Velká změna v životě
„Společně se mnou byli z ,,děcáku“ v Krompachu přeloženy do Odlochovic i další děti, třeba Věra Durmanová, Marek Štamgar a Láda Kirvej,“ vzpomíná dnes Honza na zásadní změnu ve svém životě. Ač se v ICSS obětavě starají převážně o hodně mentálně retardované klienty, Janu Peštovi se zde líbí a o stěhování jinam nechce ani slyšet. Patří mezi nejméně postižené klienty centra, má vlastní chráněné bydlení, kterým je jednolůžkový pokoj. Je schopen dobře samostatně zvládat nejen základní hygienické potřeby, ale i úklid a další běžné lidské činnosti.
Z kapely do keramické dílny
Jan Pešta má v Odlochovicích absolutní volnost pohybu, a to i mimo samotný areál centra, a je schopen s dalšími méně postiženými klienty absolvovat bez dozoru celovíkendové výlety. „Již několikrát jsme společně se zdejšími kamarády samostatně a bez doprovodu vychovatelů navštívili hlavní město Prahu a i když se nám stalo, že jsme tam zabloudili, vždy jme byli schopni se bez problémů vrátit do Odlochovic,“ uvádí pan Pešta. Na Honzovi opravdu na první pohled nepoznáte, že je mentálně postižený. Však se také dokáže v ICSS náležitě angažovat a být prospěšný jiným. „V Odlochovicích se mi hned po přeložení zalíbilo a brzy jsem začal jako zpěvák vystupovat v naší ústavní kapele. S kapelou jsme hráli a zpívali nejen lidové písně a dechovky, ale také třeba country. Pravidelně jsme jezdili na festival kapel do Strakonic, vystupovali jsme například v různých Domovech důchodců nebo podobných zařízeních, jako je tady to naše,“ vypráví Honza, který dnes již členem kapely není. Později se v ICSS začal věnovat keramické činnosti a i tady slavil úspěchy, když to časem dotáhl až na místo asistenta pracovního terapeuta. Keramické práce dokázal zvládnout na takové úrovni, že si jimi dokonce přivydělával ke svému invalidnímu důchodu.
Čím pohostit kamarády?
Jan Pešta dokáže být dobře nápomocen i údržbářům v ICSS. Umí si sám uvařit a rád a ochotně připraví něco dobrého i svým kamarádům, kteří to neumějí. „Já umím uvařit dokonce i takovou svíčkovou,“ pochlubí se Honza. V současné době je Jan Pešta zatím jen částečně svépravný. Snaží o dvě pro něj nejdůležitější věci. Chce dosáhnout plné svéprávnosti, což by se mu vzhledem k jeho schopnostem i bohatým aktivitám mělo podařit, a chce si najít i normální práci, kterou by si mohl přivydělat ke svému důchodu. Integrované centrum sociálních služeb v Odlochovicích ale zatím opouštět nechce. Vždyť zde nalezl svůj domov a má i potřebnou svobodu.
