Nedávno jsem dělal rozhovor s rovněž bývalým kladenským prvoligovým hokejistou ,,Matějem“ Kopeckým, který je o 10 let starší než Vy. Zahráli jste si ještě spolu?
Samozřejmě zahráli. Bylo to v první polovině 60. let minulého století.
V kladenském áčku jste nastupoval nejprve jako útočník, později jste přešel do obrany. Kde Vám to víc sedělo?
Lépe jsem se cítil na beku. Protože tehdy se hrál pomalejší, i když techničtější hokej, nebylo přeškolení z útočníka na obránce až tak obtížné. Pro mě samotného bylo nejtěžší zvyknout si jako obránce na časté bruslení pozadu.
S kým jste v obranné dvojici nastupoval?
Měl jsem štěstí na vynikající spoluhráče. Začínal jsem v obraně se Standou Bacílkem a končil s Frantou Pospíšilem.Oba jsou skutečnými legendami nejen kladenského, ale celého československého hokeje. Vždyť třeba Franta Pospíšil byl celkem třikrát kapitánem Mistrů světa.
V letech 1958-59 jste reprezentoval v juniorském týmu Československa. Se kterými známými hráči jste si tam zahrál?
Uvedl bych například oba bratry Holíky, Gustu Havla, nebo sparťanského gólmana a později úspěšného trenéra Pavla Wohla.
V 70. a 80. letech jste ještě nastupoval za starou gardu Kladna. Jak na toto období vzpomínáte?
Jen v tom nejlepším. Někdejší starou gardu založil skvělý člověk Josef Linder. Jezdili jsme tenkrát na turnaje i do zahraničí, třeba do Švédska, kde jsme celý turnaj vyhráli, nebo také do Německa.
Jak jste na tom zdravotně?
Zdravotní problémy vzhledem k mému věku pochopitelně mám. Voperovali mi v minulosti tři by-passy a v současné době mám voperovaný již druhý kardiostimulátor. Kromě toho mám v obou kolenou endoprotézy.
Přesto jste dlouho pracoval na plný úvazek včetně dvanáctihodinových a nočních služeb jako vrátný v kladenské PP-klinice…
Jako vrátný v PP-klinice jsem skončil k poslednímu srpnu letošního roku. Nešlo mi ale o přivydělané peníze k důchodu, spíš jsem chtěl být pořád mezi lidmi.
Děkuji mnohokrát za rozhovor a přejí Vám ať jste ještě co nejdéle stálým návštěvníkem kladenských hokejových i fotbalových zápasů.
Text i foto: Luboš Hora
