Hanka

Hanka

Po studiu gymnázia zkusila přijímací zkoušky na vysokou školu, jenže na obor, který chtěla, se nedostala, a tak bez přijímaček nastoupila na Vysokou školu chemicko-technologickou do Prahy. „Ale to byl omyl, bylo to pro mne velmi těžké. Byla jsem ve stresu, tak jsem v prvním ročníku skončila,“ vypráví Hanka. Už při studiu v Praze často zakopávala. Ve dvaceti letech se objevila první ataka, a to tak, že Hanka upadla na chodníku, dva lidé jí pomohli vstát. Asi za týden šla do nemocnice, kde dostala několik infúzí a podstoupila neurologické vyšetření. Pro potvrzení diagnózy jí byla doporučena ještě magnetická rezonance v Brně. To ovšem byl pro Hanku problém. Nedokázala v klidu a nehybně ležet. Hodně se jí motala hlava. Proto se lékaři rozhodli, že počkají, jestli se do půl roku objeví další ataka. Postupně jí vysadili léky. Kvůli tomu se jí opět zhoršila chůze a následovala další ataka. Zaléčení infuzemi bylo nutné zopakovat. Pak si Hanka vyplnila žádost na léčbu do Brna, kam jezdí dosud. „Je to injekční léčba. Jsem s ní spokojená. Když mi injekce zabraly, zlepšilo se mi i to motání hlavy, a proto jsem mohla jít na magnetickou rezonanci, takže teď už mám všechna potřebná vyšetření,“ popisuje Hanka.

„Bylo mi dvacet, když lékaři řekli rodičům, že mám nejspíš zánět mozkomíšních nervů. Mně to rodiče neřekli,“ vzpomíná Hanka na období stanovení diagnózy. „Tak jsem si sama zjistila z lékařských zpráv, co je to vlastně ta sclerosis cerebrospinalis multiplex, že je to roztroušená skleróza. Prvně mě napadlo: Proč zrovna já? Pak přišel šok z toho, co se mi přihodilo, pak popření – nemohla jsem věřit tomu, že se to týká zrovna mě, nakonec jsem se s tím postupně smířila,“ vypráví Hanka, jak se vyrovnávala s tím, že život bude zřejmě probíhat jinak, než dříve předpokládala. „Poprvé, když mi dávali v nemocnici infúze, tak to šlo, ale po druhé se mi zhoršila psychika. Tím, jak jsem ještě dostávala silné kortikoidy do žíly a tím, že jsem relativně slabá, tak mě to úplně rozjelo. Nemohla jsem spát, byla jsem taková zrychlená, upovídaná a měla jsem rozkolísané nálady. Říká se tomu hypomanický syndrom. Dostala jsem psychofarmaka na zklidnění. Teď už jsem bez těchto léků, jen chodím na kontroly,“ popisuje Hanka. Kortikoidy dostává k léčbě atopického ekzému a dále dojíždí na injekční léčbu roztroušené sklerózy do Brna.

Po ukončení studia na vysoké škole byla slečna Hanka evidována na úřadě práce, ale pak se přihlásila na soukromou zdravotní školu, na obor farmaceutický laborant. Bylo to dálkové studium, které řádně absolvovala. „Byla jsem tam druhá nejmladší a měla jsem výborný prospěch. Bavilo mě to. Latinu jsem si pamatovala ještě z gymnázia i chemii a biologii,“ usmívá se Hanka. V roce 2009 bylo na úřadě práce vyhlášeno výběrové řízení, ve kterém slečna Hanka zvítězila a nastoupila do realitní kanceláře, kde zaměstnávali postižené lidi. Bohužel ji ale ještě ve zkušební lhůtě propustili. „Asi jsem nesplňovala jejich požadavky. A taky mi neřekli, že budu nosit kafe do schodů. A to mi měli říct, protože při mojí diagnóze je to problém,“ objasňuje Hanka potíže v zaměstnávání. Nyní pobírá Hanka invalidní důchod 1. stupně a je vedena na úřadě práce. Ještě loni měla přivýdělek. Pracovala opět v jedné realitní kanceláři jako asistentka a telefonistka. „Pan ředitel mi ale jednoho dne řekl, že už mě nepotřebuje. Byla jsem tam asi šest měsíců. Místo mne přijal slečnu zdravou, která měla živnostenský list, a která mu dokáže dojít na poštu. Mě to dělalo problémy,“ říká mladá žena.

