Meziříčí má působnost na území dvou obcí s rozšířenou působností (ORP) Zlínského kraje. V ORP Valašské Meziříčí je pokrytí sociálními službami dostatečné a je podloženo kvalitním komunitním plánováním. V ORP Rožnov pod Radhoštěm nás tato práce čeká, aby pokrytí službami bylo dostatečné.

Proč si myslíte, že větší část naší veřejnosti nemá zájem slyšet a vidět práci a činnost sociálních služeb?

Myslím si, že většina veřejnosti se o tyto služby zajímá, až když je potřebuje využívat někdo z blízkého okolí rodiny, přátel apod. Najednou projeví zájem se seznámit, co všechno nabízíme a ve většině případů jsou velmi překvapeni, co všechno je možné nabídnout. Pro nás to znamená neustále věnovat pozornost osvětě, prezentacím na různých úrovních a naši práci spoluobčanům přibližovat, aby se povědomí o práci Charity rozrůstalo.

  • Nový chartiní dům Pokojného stáří ve Valašské Bystřici

Jaký máte názor na dobrovolnickou práci v sociálních službách? Je jí dostatek?

Bez dobrovolnické práce si nelze naši práci představit. Ať je to tříkrálové koledování, práce v charitním šatníku, pomoc dobrovolníků při volnočasových aktivitách atd. Této pomoci nebude nikdy dost, takže pro nás je to zase úkol hledat vhodné možnosti pro zapojení dobrovolníků a následně je využívat.

Co by jste chtěl změnit v sociální oblasti u nás v ČR?

Hlavně bych si přál, aby se podařilo nastavit nějaký transparentní model financování sociálních služeb v ČR a toto financování bylo určeno na delší časové období (2 -3 roky). Pro nás by to znamenalo větší jistotu a možnost alespoň trochu pracovat koncepčně. To v současných podmínkách, kdy do konce března daného roku nevíme, jak budou služby finančně podpořeny, nelze.

Jste spokojen se zákonem o sociálních službách, případně v čem by jste ho vylepšil?

Určitě u každého zákona lze najít nedostatky, a tak tomu bude i u zákona č.108/2006 Sb. Musím přiznat, že zatím se průběžně spíše seznamuji s praktickým dopadem tohoto zákona do každodenní práce, ale nad jeho vylepšením jsem se ještě nezamýšlel.

Myslíte si, že do finanční podpory neziskových organizací by mělo být zapojeno více firem nebo podniků? Jakým způsobem?

To je věc hodně individuální a nejde zatím nijak nařídit. Sám jsem si zkusil být i na této straně pomyslné barikády a vím, že podniky a firmy mají zase svoje problémy. Je to založeno na jejich možnostech a ochotě pomoci a my jsme dnes vděčni za jakýkoliv finanční příspěvek těchto sponzorů.

Jakou radu nebo povzbuzení do života by jste dal lidem jakkoliv hendikepovaným, sociálně vyloučeným nebo lidem bez domova?

Aby se nebáli a neostýchali našich nabízených služeb využívat. Ta naše snaha pomoci je upřímná, ale bez vzájemné součinnosti se nelze dobrat zlepšení a řešení daných situací.

Myslíte si, že by každá nezisková organizace nebo sociální služba měla mít duchovní podporu a proč?

To si nemyslím a není to ani reálné. Ale právě proto se máme čím odlišit od ostatních poskytovatelů a nabídnout tak našim uživatelům něco navíc, poskytování služeb s láskou po vzoru Krista.

Jste věřící? Jak a v čem Vám víra pomáhá?

Věřící jsem. To koneckonců pozice ředitele církevního poskytovatele předpokládá. Víra mně dává odvahu. Odvahu neskrývat svoji víru, nebát se ji dávat najevo svými postoji a skutky. Víra úzce souvisí s láskou, kterou potřebujeme předávat těm, o které pečujeme a také všem kolem nás. Víra mně pomáhá překonávat překážky a krize.

Dana Mičolová

Dana Mičolová

Bydlím v menším městě nedaleko Rožnova pod Radhoštěm v krásném prostředí Beskyd – na Severní Moravě. Mám ráda přírodu, již od malička chodím ráda na hřiby. S oblibou sleduji nebe a jeho měnící se obrazce. Mám ráda sport, který mě povzbuzuje k životu. V mládí jsem hrála házenou, na základní a střední škole jsem chodila do běžeckého oddílu. Chodila jsem na různé běžecké závody. Nejvíce na přespolní běhy.Už v mladém věku jsem ráda jezdila na kole a to mně zůstalo dodnes. Bez kola bych nemohla fungovat. Později jsem si oblíbila amatérské focení a točení na kameru. Velmi jsem si oblíbila cestování. K tomu se pak přidala práce s diktafonem. Počítač je mojí velkou zálibou. S tím spojené tvůrčí psaní. To je asi ten nejlepší „KŮŇ“ v životě, kterého jsem si velmi oblíbila. Psaní beru jako svoji terapii, díky níž si myslím, že se uzdravuji. Nejraději dělám rozhovory se zajímavými lidmi nebo s lidmi s nějakým hendikepem.

V roce 2004 jsem začala chodit do o. s. Iskérka – www.iskerka.cz, které sídlí v Rožnově pod Radhoštěm. Tohle sdružení mně v životě velmi pmohlo. Nejvíce její pracovníci – zakladatelka Iskérky – paní Blanka Mikolajková a Miroslav Kadlubiec (www.iqle.cz). Těmto lidem budu navždy vděčná za jejich moudré rady do života. Pomohlo mně však řadu dalších lidí. V Iskérce o.p.s. jsem byla zapojena do 2. mezinárodních projektů. Měly název: "Se zkušenostmi z De BOEI do sociální firmy" a "S uživateli sociálních služeb a Nizozemskou expertízou k systémovým změnám". Díky těmto projektům jsem se zúčastnila 3 pracovních stáží v pátém největším městě Eindhoven v Nizozemí. Také jsem byla aktivně zapojena do projektu "Symbióza" se stejnojmenným kurzem "Symbióza" - kurz redakční práce a komunikace s veřejností.

Nejvíce mně však poslední dobou pomáhá víra v Boha, protože hodně lidí mě v životě zklamalo a ublížilo. To je asi to nejlepší v životě, co jsem mohla potkat. Byla jsem od mala věřící, ale řekla bych spíše spící nebo hledající křesťan. Největší zlom byl asi v polovině roku 2008, kdy jsem díky milované TV NOE našla víru v Boha. Tam vznikal i začátek mé tvorby v tvůrčím psaní. V roce 2008 jsem začala dělat dobrovolnickou službu KANOE (kamarádka NOE- pro TELEVIZI DOBRÝCH ZPRÁV - více na webu www.tvnoe.cz).

Naši partneři:

HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2025 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |