Děti z Petrklíče na Karlově mostě

Karlův most byl stavěn císařem Karlem IV., který dal pokyn ke stavbě roku 1357, 9. července v 5. 31 hodin. Vedením stavby byl pověřen teprve sedmadvacetiletý Petr Parléř. Most je dlouhý 516 metrů, široký 10 metrů, vysoký 13 metrů a má 16 oblouků. Stojí trochu jižněji než jeho předchůdce most Juditin z roku 1158.

Děti zaujala moje informace, že roku 1588 na jaře se na mostě objevil medvěd. Koně se splašili a lidé se dávali na útěk. Medvěd patřil arcibiskupu Martinu Medkovi, který byl velmistrem Křížovníků a choval ochočená zvířata. Zodpovědný čeledín chytil medvěda až u Svatého Tomáše na Malé Straně a přivedl jej zpátky do kláštera. Další zvířecí návštěva se konala roku 1648, kdy nesmírné hejno okřídlených mravenců přeletělo přes Malou Stranu až doprostřed kamenného mostu a celý jej pokrylo, až byl skoro neprůhledný. Všechno trvalo čtyři hodiny a v noci mravenci zmizeli. Děti pozorně poslouchaly výklad a také se bavily u stánků se suvenýry. V oblibě byly nejvíce malé flétničky, z nichž jedna byla zakoupena Adélce, které se moc hra na flétničku líbila a která trpí Downovým syndromem a přes všechny zdravotní potíže má radost ze života.

Prohlídku i povídání jsme začali u Bruncvíka, který stojí pod mostem mimo sošnou řadu na hřebenu mostního pilíře. Dle pověsti je ve sloupu, na kterém Bruncvík stojí zazděný meč, který se objeví až v Čechách bude nejhůř a nepřátelé zaplaví Prahu. Kamenná socha je z roku 1884, autorem je Ludvík Šimek. Pomalu jsme šli po mostě a prohlíželi si jeho výzdobu. Je na něm celkem 31 soch včetně Bruncvíka. První sochou směrem od Malostranské mostecké věže je svatý Václav, jeden z nejvýznamnějších českých patronů. Pak jsme přešli k sousoší svatých Jana z Mathy, Felixe z Alois a Ivana, pro které je charakteristická postava Turka, který má na kabátě třináct knoflíků a má jednu ruku za zády. „O čem asi přemýšlí?“, ptají se děti. Nad postavou Turka je jelen s křížem mezi parohy a napravo pes hlídající zamřížované vězení.

Pro naši historii byl důležitý svatý Vojtěch z rodu Slavníkovců, druhý pražský biskup, který roku 993 založil s knížetem Boleslavem II. benediktinský Břevnovský klášter. Jeho osud jsem dětem přiblížila. Potom jsme se chvíli pozastavili u sochy svatého Augustina, jednoho ze čtyř západních církevních otců, myslitele a teologa, zakladatele řádu augustiniánů. Opominout jsme nemohli svatého Jana Nepomuckého, který byl na příkaz krále Václava IV. po těžkém mučení a svázaný hozen právě z Karlova mostu do Vltavy. Ale zpovědní tajemství královny neprozradil. Socha je z roku 1683 od Jana Brokoffa.

Děti hodně překvapilo, že ne všechny sochy jsou prastaré, a to když jsme stáli před unikátním sousoším svatých Cyrila a Metoděje, které vytvořil v letech 1928 – 1938 profesor Karel Dvořák. Toto sousoší je historicky posledním dílem, které bylo na Karlův most nainstalováno. Solunští bratři přišli na Velkou Moravu v roce 863, přinesli k nám křesťanství a položili základy slovanského písemnictví přeložením bible a bohoslužebných knih do staroslověnštiny.

Zastavili jsme se u každé sochy či sousoší, ale děti pochopitelně nejvíce zaujala nějaká zajímavost nebo kuriozita. Tak třeba Snímání z kříže neboli Pieta má na podstavci zvýrazněn nápis „Ó Bože požehnej naši dobročinnost“, protože roku 1787 byla na opravu sochy učiněna sbírka pražského služebnictva. Toto místo sloužilo také k tzv. vodní zkoušce, při které byl odsouzenec, jenž se nepřiznal ke svému činu, spoután a spuštěn do Vltavy. Pokud zkoušku přežil a neutonul, byla uznána jeho nevinna.

Upoutal také Bradáč, což je kamenný basreliéf hlavy vousatého muže ve stěně navigace pod Křižovnickým náměstím. Podle legendy znázorňuje prvního italského stavitele Juditina mostu z 12. století. Tento reliéf Pražanům slouží po staletí jako měřič hladiny Vltavy. Pokud voda vystoupí k jeho vousům, je čas k zahájení evakuace Starého Města.

A to už jsme byli u Staroměstské mostecké věže, která stojí na prvním pilíři mostu, začala se stavět v roce 1357 pod vedením Petra Parléře a dokončena byla po roce 1400. K výzdobě východní stěny patří lednáčci „ve věníku“ tj. ve stočené látce, ručníku. Jsou zde čtyři a pátý je na západní straně věže směrem k mostu. V symbolice ledňáček znamenal manželskou věrnost, ale také uklidnění bouře a klid veškerých vod. Na Křižovnickém náměstí jsme procházku po Karlově mostě ukončili a rozloučili se.

Lenka Nováková