Hance je teď 32 let, je svobodná a bezdětná, ale už tři roky má přítele, který zároveň pro sdružení ROSKA Jihlava zajišťuje masérské služby. „Dítě raději neplánujeme. Doktoři ho při této diagnóze ženám spíše nedoporučují. Mně sice nic neříkali, ale já sama se rozhodla, že radši budu chodit, než abych měla dítě a brzy byla na invalidním vozíku. Už jsem to v sobě zpracovala. Už to neřeším,“ vysvětluje Hanka své životní rozhodnutí.

Hanka ráda jezdí do Lázní Klimkovice u Ostravy, které jsou na roztroušenou sklerózu zaměřeny. Při hovoru o nich, se úplně rozzáří. „Je tam nádherně. Vidím každý den z okna Beskydy a lidi kolem. V Klimkovicích je jodo-bromový pramen, v třetihorách tam bylo jezero. Dobře se tam o nás starají. Někdo má bylinkovou lázeň, já využívám perličkovou koupel, jiní zas vířivou koupel. To já ne, to by mě odneslo. Pak máme individuální cvičení s fyzioterapeutkou a skupinová cvičení třikrát týdně. Také jsem měla předepsány masáže zad a krční páteře. Míváme také skupinové cvičení ČCHI KUNG s panem psychologem a relaxace. Mně pomáhá už jen ta změna prostředí, že na čas odejdu z toho stereotypu doma,“ vyjmenovává Hanka pestrou nabídku lázní.

Ve volném čase jezdí Hanka ráda na setkání klientů jihlavské ROSKY, na jejich výlety, s kamarádkou chodí na představení do Horáckého divadla. „Já už neujdu tolik co dřív, ale baví mě procházet se po jihlavském náměstí a po obchodech. Když je ale někde moc lidí, tak mě to znervózňuje, proto jsem nejraději doma, v klidu,“ popisuje Hanka své aktivity. „Někdy nevím, co chci. Na jednu stranu si nadávám, že stále žiji u rodičů. Ale kde bych měla žít, když nemám moc peněz? Přítel sice má byt, ale tam bych byla přes den sama, když on je v práci. Přítel mi rozumí a mou nemoc chápe. Mně jenom vadí, že ostatní lidi nevědí, co je to roztroušená skleróza. Oni si myslí, že jenom zapomínáme, ale to není pravda. Netuší, jaké problémy máme s pohybem. Právě v lázních se mi líbí, že jsme tam všichni na stejné lodi, že se chápeme,“ uzavírá Hanka.

Roztroušená skleróza (RS) je neurologické onemocnění, které postihuje centrální nervový systém (CNS), a to bílou hmotu mozku. Toto onemocnění je poměrně časté a propuká většinou v mladším věku, zhruba mezi 20 – 30 rokem. Není to však pravidlem, RS mohou onemocnět i starší lidé. Je zajímavé, že častěji postihuje ženy. Výzkum se zabývá příčinami této nemoci, které nejsou doposud zcela jasné. Projevuje se vznikem mnohočetných zánětlivých ložisek, které ničí ochranný obal některých nervových vláken tzv. myelin. Je to tuková tkáň, která chrání a vyživuje nervová vlákna a pomáhá urychlit přenos vzruchů z CNS (centrální nervový systém) do různých částí těla. Pro RS je typické, že postihuje oblasti zodpovědné za čití, pohyb a koordinaci. Důvodem je nedostatečnost nebo úplná neschopnost přenosu vzruchu z CNS nervovým vláknem. Jedná se o tzv. autoimunitní onemocnění.

Tento název se skládá ze dvou pojmů. Řecké slovo „skleros“ znamená tuhý a v tomto případě představuje ztuhnutí místa, které bylo napadeno zánětem. Je to podobné jako srůsty. Po odeznění zánětu zůstane jakási jizva. Protože zánětlivá ložiska se nachází na různých místech bílé hmoty, kde později zůstávají zatuhlinky, hovoří se o roztroušené skleróze. Zjizvení (skleróza) zhoršuje správný přenos informace.