Sportem ke zlepšení psychiky
Při jedné hospitalizaci v Psychiatrické nemocnici Bohnice se pomalu začal vracet ke sportování, které měl v minulosti tak rád. „Začínal jsem s menšími fyzickými zátěžemi, které jsem si postupně zvyšoval. Mùj fyzický stav a především psychika šly rychle nahoru,“ vzpomíná mladý muž. Horší to bylo po propuštění. Kuba se k tomu vyjadřuje: „Nejdříve jsem se snažil sportovat i doma. Za čas jsem s tím ale přestal. Neměl jsem peníze na návštěvu organizovaných sportovišť a navíc jsem postrádal nějaký kolektiv, do kterého bych se mohl zapojit. Vždy mě totiž nejvíce bavily kolektivní sporty. Tam jsem měl mnohem větší motivaci. Dělat sám doma kliky, sklapovačky nebo shyby – to mě brzy omrzelo. Přestal jsem a psychika šla zase dolů.“ Následovaly další hospitalizace.
Jakub dnes
Již v roce 2007 byl Kubovi přiznán invalidní důchod III. stupně z psychiatrických důvodů. Ten byl ale velmi nízký. Aby mohl Jakub přiměřeně slušně žít, musel si přivydělávat alespoň na částečný pracovní úvazek v chráněných zaměstnáních. „Pracovat na plný úvazek v normální práci prostě ze zdravotních důvodů nešlo,“ vysvětluje Kuba. Hodně mu pomohlo, když si chodil občas zatrénovat do bohnické nemocnice s místním fotbalovým týmem. Vše vyvrcholilo jeho účastí na výše uvedeném turnaji v Mnichově. „Byl to pro mě prostě životní zážitek. Hráli jsme proti Němcům, Angličanům, Slovincům, nebo Welšanům. Navíc se v našem týmu vytvořila skvělá parta. To vše mě do budoucna nakoplo,“ uzavírá Kuba.
Bohnický fotbalový tým bude týden před letošními vánočními svátky startovat na dalším mezinárodním turnaji, tentokrát doma v Neratovicích. Ještě předtím je plánován jeden přátelský zápas na Kladensku. Kuba se chce zúčastnit, prý i kdyby měl hrát bos.
Luboš Hora-Kladno
